2O2O
VÝROČNÍ ZPRÁVA
Úvodní slovo předsedy představenstva
Ctění akcionáři, vážení obchodní partneři,
pro mnohé z Vás byl rok 2020 rokem plným neočekávaných nových výzev
a překážek, které způsobila pandemie koronaviru a její dopady na tuzemskou
ekonomiku i na mezinárodní obchod. Třebaže světová i česká ekonomika zažily
historický propad a vlivem pandemie koronaviru došlo k nevídanému narušení
dodavatelsko-odběratelských řetězců, čeští výrobci pro vývoz a exportéři vyvíjeli
maximální úsilí k realizaci stávajících obchodů či získávání nových vývozních
kontraktů. Česká exportní banka i v roce 2020 stála českým exportně orientovaným
firmám po boku a svými záručními a úvěrovými produkty se snažila přispět
k řešení aktuálních potřeb českých výrobců pro vývoz a exportérů jako uživatelů
systému státem podpořeného financování exportu.
Vysoká míra nejistoty ovlivnila nejen obchodní i investiční aktivity českých exportérů,
ale zejména jejich zahraničních odběratelů. Téměř veškerá jednání o objemově
významných zakázkách nabrala značná zpoždění, často přesahující rámec
kalendářního roku. Zahraniční odběratelé českých exportérů v reakci na nejistou
situaci odkládali svá investiční rozhodnutí a při jednáních docházelo k velkým
časovým prodlevám. Čeští exportéři na vzniklou situaci reagovali zvýšeným
akvizičním úsilím a Česká exportní banka na podporu jejich akvizičních aktivit
vydala desítky indikativních nabídek do více než 30 zemí světa prakticky ze všech
kontinentů, z nichž očekává reálné poptávky na podpořené financování
v průběhu roku 2021. Více než kdy jindy platí, že nabídky financování ze strany
České exportní banky jako státem vlastněné instituce zvyšují věrohodnost vývozců
a jejich šance získat nové vývozní zakázky v této nelehké době. Počet vydaných
nabídek ČEB je nutné primárně vnímat jako mimořádný úspěch českých
vývozců, kteří i v nelehkých podmínkách roku 2020 získávali důvěru a zájem
zahraničních odběratelů o české výrobky.
V systému programů vlády České republiky pro podnikatelskou sféru na podporu
boje s důsledky pandemie koronaviru zůstal mandát České exportní banky
nezměněn, tj. zejména podpora českých výrobců a exportérů s již existujícím
vývozním kontraktem. Naše aktivity se tak soustředily primárně na aktuální
potřeby českých exportně orientovaných firem, a to ve třech oblastech. První
z nich se koncentrovala na zajištění likvidity potřebné k realizaci běžících
zakázek, a to zrychlením inkasa za zrealizované dodávky prostřednictvím odkupů
pohledávek a přímých dodavatelských úvěrů. Druhou, neméně důležitou oblastí
byla podpora exportérů při získávání nových zakázek poskytováním záruk za
jejich závazky z vývozních kontraktů. Třetí oblastí pak byla tradiční odborná
pomoc českým exportérům při projednávání a strukturování jejich vývozních
transakcí.
Dosazene pocty a objemy realizovanych transakcí exportního financování České
exportní banky jsou výslednicí výše popsaných faktorů. Za úspěch považujeme,
že na podporu výrobců pro vývoz a exportérů jsme poskytli celkem 90 úvěrových
a záručních produktů, což je v meziročním srovnání o cca. 11 % více. Vzhledem
k charakteru poptávek českých exportně orientovaných firem bylo dosaženo
historicky nízkého objemu poskytnutých produktů podpořeného financování.
ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA, A.S.
Nelze opomenout fakt, že vlivem výrazných prodlev při projednávání objemově
významných vývozních kontraktů nastala v historii České exportní banky
neobvyklá situace, kdy v roce 2020 nebyl poskytnut žádný vývozní odběratelský
úvěr. Při zohlednění objemu podpořeného financování realizovaného nejen formou
bilaterálních transakcí České exportní banky v objemu necelých 989 milionů Kč,
ale také celého objemu podpořeného financování realizovaného s účastí České
exportní banky v bankovním klubu, dosahuje celkový objem podpořeného
financování se zapojením České exportní banky částky cca. 1,1 miliard Kč. Banka
v loňském roce podpořila financováním 18 českých firem, což je co do počtu
klientů návrat na úrovně z let 2014–2017. Za zmínku stojí například vývoz obráběcích
strojů do USA či traktorů do Ghany. Ve statistice loňského roku figurují i další trhy
důležité pro diversifikaci českého exportu: Chile, Malajsie, Rwanda, Saudská
Arábie nebo Izrael. Celkem se jedná o 20 teritorií. Také loni jsme velmi úzce
spolupracovali s malými a středními firmami. Celkem 42 nově realizovaných
úvěrových a záručních smluv v součtu za 356 milionů korun v tomto segmentu
tvoří skoro polovinu celkového počtu loni uzavřených smluv.
Dobrou vizitkou kvality naší práce je skutečnost, že ani v roce 2020 žádný z nově
uzavřených obchodních případů nevykazuje akutní riziko úvěrové ztráty, a to
i navzdory dopadům pandemie. Bilanční suma ve výši 41,2 miliard korun sice
oproti roku 2019 mírně poklesla, nicméně hospodaření banky skončilo ziskem před
zdaněním ve výši 436,7 milionů korun.
Do roku 2021 vstupujeme s očekáváním vlivu různých omezení, která budou
především v jeho první polovině brzdit realizování obchodních případů, kdy
zejména ty objemově významné jsou projednávány i v řádu měsíců. Přesto je
celoroční obchodní výhled oproti loňsku optimističtější a očekáváme růst objemu
obchodních případů, protože velmi pozitivně vnímáme intenzívní úsilí našich
partnerů mezi českými výrobci pro vývoz a exportéry získávat nové zahraniční
zakázky a finalizovat ty, které jsou již rozpracovány. Zároveň i v letošním roce
rozvíjíme užší spolupráci s pojišťovnou EGAP v oblasti příprav na vlastnické propojení
obou společností, jak předpokládá novela zákona 58/1995 Sb. o pojišťování
a financování vývozu se státní podporou.
Dovolte mi, abych závěrem poděkoval Vám, našim akcionářům a obchodním
partnerům za spolupráci v nelehkém období a vyjádřil poděkování také
zaměstnancům České exportní banky za neutuchající nasazení při poskytování
maximálně kvalitních služeb našim partnerům i ve ztížených podmínkách, které
pro nás všechny přinesla pandemie koronaviru.
Ing. Jaroslav Výborný, MBA
předseda představenstva a generální ředitel
- Deloitte Audit s.r.o.
- Churchill I
- Italská 2581/67
- 120 00 Praha 2 -Vinohrady
- Česká republika
- Tel: +420 246 042 500
- Fax: +420 246 042 555
- DeloitteCZ@deloitteCE.com
- www.deloitte.cz
- zapsána Městským soudem
- v Praze, oddíl C, vložka 24349
- IČO: 49620592
- DIČ: CZ49620592
ZPRÁVA NEZÁVISLÉHO AUDITORA
Pro akcionáře společnosti
Česká exportní banka, a.s.
Se sídlem: Vodičkova 34 č.p. 701, 111 21 Praha 1
Zpráva auditora k účetní závěrce
Výrok auditora
Provedli jsme audit přiložené účetní závěrky společnosti Česká exportní banka, a.s. (dále také „společnost“) sestavené na základě Mezinárodních standardů účetního výkaznictví upravených právem Evropských společenství, která se skládá z výkazu finanční pozice k 31. prosinci 2020, výkazu zisku a ztráty, výkazu úplného výsledku, přehledu o změnách vlastního kapitálu a přehledu o peněžních tocích za rok končící k tomuto datu a přílohy této účetní závěrky, která obsahuje popis použitých podstatných účetních metod a další vysvětlující informace.
Podle našeho názoru přiložená účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční pozice společnosti Česká exportní banka, a.s. k 31. prosinci 2020 a její finanční výkonnosti a peněžních toků za rok končící k tomuto datu v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví upravenými právem Evropských společenství.
Základ pro výrok
Audit jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 a standardy Komory auditorů České republiky pro audit, kterými jsou mezinárodní standardy pro audit (ISA), případně doplněné a upravené souvisejícími aplikačními doložkami. Naše odpovědnost stanovená těmito předpisy je podrobněji popsána v oddílu Odpovědnost auditora za audit účetní závěrky. V souladu se zákonem o auditorech a Etickým kodexem přijatým Komorou auditorů České republiky jsme na společnosti nezávislí a splnili jsme i další etické povinnosti vyplývající z uvedených předpisů. Domníváme se, že důkazní informace, které jsme shromáždili, poskytují dostatečný a vhodný základ pro vyjádření našeho výroku.
Hlavní záležitosti auditu
Hlavní záležitosti auditu jsou záležitosti, které byly podle našeho odborného úsudku při auditu účetní závěrky za běžné období nejvýznamnější. Těmito záležitostmi jsme se zabývali v kontextu auditu účetní závěrky jako celku a v souvislosti s utvářením názoru na tuto závěrku. Samostatný výrok k těmto záležitostem nevyjadřujeme.
Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), síť jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Více informací o naší globální síti členských firem je uvedeno na adrese www.deloitte.com/cz/onas.
