KPMG Česká republika Audit, s.r.o.
Pobřežní 1a
186 00 Praha 8
Česká republika
+420 222 123 111
www.kpmg.cz

Zpráva nezávislého auditora pro akcionáře společnosti
Česká exportní banka, a.s.

Zpráva o auditu účetní závěrky

Výrok auditora

Provedli jsme audit přiložené účetní závěrky společnosti Česká exportní banka, a.s. (dále také „Společnost”) sestavené na základě mezinárodních standardů účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií, která se skládá z výkazu o finanční situaci k 31. prosinci 2022, výkazu zisku a ztráty, výkazu o úplném výsledku, výkazu změn vlastního kapitálu a výkazu o peněžních tocích za rok končící 31. prosincem 2022 a přílohy této účetní závěrky, která obsahuje popis použitých podstatných účetních metod a další vysvětlující informace. Údaje o Společnosti jsou uvedeny v bodě 1 přílohy této účetní závěrky.

Podle našeho názoru přiložená účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční situace Společnosti k 31. prosinci 2022 a finanční výkonnosti a peněžních toků za rok končící 31. prosincem 2022 v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií.

Základ pro výrok

Audit jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 a standardy Komory auditorů české republiky pro audit, kterými jsou mezinárodní standardy pro audit (ISA), případně doplněné a upravené souvisejícími aplikačními doložkami. Naše odpovědnost stanovená těmito předpisy je podrobněji popsána v oddílu Odpovědnost auditora za audit účetní závěrky. V souladu se zákonem o auditorech a Etickým kodexem přijatým Komorou auditorů České republiky jsme na Společnosti nezávislí a splnili jsme i další etické povinnosti vyplývající z uvedených předpisů. Domníváme se, že důkazní informace, které jsme shromáždili, poskytují dostatečný a vhodný základ pro vyjádření našeho výroku.

Hlavní záležitosti auditu

Hlavní záležitosti auditu jsou záležitosti, které byly podle našeho odborného úsudku při auditu účetní závěrky za běžné období nejvýznamnější. Těmito záležitostmi jsme se zabývali v kontextu auditu účetní závěrky jako celku a v souvislosti s utvářením názoru na tuto závěrku. Samostatný výrok k těmto záležitostem nevyjadřujeme.

KPMG Česká republika Audit, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen globální sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Limited, anglické privátní společnosti s ručením omezeným zárukou.

Obchodní rejstřík vedený Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 24185

IČO 49619187 DIČ CZ699001996 ID datové schránky: 8h3gtra

Opravné položky k úvěrům poskytnutým zákazníkům a rezervy na finanční záruky poskytnuté zákazníků

K 31. prosinci 2022 činila hrubá výše úvěrů a záloh poskytnutých klientům 16 013 mil. Kč a související opravná položka 211 mil. Kč; poskytnuté finanční záruky činily 1 814 mil. Kč a související rezerva 33 mil. Kč. (K 31. prosinci 2021 úvěry a zálohy poskytnuté zákazníkům: 22 935 mil. Kč a opravná položka” 786 mil. Kč; finanční záruky poskytnuté zákazníkům: 1 593 mil. Kč a rezervy: 51 mil. Kč).

Viz body účetní závěrky: 2 (Účetní postupy), 3 (Řízení rizik), 10 (Ztráty ze znehodnocení finančních nástrojů) 13 (Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě) a 21 (Rezervy).

Hlavní záležitost auditu

Jak byla daná záležitost auditu řešena

Vedení Společnosti používá významné úsudky a komplexní předpoklady při stanovení odhadované výše očekávaných úvěrových ztrát (dále jen „očekávané úvěrové ztráty” či „ECL”) z úvěrů a záloh poskytnutých zákazníkům (společně dále jen „úvěry”, „expozice”) a poskytnutých finančních záruk (dále jen „záruky”). Za účelem odhadu očekávaných úvěrových ztrát jsou jednotlivé úvěry a záruky zařazeny do jednoho ze tří stupňů v souladu s požadavky standardu IFRS 9 Finanční nástroje. Stupeň 1 a stupeň 2 zahrnuje výkonné expozice, přičemž ve stupni 2 jsou expozice, u nichž došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika od prvotního zaúčtování. Ve stupni 3 jsou expozice, u kterých došlo k selhání. Při posuzování, zda u úvěru došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika nebo k selhání, je zapotřebí použít kvantitativní kritéria a úsudek. Když jsou expozice zařazeny do jednotlivých stupňů, klíčové úsudky a předpoklady relevantní pro stanovení očekávaných úvěrových ztrát pro úvěry a záruky ve stupni 1 zahrnují: Expozici při selhání (EAD), která se stanoví jako hrubá účetní hodnota snížená o hodnotu přijatého zajištění (tvořeného především pojistnými smlouvami, bankovními zárukami nebo hotovostí);