Hlavní záležitost auditu |
Způsob řešení |
|---|---|
Opravné položky k úvěrům a jiným pohledávkám |
|
|
(bod 3b a bod 13 přílohy k účetní závěrce) Posouzení opravných položek k úvěrům a pohledávkám v naběhlé hodnotě za klienty vyžaduje od vedení banky významnou míru úsudku, především s ohledem na identifikaci znehodnocených pohledávek a vyčíslení znehodnocení úvěrů. Za účelem posouzení výše opravných položek k očekávaným ztrátám banka používá statistické modely se vstupními parametry z interních a externích zdrojů. V souladu s požadavky standardu IFRS 9 „Finanční nástroje“ banka rozlišuje tři stupně znehodnocení, přičemž kritéria pro klasifikaci do jednotlivých stupňů jsou založena na posouzení objektivních charakteristik úvěrů a příslušných dlužníků a na subjektivních úsudcích banky. Posouzení klasifikace do stupňů znehodnocení zahrnuje:
Pokud u konkrétní pohledávky nebyly identifikovány problémy se splácením, banka vytváří opravnou položku pomocí statistických modelů pro úvěry (Stupeň1). Očekávaná opravná položka ke ztrátám z úvěrů je vypočtena pomocí dostupných historických dat a očekávaného budoucího vývoje určeného za použití makroekonomických indikátorů. Makroekonomické indikátory byly přehodnoceny v souvislosti s nejistotami vyplývajícími z pandemie COVID-19. Použitý statistický model je založen na pravděpodobnosti selhání a odhadované výši ztráty z daného selhání. Vstupní údaje modelu a logika výpočtu a její ucelenost se odvíjí od úsudku vedení banky. Stanovení výše opravné položky k úvěrům za použití individuálního posouzení (Stupeň 2 a Stupeň 3) je založené na: a) výši a načasování očekávaného budoucího peněžního toku, b) hodnotě zajištění. Opravné položky k očekávaným ztrátám z úvěrů Stupně 1 a 2 činí 186 mil. Kč. Opravné položky ke ztrátám ze znehodnocených úvěrů Stupně 3 představují 1091 mil. Kč. Celková vykázaná hrubá výše úvěrů a pohledávek v naběhlé hodnotě k 31. prosinci 2020 činí 34 469 mil. Kč. |
Posuzovali jsme vhodnost metodologie použité bankou pro účely identifikace významného zvýšení úvěrového rizika, znehodnocení úvěrů a výpočtu opravných položek. Testovali jsme návrh klíčových vnitřních kontrol, které vedení banky vytvořilo pro procesy posuzování ztrát ze snížení hodnoty. U pohledávek, u kterých banka neidentifikovala žádné problémy, které by mohly znemožnit úplné splacení pohledávek (Stupeň 1), se testování zaměřilo na správnou klasifikaci pohledávek do odpovídajících stupňů znehodnocení. Naši odborníci na úvěrové riziko posuzovali výši opravných položek u Stupně 1 a prověřili vhodnost úsudku vedení ohledně pravděpodobnosti selhání úvěru a odhadované výše ztráty z daného selhání. U opravných položek ke ztrátám z úvěrů Stupně 2 a 3 testování zahrnovalo kontroly související s tvorbou, běžné kontrolní procesy bonity klienta a kontrolu a schvalování výsledků posouzení snížení hodnoty vedením. U vzorku expozic jsme zhodnotili vhodnost metodologie tvorby opravných položek a její použití (včetně expozic, které nebyly vedením klasifikovány jako znehodnocené). Na základě dostupných externích a interních informací, které rovněž zahrnovaly dopady pandemie COVID-19, jsme si utvořili nezávislý názor na klasifikaci vybraných expozic a požadovanou výši opravných položek. Tato činnost zahrnovala posouzení činnosti odborníků, které banka používá k ocenění zajištění a k posouzení odhadů budoucích peněžních toků. |
Hlavní záležitost auditu |
Způsob řešení |
|---|---|
Vykazování úrokových výnosů a výnosů z poplatků |
|
|
(bod 6 a bod 7 přílohy k účetní závěrce) Za rok končící 31. prosince 2020 činily čisté úrokové výnosy 780 mil. Kč a čisté výnosy z poplatků a provizí 13 mil. Kč, přičemž jejich hlavním zdrojem byly úvěry a vklady. Tyto položky jsou spolu se státní dotací hlavními položkami čistých provozních výnosů banky, které ovlivňují její ziskovost. Banka účtuje o časovém rozlišení úroků za použití metody efektivní úrokové sazby, s výjimkou trestních úroků, úroků ze zajištění a úroků z finančního leasingu. Pro stanovení efektivní úrokové sazby banka stanoví peněžní toky na základě všech smluvních náležitostí finančního nástroje, avšak nebere v úvahu možné budoucí ztráty plynoucí z nesplácení úvěrů. Výpočet zahrnuje veškeré poplatky a platby mezi smluvními stranami, které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, transakční náklady, závazkové provize a veškerá ostatní ážia a diskonty. Pokud je hodnota finančního aktiva snížena v důsledku znehodnocení, je výnos z úroků vykázán s použitím úrokové sazby, která byla použita při diskontování peněžních toků za účelem zjištění znehodnocení. Poplatky a provize, které nejsou součástí efektivní úrokové sazby, se časově rozlišují na akruální bázi po dobu poskytování služby. Závazkové provize u poskytnutých úvěrů, jejichž čerpání není pravděpodobné, jsou vykázány jako výnosy k datu splatnosti závazku. Poplatky za poradenství a služby se vykazují v souladu s příslušnou smlouvou o poskytnutí těchto služeb a obvykle jsou časově rozlišeny. Specifika vykazování výnosů a velký objem transakcí, který závisí na kvalitě vstupních údajů týkajících se úroků a poplatků a na IT řešeních jejich vykazování, způsobily, že se tato záležitost stala hlavní záležitostí auditu. |
Posuzovali jsme návrh klíčových vnitřních kontrol a zaměřili jsme se na následující:
Provedli jsme následující postupy s ohledem na vykazování úrokových výnosů a výnosů z poplatků: 1) Posoudili jsme účetní postup banky s ohledem na poplatky účtované klientům, abychom zjistili, zda použitá metodologie splňuje požadavky příslušného účetního standardu (IFRS 9). Při testování jsme se zaměřili na správnou klasifikaci:
2) Zhodnotili jsme matematické vzorce použité pro časové rozlišení příslušných výnosů během očekávané doby životnosti úvěru. |
Ostatní informace uvedené ve výroční zprávě
Ostatními informacemi jsou v souladu s § 2 písm. b) zákona o auditorech informace uvedené ve výroční zprávě mimo účetní závěrku a naši zprávu auditora. Za ostatní informace odpovídá představenstvo společnosti.
Náš výrok k účetní závěrce se k ostatním informacím nevztahuje. Přesto je však součástí našich povinností souvisejících s ověřením účetní závěrky seznámení se s ostatními informacemi a posouzení, zda ostatní informace nejsou vevýznamném (materiálním) nesouladu s účetní závěrkou či našimi znalostmi o účetní jednotce získanými během ověřování účetní závěrky nebo zda se jinak tyto informace nejeví jako významně (materiálně) nesprávné. Také posuzujeme, zda ostatní informace byly ve všech významných (materiálních) ohledech vypracovány v souladu s příslušnými právními předpisy.
Tímto posouzením se rozumí, zda ostatní informace splňují požadavky právních předpisů na formální náležitosti a postup vypracování ostatních informací v kontextu významnosti (materiality), tj. zda případné nedodržení uvedených požadavků by bylo způsobilé ovlivnit úsudek činěný na základě ostatních informací.
Na základě provedených postupů, do míry, jež dokážeme posoudit, uvádíme, že:
Ostatní informace, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce, jsou ve všech významných (materiálních) ohledech v souladu s účetní závěrkou.
Ostatní informace byly vypracovány v souladu s právními předpisy.
Dále jsme povinni uvést, zda na základě poznatků a povědomí o společnosti, k nimž jsme dospěli při provádění auditu, ostatní informace neobsahují významné (materiální) věcné nesprávnosti. V rámci uvedených postupů jsme v obdržených ostatních informacích žádné významné (materiální) věcné nesprávnosti nezjistili.
Odpovědnost představenstva a dozorčí rady za účetní závěrku
Představenstvo společnosti odpovídá za sestavení účetní závěrky podávající věrný a poctivý obraz v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví upravenými právem Evropských společenství a za takový vnitřní kontrolní systém, který považuje za nezbytný pro sestavení účetní závěrky tak, aby neobsahovala významné (materiální) nesprávnosti způsobené podvodem nebo chybou.
Při sestavování účetní závěrky je představenstvo společnosti povinno posoudit, zda je společnost schopna nepřetržitě trvat, a pokud je to relevantní, popsat v příloze účetní závěrky záležitosti týkající se jejího nepřetržitého trvání a použití předpokladu nepřetržitého trvání při sestavení účetní závěrky, s výjimkou případů, kdy představenstvo plánuje zrušení společnosti nebo ukončení její činnosti, resp. kdy nemá jinou reálnou možnost než tak učinit.
Za dohled nad procesem účetního výkaznictví ve společnosti odpovídá dozorčí rada.
Odpovědnost auditora za audit účetní závěrky
Naším cílem je získat přiměřenou jistotu, že účetní závěrka jako celek neobsahuje významnou (materiální) nesprávnost způsobenou podvodem nebo chybou a vydat zprávu auditora obsahující náš výrok. Přiměřená míra jistoty je velká míra jistoty, nicméně není zárukou, že audit provedený v souladu s výše uvedenými předpisy ve všech případech v účetní závěrce odhalí případnou existující významnou (materiální) nesprávnost. Nesprávnosti mohou vznikat v důsledku podvodů nebo chyb a považují se za významné (materiální), pokud lze reálně předpokládat, že by jednotlivě nebo v souhrnu mohly ovlivnit ekonomická rozhodnutí, která uživatelé účetní závěrky na jejím základě přijmou.
Při provádění auditu v souladu s výše uvedenými předpisy je naší povinností uplatňovat během celého auditu odborný úsudek a zachovávat profesní skepticismus. Dále je naší povinností:
Identifikovat a vyhodnotit rizika významné (materiální) nesprávnosti účetní závěrky způsobené podvodem nebo chybou, navrhnout a provést auditorské postupy reagující na tato rizika a získat dostatečné a vhodné důkazní informace, abychom na jejich základě mohli vyjádřit výrok. Riziko, že neodhalíme významnou (materiální) nesprávnost, k níž došlo v důsledku podvodu, je větší než riziko neodhalení významné (materiální) nesprávnosti způsobené chybou, protože součástí podvodu mohou být tajné dohody (koluze), falšování, úmyslná opomenutí, nepravdivá prohlášení nebo obcházení vnitřních kontrol.
Seznámit se s vnitřním kontrolním systémem společnosti relevantním pro audit v takovém rozsahu, abychom mohli navrhnout auditorské postupy vhodné s ohledem na dané okolnosti, nikoli abychom mohli vyjádřit názor na účinnost jejího vnitřního kontrolního systému.
Posoudit vhodnost použitých účetních pravidel, přiměřenost provedených účetních odhadů a informace, které v této souvislosti představenstvo společnosti uvedlo v příloze účetní závěrky.
Posoudit vhodnost použití předpokladu nepřetržitého trvání při sestavení účetní závěrky představenstvem a to, zda s ohledem na shromážděné důkazní informace existuje významná (materiální) nejistota vyplývající z událostí nebo podmínek, které mohou významně zpochybnit schopnost společnosti nepřetržitě trvat. Jestliže dojdeme k závěru, že taková významná (materiální) nejistota existuje, je naší povinností upozornit v naší zprávě na informace uvedené v této souvislosti v příloze účetní závěrky, a pokud tyto informace nejsou dostatečné, vyjádřit modifikovaný výrok. Naše závěry týkající se schopnosti společnosti nepřetržitě trvat vycházejí z důkazních informací, které jsme získali do data naší zprávy. Nicméně budoucí události nebo podmínky mohou vést k tomu, že společnost ztratí schopnost nepřetržitě trvat.
Vyhodnotit celkovou prezentaci, členění a obsah účetní závěrky, včetně přílohy, a dále to, zda účetní závěrka zobrazuje podkladové transakce a události způsobem, který vede k věrnému zobrazení.
Naší povinností je informovat představenstvo, dozorčí radu a Výbor pro audit mimo jiné o plánovaném rozsahu a načasování auditu a o významných zjištěních, která jsme v jeho průběhu učinili, včetně zjištěných významných nedostatků ve vnitřním kontrolním systému.
Naší povinností je rovněž poskytnout výboru pro audit prohlášení o tom, že jsme splnili příslušné etické požadavky týkající se nezávislosti, a informovat ho o veškerých vztazích a dalších záležitostech, u nichž se lze reálně domnívat, že by mohly mít vliv na naši nezávislost, a případných souvisejících opatřeních.
Dále je naší povinností vybrat na základě záležitostí, o nichž jsme informovali představenstvo, dozorčí radu a výbor pro audit, ty, které jsou z hlediska auditu účetní závěrky za běžný rok nejvýznamnější, a které tudíž představují hlavní záležitosti auditu, a tyto záležitosti popsat v naší zprávě. Tato povinnost neplatí, když právní předpisy zakazují zveřejnění takové záležitosti nebo jestliže ve zcela výjimečném případě usoudíme, že bychom o dané záležitosti neměli v naší zprávě informovat, protože lze reálně očekávat, že možné negativní dopady zveřejnění převáží nad přínosem z hlediska veřejného zájmu.
Zpráva o jiných požadavcích stanovených právními předpisy
V souladu s článkem 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 uvádíme v naší zprávě nezávislého auditora následující informace vyžadované nad rámec mezinárodních standardů pro audit:
Určení auditora a délka provádění auditu
Auditorem společnosti nás dne 24. dubna 2017 určila valná hromada společnosti. Auditorem společnosti jsme nepřetržitě 12let.
Soulad s dodatečnou zprávou pro výbor pro audit
Potvrzujeme, že náš výrok k účetní závěrce uvedený v této zprávě je v souladu s naší dodatečnou zprávou pro výbor pro audit společnosti, kterou jsme dne 26. března 2021 vyhotovili dle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
Poskytování neauditorských služeb
Prohlašujeme, že nebyly neposkytnuty žádné zakázané služby uvedené v čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. Zároveň jsme společnosti neposkytli žádné jiné neauditorské služby, které by nebyly uvedeny ve výroční zprávě.
Zpráva auditora k Zprávě o vztazích
Ověřili jsme věcnou správnost údajů uvedených v přiložené zprávě o vztazích společnosti Česká exportní banka, a.s. za rok končící k 31. prosinci 2020, která je součástí této výroční zprávy na stranách 114 až 119. Za sestavení této zprávy o vztazích je odpovědný statutární orgán společnosti. Naším úkolem je vydat na základě provedeného ověření stanovisko k této zprávě o vztazích.
Ověření jsme provedli v souladu s Auditorským Standardem č. 56 Komory auditorů České republiky. Tento standard vyžaduje, abychom plánovali a provedli ověření s cílem získat omezenou jistotu, že zpráva o vztazích neobsahuje významné (materiální) věcné nesprávnosti. Ověření je omezeno především na dotazování pracovníků společnosti a na analytické postupy a výběrovým způsobem provedené prověření věcné správnosti údajů. Proto toto ověření poskytuje nižší stupeň jistoty než audit. Audit jsme neprováděli, a proto nevyjadřujeme výrok auditora.
Na základě našeho ověření jsme nezjistili žádné skutečnosti, které by nás vedly k domněnce, že zpráva o vztazích společnosti Česká exportní banka, a.s. za rok končící k 31. prosinci 2020 obsahuje významné (materiální) věcné nesprávnosti.
Společnost se rozhodla neuvést hodnoty plnění v rámci uvedených smluv s odkazem na obchodní tajemství.
Zpráva o souladu s nařízením o ESEF
Provedli jsme zakázku poskytující přiměřenou jistotu, jejímž předmětem bylo ověření souladu účetní závěrky obsažené ve výroční zprávě s ustanoveními nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 o evropském jednotném elektronickém formátu, která se vztahují k účetní závěrce („nařízení o ESEF“).
Odpovědnost představenstva
Za vypracování účetní závěrky v souladu snařízením o ESEF je zodpovědné představenstvo společnosti. Představenstvo společnosti nese odpovědnost mimo jiné za:
návrh, zavedení a udržování vnitřního kontrolního systému relevantního pro uplatňování požadavků nařízení o ESEF,
sestavení účetní závěrky obsažené ve výroční zprávě v platném formátu XHTML.
Odpovědnost auditora
Naším úkolem je vyjádřit na základě získaných důkazních informací názor na to, zdali účetní závěrka obsažená ve výroční zprávě je ve všech významných (materiálních) ohledech v souladu s požadavky nařízení o ESEF. Tuto zakázku poskytující přiměřenou jistotu jsme provedli podle mezinárodního standardu pro ověřovací zakázky ISAE 3000 (revidované znění) – „Ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických finančních informací“ (dále jen „ISAE 3000“).
Charakter, načasování a rozsah zvolených postupů závisí na úsudku auditora. Přiměřená míra jistoty je velká míra jistoty, nicméně není zárukou, že ověření provedené v souladu s výše uvedeným standardem ve všech případech odhalí případný existující významný (materiální) nesoulad s požadavky nařízení o ESEF.
V rámci zvolených postupů jsme provedli následující činnosti:
seznámili jsme se spožadavky nařízení o ESEF,
seznámili jsme se s vnitřními kontrolami společnosti relevantními pro uplatňování požadavků nařízení o ESEF,
identifikovali a vyhodnotili jsme rizika významného (materiálního) nesouladu s požadavky nařízení o ESEF způsobeného podvodem nebo chybou
a na základě toho navrhli a provedli postupy s cílem reagovat na vyhodnocená rizika a získat přiměřenou jistotu pro účely vyjádření našeho závěru.
Cílem našich postupů bylo posoudit, zdali veškeré účetní závěrky, které jsou obsaženy ve výroční zprávě, byly sestaveny v platném formátu XHTML.
Domníváme se, že důkazní informace, které jsme získali, poskytují dostatečný a vhodný základ pro vyjádření našeho závěru.
Závěr
Podle našeho názoru účetní závěrka společnosti za rok končící 31. prosince 2020 obsažená ve výroční zprávě je ve všech významných (materiálních) ohledech v souladu s požadavky nařízení o ESEF.
V Praze dne 26. března 2021
Auditorská společnost: |
Statutární auditor: |
Deloitte Audit s.r.o.  |
David Batal 
|
ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA, A.S.
>>>
Obsah
Klíčové ukazatele
1. Profil České exportní banky, a.s.
1.1. Historie a vývoj České exportní banky, a.s.
1.2. Sídlo a právní forma ČEB a právní předpisy, kterými se řídí při své činnosti
1.3. Zveřejněné dokumenty
1.4. Další údaje o ČEB
1.5. Správní, řídicí a dozorčí orgány ČEB a jejich výbory
1.6. Organizační schéma ČEB
1.7. Prohlášení o absenci střetu zájmů
2. Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti České exportní banky, a.s.
a o stavu jejího majetku za rok 2020
2.1. Přehled o podnikání banky
2.1.1. Exportní financování
2.1.2. Vývoj stavu a struktury jistiny úvěrového portfolia
2.1.3. Hlavní trhy, na kterých ČEB působí
2.1.4. Nově zavedené produkty a činnosti
2.1.5. Finanční hospodaření, hospodářské výsledky a stav majetku
2.2. Faktory ovlivňující hospodářskou a finanční situaci ČEB v roce 2021
3. Textová část
3.1. Rizika, kterým je ČEB vystavena, cíle a metody jejich řízení
3.1.1. Úvěrové riziko
3.1.2. Tržní riziko
3.1.3. Refinanční riziko
3.1.4. Riziko likvidity
3.1.5. Operační riziko
3.1.6. Kapitálové požadavky a kapitálové poměry
3.2. Rizikové faktory, které mohou ovlivnit schopnost ČEB plnit své závazky
z cenných papírů k investorům
3.3. Odměňování osob s řídící pravomocí
3.4. Přijaté peněžité a nepeněžité příjmy vedoucích osob s řídící pravomocí za rok 2020
3.5. Informace o kodexech
3.6. Popis postupů rozhodování orgánů a komisí ČEB
3.6.1. Valná hromada
3.6.2. Dozorčí rada
3.6.3. Představenstvo
3.6.4. Výbor pro audit
3.6.5. Úvěrový výbor
3.6.6. Komise pro řízení aktiv a pasiv (ALCO)
3.6.7. Komise pro rozvoj informačních technologií (KRIT)
3.6.8. Komise pro řízení operačních rizik (ORCO)
3.7. Oprávnění auditoři
3.8. Soudní a rozhodčí řízení
3.9. Významné smlouvy
4. Finanční část
5. Zpráva o vztazích
10
12
12
13
14
14
16
22
23
25
25
25
31
32
37
38
42
46
46
46
47
47
48
48
48
49
49
51
52
53
53
53
53
54
54
54
55
55
55
56
56
58
115
10
Klíčové ukazatele
Klíčové ukazatele neauditované údaje
jednotka 2020 2019
Finanční výsledky
1
Čistý výnos z úroků mil. Kč 780 553
Čistý výnos z poplatků a provizí mil. Kč 13 4
Provozní výnosy mil. Kč 127 51
Snížení hodnoty aktiv mil. Kč 159 -96
Provozní náklady celkem mil. Kč -604 -357
Daň z příjmu mil. Kč -273 18
Čistý zisk mil. Kč 164 66
Rozvaha
Bilanční suma mil. Kč 41 236 43 876
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím
v naběhlé hodnotě mil. Kč 29 278 32 162
Pohledávky za úvěrovými institucemi v naběhlé hodnotě mil. Kč 5 191 5 829
Finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči osobám jiným
než úvěrovým institucím celkem mil. Kč 2 089 2 529
Finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči úvěrovým
institucím celkem mil. Kč 6 614 1 768
Emise dluhopisů mil. Kč 24 319 31 782
Vlastní kapitál celkem mil. Kč 7 322 7 171
Poměrové ukazatele
2
Rentabilita průměrných aktiv (ROAA) % 0,36 0,13
Rentabilita průměrného kapitálu (ROAE) % 2,30 0,95
Celkový kapitálový poměr % 106,90 86,19
Aktiva na 1 zaměstnance mil. Kč 314,78 313,40
Správní náklady na 1 zaměstnance mil. Kč -1,96 -2,01
Čistý zisk na 1 zaměstnance mil. Kč 1,25 0,47
Ostatní údaje
Průměrný evidenční stav zaměstnanců zaměstnanců 137 145
Evidenční stav zaměstnanců (k 31. 12.) zaměstnanců 131 140
Poskytnuté záruky mil. Kč 1 742 1 390
Přísliby úvěrů mil. Kč 2 881 3 373
Ratingové hodnocení – dlouhodobé závazky
Moody’s – Aa3- Aa3-
Standard & Poor’s – AA- AA-
Zdroj: ČEB
ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA, A.S.ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA, A.S.