K našim postupům, které jsme v příslušných případech prováděli za pomocí našich specialistů na úvěrová rizika a informační technologie (IT), patřily mimo jiné níže uvedené: Kriticky jsme posoudili zásady, metody a modely Společnosti týkající znehodnocení úvěrů a záruk a procesy související s odhadem ECL. V rámci toho jsme posoudili proces stanovení interních ratingů dlužníků a identifikace indikátorů selhání, významného zvýšení úvěrového rizika a zařazování úvěrů a záruk do stupňů dle IFRS 9. Rovněž jsme zkontrolovali a posoudili dokumentaci k vývoji a validaci interních ratingových modelů a modelů ECL, včetně zpětného testování hlavních vstupů modelu, které Společnost provádí. Testovali jsme návrh, implementaci a provozní účinnost vybraných IT i manuálních kontrol nad čerpáním úvěrů a přijímáním splátek od dlužníků a jejich přiřazení k plánovaným splátkám úvěrů. Testovali jsme také návrh a implementaci vybraných kontrol nad stanovením výše ECL. Posoudili jsme, zda jsou definice selhání a kritéria zařazování do stupňů dle IFRS 9 uplatňovány konzistentně a v souladu s požadavky standardů finančního výkaznictví.

Hlavní záležitost auditu

Jak byla daná záležitost auditu řešena

Očekávanou ztrátovost (tzv. pravděpodobnost ztrátovosti), odhadovanou statistickým modelem na základě historických interních dat o selhání úvěrů a souvisejících ztrátách; Škálovací faktor (tzv. „upscale“ faktor) zohledňující vpřed hledící informace (FLI), stanovený statistickým modelem na základě vybraných makroekonomických ukazatelů. ECL pro úvěry a záruky ve stupni 2 a 3 se stanovují individuálně diskontováním pravděpodobnostně vážených scénářů odhadovaných budoucích peněžních toků. Klíčové úsudky a předpoklady použité při jejich stanovení zahrnují: Pravděpodobnosti scénářů peněžních toků; Odhadovanou výši a načasování budoucích peněžních splátek, včetně peněžních toků z přijatého zajištění. Vzhledem k výše uvedené komplexitě jakož i potřebě zohlednit dopady aktuálních nestabilních ekonomických podmínek (např. zvýšené inflace rostoucích cen energií a případné hospodářské recese) na stanovení výše ECL, si tato oblast při auditu vyžádala naši zvýšenou pozornost, a proto byla určena jako hlavní záležitost auditu.

Na vzorku zajištěných expozic ve stupni 1 jsme kriticky posoudili realizovatelnou hodnotu zajištění s ohledem na příslušné zajistné smlouvy (u nepeněžního zajištění) či důkazy dokládající zůstatky peněžního zajištění. Na vzorku nezajištěných expozic ve stupni 1 jsme kriticky posoudili výši parametru EAL), očekávanou ztrátovost a škálovací faktor přiřazený těmto expozicím, přičemž jsme vzali v úvahu také vpřed hledící informace, které jsme nezávisle vyhodnotili Pro individuálně vypočtené opravné položky (stupeň 2 a stupeň 3) jsme na vzorku úvěrů vybraném dle jejich rizika kriticky posoudili Společností připravené scénáře peněžních toků a jejich klíčové předpoklady, a to na základě příslušných úvěrových složek a dotazování se pracovníků Společnosti odpovědných za řízení úvěrových rizik. Vyhodnotili jsme také použité hodnoty zajištění s přihlédnutím k podmínkám zajistných smluv či důkazům dokládajícím zůstatky peněžního zajištění. Vyhodnotili jsme, zda Společnost při stanovení výše ECL vhodně zvážila dopady vyplývající z aktuální nestabilních ekonomických podmínek. Prověřili jsme, zda informace o znehodnocení aktiv a úvěrovém riziku, které Společnost zveřejňuje v účetní závěrce, přiměřeným způsobem zahrnují příslušné kvantitativní a kvalitativní informace požadované příslušným rámcem finančního výkaznictví.