1)
Kategorie vč. srovnatelného období jsou zveřejněny dle definic Standardů finančního zpravodajství (FINREP).
Provozní výnosy
Čistý zisk/ztráta z finančních operací včetně státní dotace + Ostatní provozní výnosy Zdroj: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
Provozní náklady celkem
Správní náklady + Odpisy + Ostatní provozní náklady Zdroj: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
2)
Poměrové ukazatele jsou zveřejňovány se čtvrtletní periodicitou na webu banky a jsou vypočteny dle níže uvedených definic:
https://www.ceb.cz/kdo-jsme/povinne-zverejnovani-informace/pravidelne-ctvrtletni-informace2/
Dopad vyplývající z použití nového účetního standardu IFRS 16 na ukazatele je nevýznamný a vychází hlavně ze snížení čistého zisku o 1 mil. Kč.
Rentabilita průměrných aktiv (ROAA)
Čistý zisk za účetní období děleno průměrná celková aktiva.
Průměrná celková aktiva: součet měsíčních hodnot celkových aktiv ke konci roku X-1 až ke konci roku X děleno 13.
Rentabilita průměrného kapitálu (ROAE)
Čistý zisk za účetní období děleno průměrným kapitálem Tier 1.
Průměrný kapitál Tier 1: součet měsíčních hodnot kapitálu Tier 1 ke konci roku X-1 až ke konci roku X děleno 13.
Celkový kapitálový poměr
Kapitál ke konci roku děleno rizikové expozice celkem ke konci roku.
Aktiva na 1 zaměstnance
Celková aktiva za účetní období děleno evidenčním stavem zaměstnanců.
Správní náklady na 1 zaměstnance
Správní náklady za účetní období děleno evidenčním stavem zaměstnanců.
Čistý zisk na 1 zaměstnance
Čistý zisk za účetní období děleno evidenčním stavem zaměstnanců.
1
Profil ČEB
12
1.1.
1)
Bankovní licence nahradila povolení působit jako banka, které vydala Česká národní banka ČEB dne 6. 2. 1995 a změnila dne 27. 6. 1996.
2)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
1
|
Profil České exportní banky, a.s.
Historie a vývoj České exportní banky, a.s.
Česká exportní banka, a.s. (dále jen „ČEB“ nebo „Banka”) je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským
soudem v Praze, spisová značka B 3042. Jejím cílem je primárně podpora českého vývozu tak, jak zakotvuje zákon
č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Obsah podpory se vyvíjel od jednouchého
poskytování zvýhodněného financování, po dnešní komplexní služby podpořeného financování, jehož výkon je
podle citovaného zákona podmíněn vlastnictvím alespoň 2/3 akcií ČEB státem České republiky. Podpora vývozu
v ČEB je realizovaná prostřednictvím bankovních služeb podle bankovní licence.
Na základě bankovní licence
1
vydané rozhodnutím České národní banky č.j. 2003/3966/520 ze dne 19. 9. 2003,
změněné rozhodnutím České národní banky č.j. 2003/4067/520 ze dne 30. 9. 2003, č.j. 2005/3982/530 ze dne
16. 12. 2005, č.j. 2011/141/570 ze dne 6. 1. 2011 a č.j. 2013/6197/570 ze dne 27. 5. 2013, je předmět činnosti ČEB, vymezen
následovně:
(i) podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 21/1992 Sb., o bankách
písm. a) přijímání vkladů od veřejnosti
písm. b) poskytování úvěrů
(ii) podle ust. § 1 odst. 3 zák. č. 21/1992 Sb., o bankách
písm. a) investování do cenných papírů na vlastní účet, v tomto rozsahu:
l
investování do převoditelných cenných papírů emitovaných Českou republikou, Českou národní bankou
a zahraničními vládami
l
investování do zahraničních dluhopisů a do hypotečních zástavních listů
l
investování do cenných papírů emitovaných právnickými osobami se sídlem na území České republiky
písm. c) platební styk a zúčtování
písm. e) poskytování záruk
písm. f) otvírání akreditivů
písm. g) obstarávání inkasa
písm. h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního předpisu
2
zahrnující:
l
hlavní investiční služby
– podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, přijímání a předávání pokynů týkajících
se investičních nástrojů, a to ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. d) téhož zákona;
– podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, provádění pokynů týkajících se
investičních nástrojů na účet zákazníka, a to ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. d)
téhož zákona;
– podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, obchodování s investičními nástroji
na vlastní účet, a to ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. a) téhož zákona, s výjimkou
akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti nebo jiné právnické
osobě, a ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. c) a d) zákona o podnikání na
kapitálovém trhu;
– podle § 4 odst. 2 písm. e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, investiční poradenství týkající se
investičních nástrojů, a to ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. d) téhož zákona;
l
doplňkové investiční služby
– podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, úschova a správa investičních
nástrojů včetně souvisejících služeb, a to ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. a), c)
a d) téhož zákona;
– podle § 4 odst. 3 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, poradenská činnost týkající se struktury
kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících
se přeměn společností nebo převodů podniků.
písm. l) poskytování bankovních informací
písm. m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním
nástrojem, a se zlatem v rozsahu:
l
obchodování na vlastní účet se zahraničními dluhopisy;
l
obchodování na vlastní účet s peněžními prostředky v cizí měně;
l
obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s převoditelnými cennými papíry emitovanými
zahraničními vládami;
13
1.2.
l
obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s penězi ocenitelnými právy a závazky odvozenými od
výše uvedených devizových hodnot;
l
obchodování na účet klienta s peněžními prostředky v cizí měně;
písm. p) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v bankovní licenci České exportní banky, a.s.
Přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou v průběhu roku 2020 omezeno
nebo vyloučeno: Žádné činnosti nejsou omezeny nebo vyloučeny.
Sídlo a právní forma České exportní banky, a.s. a právní předpisy, kterými se řídí při své činnosti
Sídlo společnosti: Praha 1
Vodičkova 34 č. p. 701
PSČ 111 21
Právní forma společnosti: akciová společnost
Identifikace společnosti: IČ 63078333
Telefonní kontakt: +420 222 841 100
Fax: +420 224 211 266
E-mail: ceb@ceb.cz
Internet: www.ceb.cz
Hlavní právní předpisy českého právního řádu, kterými se ČEB řídila při své činnosti v roce 2020:
zákon č. 110/2019 Sb., o ochraně osobních údajů;
zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich;
zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku;
zákon č. 21/1992 Sb., o bankách;
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád;
zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech;
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty;
zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu;
zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí;
zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu;
zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě;
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví;
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování exportu se státní podporou;
zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi;
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu;
zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení;
zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění;
zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech;
zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob;
zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění;
nařízení EU č. 2016/679, obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR);
nařízení EU č. 596/2014, o zneužívání trhu;
nařízení EU č. 575/2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a navazující
prováděcí nařízení Evropské komise;
nařízení EU č. 648/2012, o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (EMIR;
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011,
o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů).
1.4.
14
1.3.
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
Tyto předpisy představují hlavní legislativní základnu pro činnost ČEB. ČEB kromě výše uvedených předpisů musí
v rámci svých činností dodržovat řadu dalších vyhlášek, nařízení vlády či prováděcích nařízení, pokynů a dalších
dokumentů, vydávaných orgány EU.
Zveřejněné dokumenty
Stanovy ČEB v českém jazyce jsou veřejně přístupné. V listinné podobě do nich lze nahlédnout v sídle ČEB.
V elektronické podobě je aktuální znění Stanov ČEB v českém jazyce veřejně přístupné ve Sbírce listin Obchodního
rejstříku vedeného Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 3042/SL 186/MSPH.
Na webu Obchodního rejstříku a Sbírky listin lze aktuální znění Stanov ČEB vyhledat na adrese: https://or.justice.cz/.
Na webu ČEB jsou dále veřejně přístupné veškeré dokumenty a údaje o její činnosti, jejichž zveřejněním ČEB plní
svoji informační povinnost plynoucí pro ni z právních předpisů, kterými se při své činnosti řídí.
Další údaje o ČEB
ČEB není součástí žádné skupiny a nemá žádnou organizační složku v zahraničí.
ČEB byla zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou pověřena provozováním
financování vývozu se státní podporou v souladu s mezinárodními pravidly veřejné podpory uplatňovanými při
financování státem podpořených vývozních úvěrů se splatností nejméně 2 roky (zejména s tzv. Konsensem OECD
a WTO).
Ve smyslu zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou § 8 odst. (1) písm. b) stát ručí
za závazky ČEB ze splácení finančních zdrojů získaných ČEB a za závazky z ostatních operací ČEB na finančních
trzích.
Od poslední zveřejněné výroční zprávy ČEB jako emitenta cenných papírů nedošlo k žádné specifické události,
která by mohla mít podstatný význam při hodnocení její platební schopnosti.
Při financování vývozních úvěrů se splatností nejméně 2 roky dodržuje ČEB pravidla jejich posuzování z pohledu
dopadů realizace financovaných vývozních projektů na životní prostředí a lidská práva v cílové zemi vývozu. Řídí se při
tom postupy podle Doporučení Rady OECD „Společné přístupy pro státem podpořené vývozní úvěry a environmentální
a společenská Due Diligence“ (2016) o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních
úvěrů. ČEB nevyvíjí žádné vlastní aktivity v oblasti životního prostředí.
Pracovněprávní vztahy v ČEB jsou uzavírány v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
Jedná se o zaměstnanecké pracovní poměry, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.
Členové představenstva, členové dozorčí rady a členové výboru pro audit vykonávají svou funkci na základě smluv
o výkonu funkce, které jsou uzavírány v souladu s ustanovením § 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních
společnostech a družstvech (Zákon o obchodních korporacích). Předpisová základna ČEB blíže upravuje v interních
normách (statutární normy, pokyny, interní směrnice, kodexy, strategie) konkrétní oblasti, vztahující se k pracovně -
právním vztahům a k výkonu funkce. Jedná se zejména o tyto interní normy: Stanovy ČEB, Pracovní řád, Etický kodex
zaměstnance, Organizační řád, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana, Odměňování a řízení
pracovního výkonu, Pracovní cesty a cestovní náhrady, Získávání a výběr zaměstnanců, Proces vzdělávání
zaměstnanců, Zásady odměňování členů orgánů, Souhrnné zásady odměňování pracovníků ČEB tzv. risk takers,
Zásady řízení lidských zdrojů.
ČEB nerealizuje na vlastní účet investice do oblasti výzkumu a vývoje. V rámci povolené varianty produktu „úvěr na
financování výroby pro vývoz” nabízí ČEB českým výrobcům možnost financování zavádění nových výsledků vědy
15
a výzkumu do výroby, tj. komercionalizaci zhmotněných výstupů vědy a výzkumu v souvislosti s vývozem. V roce
2020 tato varianta produktu “úvěr na financování výroby pro vyvoz” nebyla poskytnuta. Historicky eviduje ČEB tři
úvěry poskytnuté uvedenou variantou produktu v úhrnné nominální hodnotě jistiny 1,088 mld. Kč.
ČEB dále plně respektuje povinnosti, vyplývající pro Českou republiku z pravidel OECD o boji proti podplácení
zahraničních veřejných činitelů v mezinárodním obchodě, konkrétně „Doporučení Rady OECD o podplácení a státem
podporovaných exportních úvěrech“ (2019). Především z tohoto dokumentu ČEB vychází při formulování požadavků
vůči vývozcům a stanovení postupu při vyhodnocení plnění podmínek boje proti korupci v konkrétních exportních
transakcích.
V souladu s ustanovením § 41a) zákona č. 21/1992 Sb. o bankách, se ČEB účastní systému pojištění pohledávek
z vkladů a v zákonem stanoveném rozsahu přispívá do Fondu pojištění vkladů. Za rok 2020 představoval objem
příspěvků uhrazených do tohoto systému částku 18 000 Kč.
Jako obchodník s cennými papíry je ČEB v souladu s požadavky zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu povinna přispívat do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. V souladu s ustanovením § 129, odst. 2
tohoto zákona činil příspěvek ČEB za rok 2020 částku 10 000 Kč.
Od roku 2016 je ČEB povinna v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o ozdravných postupech a řešení krize
na finančním trhu (především § 209 a § 214) přispívat do Fondu pro řešení krizí. Výše příspěvku na rok 2020 byla ČNB
stanovena ve výši 11 712 192 Kč.
Správní, řídicí a dozorčí orgány ČEB a jejich výbory
Valná hromada – nejvyšší orgán Banky, který rozhoduje většinou přítomných akcionářů o otázkách, které do její
kompetence svěřuje zákon č. 90/2012 Sb., a Stanovy Banky,
Dozorčí rada – dohlíží na výkon působnosti Představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti Banky a předkládá
svá vyjádření Valné hromadě.
Dozorčí rada k 31. 12. 2020
Předseda
Ing. Rudolf Rabiňák náhradní člen od 27. 6. 2019 do 17. 12. 2019
a předseda od 1. 9. 2019 do 17. 12. 2019
(v rámci náhradního členství)
člen a předseda od 18. 12. 2019
Místopředseda
Funkce neobsazena
Členové
Ing. Miroslav Zámečník od 24. 4. 2017
prof. PhDr. Petr Teplý, Ph.D. od 23. 6. 2014 do 23. 6. 2019,
znovuzvolen od 24. 6. 2019
Představenstvo
– statutární orgán Banky, řídí její činnost, jedná jejím jménem, zabezpečuje obchodní vedení, včetně
řádného vedení účetnictví banky, rozhoduje o všech záležitostech Banky, pokud nejsou zákonem nebo stanovami
vyhrazeny do působnosti Valné hromady nebo Dozorčí rady, přijímá rozhodnutí, která mohou být v souladu se
Stanovami Banky podmíněna udělením souhlasu Dozorčí rady.
Představenstvo k 31. 12. 2020 (se změnami v průběhu roku 2020)
Předseda
Ing. Jaroslav Výborný, MBA, člen od 1. 7. 2015 do 1. 7. 2020
předseda Představenstva/generální ředitel, místopředseda od 22. 9. 2016 do 26. 3. 2018
pověřen vedením Úseku exportního financování a předseda od 27. 3. 2018 do 1. 7. 2020
znovuzvolen členem od 2. 7. 2020,
předseda a GŘ od 2. 7. 2020
16
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
1.5.
17
Místopředseda
JUDr. Martin Draslar, Ph.D., člen od 15. 10. 2015 do 22. 4. 2020
místopředseda Představenstva, a místopředseda od 16. 8. 2018 do 22. 4. 2020
odpovědný za Úsek financí a provozu
Ing. Emil Holan, člen od 1. 8. 2018
člen Představenstva, místopředseda od 2. 7. 2020
odpovědný za Úsek řízení rizik
Člen
Ing. Jiří Schneller, náhradní člen od 4. 8. 2020 do 20. 12. 2020
člen Představenstva, člen od 21. 12. 2020
odpovědný za Úsek financí a provozu
Výbor pro audit – byl ustanoven rozhodnutím Valné hromady České exportní banky, a.s., konané dne 10. 12. 2009
s účinností od 4. 1. 2010. Sleduje především postup sestavování účetní závěrky Banky, hodnotí účinnost vnitřní kontroly
Banky, vnitřního auditu a případně systémů řízení rizik. Sleduje též proces povinného auditu účetní závěrky
a doporučuje statutárního auditora.
Výbor pro audit k 31. 12. 2020 (se změnami v průběhu roku 2020)
Předseda
Ing. Ladislav Langr člen od 23. 11. 2014
a předseda od 10. 12. 2014 do 23. 11. 2018,
znovuzvolen členem a předsedou od 19. 12. 2018
Členové
Ing. Radovan Odstrčil od 27. 4. 2016 do 27. 4. 2020
znovuzvolen od 29. 4. 2020
Ing. Stanislav Staněk od 29. 4. 2019
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
18
Ostatní rozhodovací orgány ČEB
Představenstvo v rámci své působnosti k naplnění svých činností zřídilo následující rozhodovací orgány:
Úvěrový výbor
Pracuje jako stálý rozhodovací a poradní orgán Představenstva pro rozhodování a posuzování veškerých otázek
spjatých s vybranými obchodními případy a problematikou řízení úvěrového rizika a jako poradní orgán vedoucích
zaměstnanců ČEB. Úvěrový výbor je součástí řídicího a kontrolního systému banky. Od 1. 7. 2018 tento rozhodovací
orgán přebral některé pravomoci Představenstva, kterými je projednávat a schvalovat obchodní případy.
V roce 2020 jednal Úvěrový výbor v tomto složení:
Předseda Úvěrového výboru
Ing. Emil Holan,
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek řízení rizik
Místopředseda Úvěrového výboru
Ing. Jaroslav Výborný, MBA,
předseda Představenstva/generální ředitel,
odpovědný za Úsek exportního financování
Členové Úvěrového výboru
JUDr. Martin Draslar, Ph.D, do 22. 4. 2020
místopředseda Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Ing. Jiří Schneller, od 4. 8. 2020
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Členové Úvěrovéhoho výboru za Úsek řízení rizik
Ing. Jiří Soukup,
ředitel odboru Úvěrové analýzy
PhDr. Václav Fišer,
ředitel odboru Řízení úvěrového rizika
Členové Úvěrové výboru za Úsek exportního financování
Ing. Tomáš Hadžega,
ředitel Úseku exportního financování
Ing. Miloš Welser,
zástupce ředitele Úseku exportního financování
19
Komise pro řízení aktiv a pasiv (ALCO)
Komise pro řízení aktiv a pasiv je stálý rozhodovací a poradní orgán Představenstva pro celou oblast rozhodování
a posuzování veškerých otázek spjatých s problematikou správy aktiv a pasiv a minimalizací tržních rizik spojených
s bankovními obchody a operacemi České exportní banky, a.s. na finančních trzích a poradní orgán vedoucích
zaměstnanců Banky. Komise pro řízení aktiv a pasiv je součástí řídicího a kontrolního systému Banky.