Ostatní informace

Ostatními informacemi jsou v souladu s S 2 písm. b) zákona o auditorech informace uvedené ve výroční finanční zprávě (dále „výroční zpráva”) mimo účetní závěrku a naši zprávu auditora. Za ostatní informace odpovídá statutární orgán Společnosti.

Náš výrok k účetní závěrce se k ostatním informacím nevztahuje. Přesto je však součástí našich povinností souvisejících s auditem účetní závěrky seznámení se s ostatními informacemi a posouzení, zda ostatní informace nejsou ve významném (materiálním) nesouladu s účetní závěrkou či s našimi znalostmi o účetní jednotce získanými během auditu účetní závěrky nebo zda se jinak tyto informace nejeví jako významně (materiálně) nesprávné. Také posuzujeme, zda ostatní informace byly ve všech významných (materiálních) ohledech vypracovány v souladu s příslušnými právními předpisy. Tímto posouzením se rozumí, zda ostatní informace splňují požadavky právních předpisů na formální náležitosti a postup vypracování ostatních informací v kontextu významnosti (materiality), tj. zda případné nedodržení uvedených požadavků by bylo způsobilé ovlivnit úsudek činěný na základě ostatních informací.

Na základě provedených postupů, do míry, již dokážeme posoudit, uvádíme, že

• ostatní informace, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce, jsou ve všech významných (materiálních) ohledech v souladu s účetní závěrkou a
• ostatní informace byly vypracovány v souladu s právními předpisy.

Dále jsme povinni uvést, zda na základě poznatků a povědomí o Společnosti, k nimž jsme dospěli při provádění auditu, ostatní informace neobsahují významné (materiální) věcné nesprávnosti. V rámci uvedených postupů jsme v obdržených ostatních informacích žádné významné (materiální) věcné nesprávnosti nezjistili.

Odpovědnost statutárního orgánu, dozorčí rady a výboru pro audit Společnosti za účetní závěrku

Statutární orgán Společnosti odpovídá za sestavení účetní závěrky podávající věrný a poctivý obraz v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií a za takový vnitřní kontrolní systém, který považuje za nezbytný pro sestavení účetní závěrky tak, aby neobsahovala významné (materiální) nesprávnosti způsobené podvodem nebo chybou.

Při sestavování účetní závěrky je statutární orgán Společnosti povinen posoudit, zda je Společnost schopna nepřetržitě trvat, a pokud je to relevantní, popsat v příloze účetní závěrky záležitosti týkající se jejího nepřetržitého trvání a použití předpokladu nepřetržitého trvání při sestavení účetní závěrky, s výjimkou případů, kdy statutární orgán plánuje zrušení Společnosti nebo ukončení její činnosti, resp. kdy nemá jinou reálnou možnost než tak učinit.

Za dohled nad procesem účetního výkaznictví ve Společnosti odpovídá dozorčí rada. Za sledování procesu účetního výkaznictví ve Společnosti odpovídá výbor pro audit.

Odpovědnost auditora za audit účetní závěrky

Naším cílem je získat přiměřenou jistotu, že účetní závěrka jako celek neobsahuje významnou (materiální) nesprávnost způsobenou podvodem nebo chybou a vydat zprávu auditora obsahující náš výrok. Přiměřená míra jistoty je velká míra jistoty, nicméně není zárukou, že audit provedený v souladu s výše uvedenými předpisy ve všech případech v účetní závěrce odhalí případnou existující významnou (materiální) nesprávnost. Nesprávnosti mohou vznikat v důsledku podvodů nebo chyb a považují se za významné (materiální), pokud lze reálně předpokládat, že by jednotlivě nebo v souhrnu mohly ovlivnit ekonomická rozhodnutí, která uživatelé účetní závěrky na jejím základě přijmou.