V roce 2020 pracovala Komise pro řízení aktiv a pasiv (ALCO) v tomto složení:
Předseda Komise pro řízení aktiv a pasiv
Ing. Jaroslav Výborný, MBA,
předseda Představenstva/generální ředitel,
odpovědný za Úsek exportního financování
Místopředseda Komise pro řízení aktiv a pasiv
Ing. Emil Holan,
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek řízení rizik
Členové Komise pro řízení aktiv a pasiv
JUDr. Martin Draslar, Ph.D., do 22. 4. 2020
místopředseda Představenstva,
odpovědný za Úsek řízení rizik
Ing. Jiří Schneller, od 4. 8. 2020
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Ing. Miloš Welser,
zástupce ředitele Úseku exportního financování
Ing. David Franta, MBA,
ředitel odboru Treasury
Ing. Roman Somol, MBA,
vedoucí oddělení Řízení bankovních rizik
Ing. František Jakub, Ph.D.,
ředitel odboru Finance a účetnictví
Komise pro rozvoj informačních technologií (KRIT)
Komise pro rozvoj informačních technologií je stálý rozhodovací a poradní orgán Představenstva pro oblast řízení
ICT a poradní orgán vedoucích zaměstnanců České exportní banky, a.s. KRIT je součástí řídicího a kontrolního
systému Banky.
V roce 2020 pracovala Komise pro rozvoj informačních technologií (KRIT) v tomto složení:
Předseda Komise pro rozvoj informačních technologií
JUDr. Martin Draslar, Ph.D., do 22. 4. 2020
místopředseda Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Ing. Jiří Schneller, od 4. 8. 2020
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Místopředseda Komise pro rozvoj informačních technologií
Ing. Emil Holan,
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek řízení rizik
Členové Komise pro rozvoj informačních technologií
Ing. Jan Bukovský,
bezpečnostní inspektor ICT
Ing. Hana Vondráčková ,
úvěrový metodik
Ing. Petr Jindrák
ředitel odboru Rozvoj bankovních informačních systémů
Ing. Dagmar Zelisková
statistik analytik
Ing. Konstantin Jech od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020
ředitel odboru Provozu bankovních informačních systému
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
20
21
Komise pro řízení operačních rizik (ORCO)
Komise pro řízení operačních rizik je stálý rozhodovací a poradní orgán Představenstva pro celou oblast rozhodování
a posuzování operačních rizik a poradní orgán vedoucích zaměstnanců České exportní banky, a.s. ORCO je součástí
řídicího a kontrolního systému Banky.
V roce 2020 pracovala Komise pro řízení operačních rizik (ORCO) v tomto složení:
Předseda Komise pro řízení operačních rizik
Ing. Emil Holan,
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek řízení rizik
Místopředseda Komise pro řízení operačních rizik
JUDr. Martin Draslar, Ph.D., do 22. 4. 2020
místopředseda Představenstva,
odpovědný za Úsek právní a provozní
Ing. Jiří Schneller, od 4. 8. 2020
člen Představenstva,
odpovědný za Úsek financí a provozu
Členové Komise pro řízení operačních rizik
Ing. Roman Somol, MBA,
vedoucí oddělení Řízení bankovních rizik
Ing. Miloš Welser,
zástupce ředitele Úseku exportního financování
Ing. František Jakub, Ph.D.,
ředitel odboru Finance a účetnictví
Mgr. Ondřej Zemina,
vedoucí oddělení Compliance
Ing. Konstantin Jech, od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020
ředitel odboru Provozu bankovních informačních systémů
22
1. PROFIL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S.
Organizační schéma ČEB 1.6.
l Úsek l Odbor l Oddělení Organizační struktura České exportní banky, a.s., platná od 1. 2. 2021
Provoz bankovních
informačních systémů/4020
Vnitřní správa/4021
Bezpečnost ICT/4003
Správa obchodů/4030
Vnitřní audit/0400
Úsek řízení rizik/2000
Náměstek generálního ředitele
Řízení bankovních rizik/2010
Úvěrové analýzy/2040
Restrukturalizace a vymáhání
pohledávek/1020
Účetnictví/4042
Úsek exportního financování /3000
Ředitel úseku
Exportní financování I/3010
Exportní financování II/3020
Trade Finance /3050
Řízení lidských
zdrojů/0120
Kancelář GŘ/0101
Mezinárodní vztahy
a komunikace/0130
Centrální nákup/0150
Úsek GŘ/0100
Generální ředitel
Treasury/0160
Finance/4041
Právní odbor/0140
Platební styk/4002
Finance a účetnictví/4040
Rozvoj bankovních
informačních systémů/4010
Řízení úvěrového
rizika/2020
Úsek financí a provozu/4000
Náměstek generálního ředitele
Výbor pro audit
Dozorčí rada
Představenstvo
Compliance/0500
23
1.7. Prohlášení o absenci střetu zájmů
Osoby, které jsou členy orgánů ČEB nebo jejích výborů a komisí, prohlašují, že:
a) nezneužily svého postavení v Bance ani informací, které měly k dispozici, k získání osobního prospěchu či prospěchu
jiných osob;
(b) neprovedly žádný obchod s investičními nástroji klienta Banky na vlastní účet nebo na účet osoby jim blízké;
(c) nepředaly jiným osobám pokyny nebo doporučení týkající se obchodů s investičními nástroji klientů Banky, které
by jiné osoby mohly převést při obchodování s investičními nástroji na svůj vlastní účet;
(d) vyvarovaly se všech činností, které by je mohly vystavit možnému střetu zájmů.
2
Zpráva
představenstva
Přehled o podnikání banky
2.1.1. Exportní financování
Exportní financování realizované produkty, které jsou zavedeny v souladu s vymezením daným zákonem č. 58/1995
Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů („Zákon 58/1995 Sb.“)., představuje základní obchodní činnost ČEB,
přičemž dlouhodobou strategií ČEB je zaplňovat svými poskytovanými produkty podpořeného financování tržní
mezeru v oblasti exportního financování, kterou identifikují české firmy jako žadatelé o podpořené financování
v roli výrobce pro vývoz, vývozce nebo investora do zahraničí. Charakter poptávky českých exportně orientovaných
firem v roce 2020 byl výrazně ovlivněn dopady pandemie covid-19 a ČEB v souladu se svou rolí poskytovala
maximální podporu v situaci, která pro české firmy představovala nové, nečekané výzvy.
Růst světového obchodu se výrazně zpomalil již v roce 2019, a to z velké části kvůli obchodnímu napětí mezi USA
a Čínou. Rok 2020 byl pak z důvodů celosvětové pandemie covid-19 a jejích ekonomických dopadů na národní
ekonomiky i mezinárodní obchod výjimečně složitý. Světová obchodní organizace („WTO“) očekává, že pandemie
covid-19 způsobí bezpříkladný pokles světového obchodu a zároveň WTO očekává nepříznivé následky pandemie
covid-19 na globalizaci v řádu více let.
V důsledku pandemie covid-19 došlo k bezprecedentnímu narušení národních i mezinárodních dodavatelsko-
odběratelských vztahů, růstu nejistoty tuzemských i zahraničních firem ohledně dalšího vývoje, v důsledku čehož
byla konzervativně odkládána rozhodnutí o realizaci dalších investic. Vlivem výrazných omezení v oblasti
mezinárodního cestování se snížila možnost kontaktního setkávání, které je zejména při sjednávání objemově
významných vývozních zakázek zcela klíčové, což ovlivnilo i množství uzavíraných smluv o vývozu, na jejichž
podporu jsou standardně poskytovány úvěrové a záruční produkty ČEB v rámci státní podpory vývozu.
Ve snaze zmírnit dopady pandemie covid-19 na národní ekonomiky a podnikatelské subjekty realizovaly vlády
řadu podpůrných opatření a nastartovaly řadu programů. Česká vláda reagovala již na první vlnu pandemie
covid-19 celou řadou ekonomických opatření ve formě záručních programů COVID realizovaných na podporu
stabilizace českých firem ze strany Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., ve vztahu k exportně orientovaným
firmám pak programem záruk COVID PLUS, které komerčním bankám vydává Exportní garanční a pojišťovací
společnost, a.s. („EGAP“). ČEB nebyla součástí těchto programů a její role v roce 2020 zůstala nezměněna, tj.
podpora českých exportně orientovaných firem záručními a úvěrovými produkty striktně vázanými na existenci
konkrétní smlouvy o vývozu tak, jak stanovuje aktuální znění zákona č. 58/1995 Sb. ČEB tak primárně řešila aktuální
potřeby českých exportně orientovaných firem jednak v oblasti zajištění likvidity k realizaci již běžících zakázek,
stabilizaci jejich cash flow a zároveň získávání nových vývozních zakázek.
ČEB s velkou pozorností hodnotila a hodnotí dopady pandemie covid-19 na českou i mezinárodní hospodářskou
situaci v kontextu jednak potřeb českých výrobců pro vývoz, vývozců a investorů do zahraničí a možností jejich
podpory, ale také z hlediska možných dopadů na kvalitu jejího úvěrového portfolia. ČEB při poskytování svých
produktů aplikuje nediskriminační či nepreferenční politiku ve vztahu k českým žadatelům o podpořené financování
v kombinaci s konzervativní politikou vyhodnocování bonity subjektů a rizik transakcí, odvětví i teritorií a limitů na ně.
Přes existující omezení v osobní komunikaci byla ČEB v trvalém kontaktu s českými exportně orientovaným firmami
při řešení jejich připravovaných vývozních záměrů. Komunikace s klienty probíhala telefonicky nebo prostřednictvím
aplikace Webex. Zástupci ČEB byli pravidelnými účastníky odborných online-konferencí, jejichž cílem byla
v průběhu roku 2020 pomoc vývozcům v nových podmínkách při získávání a realizaci nových obchodů, a to
i v rámci pokračující inovační strategie České republiky 2019–2030, Czech Republic – The Country For The Future.
V roce 2020 ČEB pokračovala i ve zcela nových podmínkách v zahraničním obchodu v naplňování Strategie České
exportní banky, a.s. pro období 2019–2020.
2.1.
2
|
Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti České
exportní banky, a.s. a o stavu jejího majetku za rok 2020
25
Vysoká přidaná hodnota ČEB pro české vývozce tkví v její schopnosti a připravenosti poskytovat konzultace
k připravovaným smlouvám o vývozu, a to v nadstandardním rozsahu a kvalitě, což bylo v průběhu roku 2020
zvláště přínosné pro uživatele systému státní podpory vývozu. Dle požadavků českých exportně orientovaných
firem vydala ČEB na podporu jejich akvizičních jednání desítky indikativních nabídek. Vydané indikativní nabídky
financování ze strany ČEB jako české státní finanční instituce zvyšují věrohodnost českých vývozců při jednáních
s jejich potenciálními zahraničními odběrateli v situaci, kdy díky omezenému/neexitujícímu mezinárodnímu
cestování se nemají české firmy možnost setrvale prezentovat svým potenciálním odběratelům. Počet vydaných
nabídek ČEB je nutné primárně vnímat jako mimořádný úspěch českých vývozců, kteří i v nelehkých podmínkách
roku 2020 získávali důvěru a zájem zahraničních odběratelů o české výrobky. Komoditně se jedná různé typy
strojírenských výrobků, od traktorů nebo potravinářské technologie po výrobky obranného průmyslu.
Dopady pandemie covid-19 byly a jsou znatelné také v mnohem pomalejší reaktivitě protistran, které jsou postiženy
obdobnými dopady jako firmy v České republice, tj. jak ve vztahu k českým vývozcům, tak i ČEB, reagují s velkými
časovými prodlevami. Do odeznění opatření souvisejících s pandemií covid-19 nelze realisticky očekávat výraznou
změnu v tomto přístupu. Dopady se projevily také na již v průběhu roku 2020 rozpracované obchodní příležitosti
českých vývozců, kde v důsledku změn priorit a odkládání rozhodnutí o investičních záměrech na straně
zahraničních odběratelů byla odložena také jejich rozhodnutí o realizaci objemově velkých zakázek. Z tohoto
důvodu nebyl ze strany ČEB v roce 2020 realizován žádný vývozní odběratelský úvěr, což je v historii ČEB unikátní
situace.
Souběh výše popsaných efektů pandemie covid-19 se v souhrnném výsledku ČEB za rok 2020 výrazně projevil jak
v objemech exportního financování, tak i počtu a typu poskytnutých záručních a úvěrových produktů na podporu
českých výrobců pro vývoz a vývozců. Úkolem ČEB v roce 2020 bylo poskytovat podporu českým výrobcům pro
vývoz a vývozcům při řešení tří klíčových problémů, které souvisely s dopady pandemie covid-19:
l
zajištění likvidity k realizaci již běžících zakázek;
l
zrychlení inkasa za zrealizované dodávky s pozitivními dopady do cash-flow společností;
l
získávání / realizace již rozjednaných zakázek.
Zrychlení inkasa z realizovaných dodávek bylo realizováno produkty odkup pohledávek a přímý vývozní
dodavatelský úvěr. Podpora ČEB při získávání / realizaci vývozních zakázek rozjednaných ve velmi ztížené situaci
byla realizována produkty záruka (realizovaný vývoz pak hodnotově odpovídá více násobku poskytnuté záruky)
a úvěr na financování výroby pro vývoz.
ČEB poskytla na podporu českých výrobců pro vývoz a vývozců celkem 90 produktů, což je o 11,1 % více než
v roce 2019, byť dosažený objem poskytnutých produktů podpořeného financování dosáhl historicky nízké hodnoty
988,92 mil. Kč (graf č. 1), což je o 73,65 % méně než v roce 2019.
26
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
Objem podepsaných smluv 1996–2020 (v mil. Kč) / graf č. 1
50 000
45 000
40 000
35 000
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
8 702
5 813
2 770
15 413
19 213
27 736
15 626
9 813
17 281
19 164
19 933
19 415
20 513
25 109
43 787
25 766
26 249
10 049
4 039
4 299
5 609
989
3 752
2 025
8 519
Zdroj: ČEB
27
Pro hodnocení celkového výsledku ČEB je – vedle samotného objemu nových produktů podpořeného financování –
relevantní také celkový objem transakcí po zohlednění transakcí realizovaných produkty syndikace za účasti ČEB
ve spolupráci s komerčním bankovním sektorem. Z celkového objemu nových produktů podpořeného financování
ČEB v roce 2020 připadá 11,78 % na rizikovou subparticipaci ČEB na objemově významné akontační záruce
realizované v souladu se strategií ČEB ve spolupráci s českým komerčním bankovním sektorem.
Při zohlednění objemu podpořeného financování realizovaného nejen formou bilaterálních transakcí ČEB, ale také
celého objemu podpořeného financování realizovaného s účastí ČEB v bankovním klubu, dosahuje celkový objem
podpořeného financování se zapojením ČEB částky 1 105,37 mil. Kč.
Výsledek roku 2020 v oblasti počtu obsloužených českých firem byl také ovlivněn výše popsanými negativními
efekty, kdy bylo podpořeno 18 českých firem jako žadatelů o podpořené financování, což je návrat na úrovně
z let 2014–2017, oproti úspěšnému roku 2019 se jedná pokles o 37,93 %.
Obchodní případy ČEB realizované s pojištěním Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (dále také „EGAP“)
představují 16,92 % dosaženého objemu nových produktů ČEB, respektive 34,44 % z hlediska počtu uzavřených
smluv.
Korunový ekvivalent celkového objemu čerpání z úvěrových smluv a odkoupených pohledávek v roce 2020 činil
2 168,05 mil. Kč.
V roce 2020 pokračovala tradiční podpora segmentu českých malých a středních podniků („MSP“), ve které má
v aktivitách ČEB vedle samotného financování a vystavování záruk prioritu zejména poskytovaní komplexní
podpory podnikatelským subjektům. Významnou roli tak hrají nejen počty a objemy transakcí, ale také poradenství
při strukturování a realizaci vývozních zakázek či dodávek výrobců ze segmentu MSP jako subdodavatelů pro velké
české vývozce. Význam odborné podpory i financování a záruk ČEB pro subjekty ze segmentu MSP v období
dopadů pandemie COVID-19 ještě vzrostl.
V průběhu roku 2020 bylo realizováno 42 nových úvěrových a záručních smluv na podporu vývozců a výrobců ze
segmentu MSP v celkovém objemu ca. 356,38 mil. Kč.
V porovnání s rokem 2019 došlo v oblasti podpory českých MSP v roce 2020 k poklesu o ca 78,43 % z hlediska
objemu uzavřených smluv, z hlediska počtu smluv bylo dosaženo 63,64 % výsledku roku 2019. Z uvedeného počtu
42 obchodních případů pro MSP představuje podíl počtu transakcí realizovaných s pojištěním EGAP ca 7,14 %
(z hlediska objemu transakcí 39,32 %), bez pojištění EGAP pak 92,86 % (z hlediska objemu transakcí ca 60,68 %).
Dosažený počet smluv na podporu segmentu MSP představuje 46,67 % z celkového počtu 90 nových smluv
uzavřených na podporu výrobců pro vývoz a vývozců v roce 2020 (graf č. 2) a 36,04 % z jejich celkového objemu
(graf č. 3).
Podíl počtu smluv s MSP a počtu smluv s většími společnostmi uzavřených v roce 2020 / graf č. 2
l 53,33 % Větší společnosti
l 46,67 %
MSP
Zdroj: ČEB
Zbývajících 53,33 % z počtu podepsaných smluv v celkovém objemu 632,54 mil. Kč se týká 48 nových úvěrových
a záručních transakcí realizovaných na podporu výrobců pro vývoz a vývozců a investorů ze segmentu Mid Cap
a Velké společnosti. Z těchto 42 obchodních případů představuje podíl počtu transakcí realizovaných s pojištěním
EGAP 58,33 % (z hlediska objemu transakcí 4,3 %), bez pojištění EGAP pak 41,67 % (z hlediska objemu transakcí
95,70 %).
Strategickým zaměřením ČEB je poskytování produktů podpořeného financování souvisejících s financováním
českého vývozu zboží, služeb a kapitálu do zemí, které jsou předmětem vývozních zájmů českých vývozců
a investorů do zahraničí, a to v rámci vývozci a investory identifikované tržní mezery ČEB. Jedná se o financování
a záruky s akceptovatelným rizikovým profilem, a to jak do zemí s vyšším a vysokým teritoriálním rizikem, tak
i s nízkým teritoriálním rizikem, každoročně vždy v odvislosti od poptávky českých vývozců a investorů ve vazbě na
teritoriální směřování jejich vývozních kontraktů a investičních záměrů.
Výsledkem podpory ČEB českým vývozcům při úspěšné realizaci vývozních zakázek, které se jim dařilo získat
a realizovat v podmínkách ovlivněných pandemií COVID 19, je poměrně široká paleta cílových zemí vývozu v roce
2020, konkrétně se jedná o 20 teritorií (tabulka č. 1).
Ve struktuře poskytnutých produktů je z hlediska počtu poskytnutých produktů (graf č. 4) zřetelný markantní podíl
počtu produktů na podporu zrychleného inkasa z realizovaných dodávek, díky čemuž je s 58,89 % podílem
dominantním produktem z hlediska jeho četnosti odkup pohledávek v kombinaci s přímým vývozním dodavatelským
úvěrem s podílem 12,22 %.
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
28
Podíl objemu smluv s MSP a objemu smluv s většími společnostmi uzavřených v roce 2020 / graf č. 3
l 63,96 % Větší společnosti
l
36,04 %
MSP
Zdroj: ČEB
tabulka č. 1
Podíl cílových zemí vývozu dle objemu nových smluv uzavřených v roce 2020
Saudská Arábie 38,47 %
Ghana 12,49 %
Senegal 11,78 %
Spolková republika Německo 10,40 %
Spojené státy americké 8,42 %
Irák 4,81 %
Rusko 3,27 %
Slovenská republika 3,19 %
Ukrajina 2,28 %
Rwanda 1,84 %
Izrael 1,00 %
Španělsko 0,34 %
Turecko 0,29 %
Egypt 0,28 %
Nizozemí 0,26 %
Chile 0,24 %
Spojené státy mexické 0,22 %
Malajsie 0,22 %
Švédsko 0,12 %
Srí Lanka 0,07 %
Zdroj: ČEB
29
Ve struktuře poskytnutých produktů z hlediska objemů (graf č. 5) byly v roce 2020 s podílem 48,71 % dominantním
produktem záruky, což reflektuje zvýšenou potřebu českých vývozců na podporu ČEB při získávání nových kontraktů,
kde záruky hrají významnou roli ve struktuře smluv o vývozu. Produkty zajišťující podporu cash flow při realizaci
zakázek pro vývoz (produkt: úvěr na financování výroby pro vývoz) nebo zrychlující inkaso z již dodaných zakázek
pro vývoz (produkt: odkup pohledávky, vývozní dodavatelský úvěr) se v úhrnu objemově podílely 39,52 % na
celkovém výsledku. Na 50% podíl ČEB na akontační záruce za vývozce v souvislosti s realizací dodávek do Senegalu
formou rizikové subparticipace pro bankovní instituci z ČR připadá 11,78 %.