Při provádění auditu v souladu s výše uvedenými předpisy je naší povinností uplatňovat během celého auditu odborný úsudek a zachovávat profesní skepticismus. Dále je naší povinností:

• Identifikovat a vyhodnotit rizika významné (materiální) nesprávnosti účetní závěrky způsobené podvodem nebo chybou, navrhnout a provést auditorské postupy reagující na tato rizika a získat dostatečné a vhodné důkazní informace, abychom na jejich základě mohli vyjádřit výrok. Riziko, že neodhalíme významnou (materiální) nesprávnost, k níž došlo v důsledku podvodu, je větší než riziko neodhalení významné (materiální) nesprávnosti způsobené chybou, protože součástí podvodu mohou být tajné dohody (koluze), falšování, úmyslná opomenutí, nepravdivá prohlášení nebo obcházení vnitřních kontrol.
• Seznámit se s vnitřním kontrolním systémem Společnosti relevantním pro audit v takovém rozsahu, abychom mohli navrhnout auditorské postupy vhodné s ohledem na dané okolnosti, nikoli abychom mohli vyjádřit názor na účinnost jejího vnitřního kontrolního systému.
• Posoudit vhodnost použitých účetních pravidel, přiměřenost provedených účetních odhadů a informace, které v této souvislosti statutární orgán Společnosti uvedl v příloze účetní závěrky.
• Posoudit vhodnost použití předpokladu nepřetržitého trvání při sestavení účetní závěrky statutárním orgánem a to, zda s ohledem na shromážděné důkazní informace existuje významná (materiální) nejistota vyplývající z událostí nebo podmínek, které mohou významně zpochybnit schopnost Společnosti nepřetržitě trvat. Jestliže dojdeme k závěru, že taková významná (materiální) nejistota existuje, je naší povinností upozornit v naší zprávě na informace uvedené v této souvislosti v příloze účetní závěrky, a pokud tyto informace nejsou dostatečné, vyjádřit modifikovaný výrok. Naše závěry týkající se schopnosti Společnosti nepřetržitě trvat vycházejí z důkazních informací, které jsme získali do data naší zprávy. Nicméně budoucí události nebo podmínky mohou vést k tomu, že Společnost ztratí schopnost nepřetržitě trvat.
• Vyhodnotit celkovou prezentaci, členění a obsah účetní závěrky, včetně přílohy, a dále to, zda účetní závěrka zobrazuje podkladové transakce a události způsobem, který vede k věrnému zobrazení.

Naší povinností je informovat osoby pověřené správou a řízením mimo jiné o plánovaném rozsahu a načasování auditu a o významných zjištěních, která jsme v jeho průběhu učinili, včetně zjištěných významných nedostatků ve vnitřním kontrolním systému.

Naší povinností je rovněž poskytnout osobám pověřeným správou a řízením prohlášení o tom, že jsme splnili příslušné etické požadavky týkající se nezávislosti, a informovat je o veškerých vztazích a dalších záležitostech, u nichž se lze reálně domnívat, že by mohly mít vliv na naši nezávislost, a případných souvisejících opatřeních.

Dále je naší povinností vybrat na základě záležitostí, o nichž jsme informovali osoby pověřené správou a řízením Společnosti, ty, které jsou z hlediska auditu účetní závěrky za běžný rok nejvýznamnější, a které tudíž představují hlavní záležitosti auditu, a tyto záležitosti popsat v naší zprávě. Tato povinnost neplatí, když právní předpisy zakazují zveřejnění takové záležitosti nebo jestliže ve zcela výjimečném případě usoudíme, že bychom o dané záležitosti neměli v naší zprávě informovat, protože lze reálně očekávat, že možné negativní dopady zveřejnění převáží nad přínosem z hlediska veřejného zájmu.

Zpráva o jiných požadavcích stanovených právními předpisy

V souladu s článkem 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 uvádíme v naší zprávě nezávislého auditora následující informace vyžadované nad rámec mezinárodních standardů pro audit:

Určení auditora a délka provádění auditu

Auditorem Společnosti nás dne 29. dubna 2021 určila valná hromada Společnosti. Auditorem Společnosti jsme nepřetržitě 2 roky.

Soulad s dodatečnou zprávou pro výbor pro audit

Potvrzujeme, že náš výrok k účetní závěrce uvedený v této zprávě je v souladu s naší dodatečnou zprávou pro výbor pro audit Společnosti, kterou jsme dne 22. března. 2023 vyhotovili dle článku 1 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

Poskytování neauditorských služeb

Prohlašujeme, že nebyly poskytnuty žádné zakázané služby uvedené v čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

Společnosti jsme kromě povinného auditu neposkytli žádné jiné služby, které by nebyly uvedeny v příloze účetní závěrky nebo výroční zprávě Společnosti.

Zpráva o souladu s nařízením o ESEF

Provedli jsme zakázku poskytující přiměřenou jistotu, jejímž předmětem bylo ověření souladu účetní závěrky obsažené ve výroční zprávě s ustanoveními nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv („nařízení o ESEF"), která se vztahují k účetní závěrce.