Z hlediska měnové struktury (graf č. 6) bylo v roce 2020 s podílem 90,72 % opět dominantní měnou EUR, následované
USD s podílem 9,28 %.
Podíl produktů podpořeného financování na počtu smluv uzavřených v roce 2020 / graf č. 4
l 58,89 %
Odkup pohledávky
l 22,22 % Záruka
l 12,22 %
Přímý vývozní dodavatelský úvěr
l 5,56 % Úvěr na financování výroby pro vývoz
l 1,11 %
Participace neplatební
Zdroj: ČEB
Podíl produktů podpořeného financování na objemu smluv uzavřených v roce 2020 / graf č. 5
l 48,70 % Záruka
l 18,81 %
Odkup pohledávky
l 13,82 % Úvěr na financování výroby pro vývoz
l 11,78 %
Participace neplatební
l 6,89 %
Přímý vývozní dodavatelský úvěr
Zdroj: ČEB
Měnová struktura objemu nových obchodů v roce 2020 / graf č. 6
l 90,72 %
EUR
l 9,28 % USD
Zdroj: ČEB
V meziročním srovnání (graf č. 7) je zřetelný pokles objemu poskytnutých produktů ve všech produktových typech
oproti roku 2019, jehož důvody jsou obsaženy v komentářích a odráží vývoj poptávky českých výrobců pro vývoz
a vývozců po produktech souvisejících se získáváním vývozních zakázek a přispívajícím ke stabilizaci cash flow. Jak
již bylo uvedeno výše, historicky zcela výjimečná je skutečnost, že se v mezi poskytnutými produkty nevyskytl žádný
odběratelský úvěr.
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
30
Meziroční srovnání vývoje objemu nových produktů (v mil. Kč) / graf č. 7
1 800
1 600
1 400
1 200
1 000
800
600
400
200
0
Neplatební
záruka
Odkup
pohledávky
Přímý vývozní
dodavatelský
úvěr
Přímý vývozní
odběratelský
úvěr
Úvěr na
financování
výroby
pro vývoz
Úvěr na
investice
v zahraničí
Participace
Neplatební
Akreditiv
l 2019 l 2020 Zdroj: ČEB
481,68
170,20
8,69
68,14
10,95
186,02
136,63
821,82
0,00
5,63
0,00
1 628,66
0,00
116,45
0,00
1 106,41
Meziroční srovnání vývoje objemu nových smluv dle produktů (v mil. Kč) / graf č. 8
60
50
40
30
20
10
0
Přímý vývozní
odběratelský
úvěr
Úvěr na
financování
výroby
pro vývoz
Odkup
pohledávky
Záruka Přímý vývozní
dodavatelský
úvěr
Úvěr na
investice
v zahraničí
Participace
platební
Akreditiv
l 2019 l 2020 Zdroj: ČEB
02
38
53
11
5
11
23
20
2
0
30102
31
2.1.2. Vývoj stavu a struktury jistiny úvěrového portfolia
Stav jistiny poskytnutých úvěrů a odkoupených pohledávek k 31. 12. 2020 vyjádřený v Kč meziročně klesl v porovnání se
stejným datem roku 2019 o 7 125 mil. Kč na celkovou výši 30 644 mil. Kč, tj. o 18,86 % (graf č. 9).
Stav jistiny poskytnutých úvěrů a odkoupených pohledávek se na bilanční sumě k 31. 12. 2020 podílel 74 %.
Ve struktuře jistiny poskytnutých úvěrů podle smluvní měny k 31. 12. 2020 (graf č. 10) představují v korunovém vyjádření
úvěry poskytnuté v EUR 86,62 % (2019: 91,03 %), úvěry poskytnuté v USD mají podíl 11,36 % (2019: 6,28 %). Podíl úvěrů
poskytnutých v Kč na celkovém objemu jistiny poskytnutých úvěrů se meziročně jen nepatrně snížil na úroveň 2,02 %
(2019: 2,69 %).
.
Stav jistiny úvěrů poskytnutých v EUR ke konci roku 2020 klesl oproti stavu ke konci roku 2019 o 341,6 mil. EUR na
celkových 1 011 mil. EUR, tj. o 25,2 %. Vedle průběžného splácení a čerpání nových úvěrů byl tento pokles ovlivněn
odpisem pohledávek při přijetí pojistného plnění nebo v rámci vymáhání rizikových pohledávek.
Zdroj: ČEB
100 000
90 000
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0 000
Stav úvěrů (jistina) 1996–2020 (v mil. Kč) / graf č. 9
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
7 732
8 481
12 642
3 675
18 721
18 106
18 970
22 222
20 241
21 071
17 797
23 824
32 348
40 797
56 968
68 523
66 219
86 072
82 363
79 933
71 083
46 060
30 644
37 769
54 440
Úvěrové portfolio – měnová struktura – vývoj podílů / graf č. 10
100 %
90 %
80 %
70 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
10 %
0 %
2007/3
2007/6
2007/9
2007/12
2008/3
2008/6
2008/9
2008/12
2009/3
2009/6
2009/9
2009/12
2010/3
2010/6
2010/9
2010/12
2011/3
2011/6
2011/9
2011/12
2012/3
2012/6
2012/9
2012/12
2013/3
2013/6
2013/9
2013/12
2014/3
2014/6
2014/9
2014/12
2015/3
2015/6
2015/9
2015/12
2016/3
2016/6
2016/9
2016/12
2017/3
2017/6
2017/9
2017/12
2018/3
2018/6
2018/9
2018/12
2019/3
2019/6
2019/9
2019/12
2020/3
2020/6
2020/9
2020/12
l CZK l
USD l
EUR
Zdroj: ČEB
Naproti tomu stav jistiny úvěrů poskytnutých v USD ke konci stejného období vzrostl o 57,9 mil. USD na celkových
162,7 mil. USD, tj. o 55,2 %.
Stav jistiny úvěrů poskytnutých v Kč ke konci roku 2020 činil 619,3 mil. Kč, tj. klesl ve srovnání s rokem předcházejícím
o 398,4 mil. Kč , tj. o 39,1 %.
Struktura jistiny poskytnutých úvěrů podle délky smluvní splatnosti zůstala z pohledu meziročního srovnání prakticky
beze změny. Na vývoj tohoto parametru mají vliv dva faktory, jednak druh vyváženého zboží, jehož vývoz ČEB
v minulosti financovala a financuje a dále pak délka splatnosti za jeho dodání obvyklá na mezinárodních trzích.
Struktura úvěrového portfolia dle lhůty splatnosti úvěru, které je tvořeno množinou produktů využitých pro financování
obchodních případů, je výslednicí těchto dvou faktorů a odráží vysoký podíl financovaného vývozu strojů
a investičních celků s dlouhými dobami splatnosti (graf č. 11).
2.1.3. Hlavní trhy na kterých Česká exportní banka, a.s. působí
a) Postavení banky v domácím bankovním sektoru
ČEB je pokládána v porovnání s ostatními bankami působícími v českém bankovním sektoru podle ČNB za banku
malé velikosti. Podíl ČEB na celkových bilančních aktivech bank v ČR oproti roku 2019 klesl. V průběhu roku 2020 se
snížil z 0,58 % na 0,52 %. Tento pokles odpovídá obchodnímu zaměření banky na podporu exportérů při vstupu na
nové trhy a při vývozu do sektorů, které nejsou snadno financovatelné ze strany komerčních bank, zároveň se
management banky nadále snaží o zvýšení kvality úvěrového portfolia.
32
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
tabulka č. 2
2019 2020
banky ČEB podíl banky ČEB podíl
celkem ČEB celkem ČEB
Aktiva bilanční celkem (v mil. Kč) 7 621 841 43 876 0,58 % 8 018 098 41 236 0,52 %
Zdroj: ČEB a ČNB
Úvěrové portfolio – struktura dle délky smluvní splatnosti úvěru k 31. 12. 2020 / graf č. 11
l 97,73 %
Dlouhodobý (více než 5 roků)
l 1,30 %
Střednědobý (4-5 let)
l 0,54 %
Střednědobý (2-4 roky)
l 0,15 %
Střednědobý (1-2 roky)
l 0,28 %
Krátkodobý (do 1 roku)
Zdroj: ČEB
33
Postavení ČEB v českém bankovním sektoru je v porovnání s komerčními bankami specifické zejména z následujících
důvodů:
l
Postavení ČEB je v oblasti finanční podpory vývozu zakotveno v zákoně č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování
vývozu se státní podporou. Předjímá nabídku forem financování nabízených ČEB včetně poskytování finančních
služeb, souvisejících s vývozem za podmínek tímto zákonem stanovených. Na rozdíl od komerčních bank je proto
oblast působení ČEB velmi úzká jak z pohledu poskytovaných produktů a jejich specifik, tak z pohledu svých klientů.
l
Financování vývozu mohou využít žadatelé o podpořené financování, kteří mají sídlo v České republice, nebo
v případě refinančních úvěrů jejich domácí banky. Tito vývozci musí být schopni na mezinárodním trhu uplatnit své
zboží v soutěži se svými konkurenty především kvalitou a rychlostí dodávky. V cenové oblasti jim pak ČEB nabízí
financování takového vývozu podle podmínek dle mezinárodních ujednání (Konsensu OECD) na bázi CIRR.
l
ČR přijala závazek poskytovat financování vývozu českým exportérům v souladu s mezinárodními pravidly. K jejich
dodržování se ČR zavázala přijetím mezinárodních pravidel Konsensu OECD, upravujícím postupy při poskytování
střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů. Financování vývozních úvěrů podle pravidel Konsensu OECD je
proto přirozeně rozhodujícím segmentem činnosti ČEB. Financování jiných typů úvěrů ČEB nabízí za komerčních
podmínek.
Informace o postavení ČEB v domácím bankovním sektoru poskytují statistické údaje o klientských úvěrech
zveřejňované Českou národní bankou. S nimi jsou dány do srovnání nominální hodnoty úvěrů poskytnutých ČEB.
Z nich je zřejmé, že právě v důsledku specifického postavení ČEB jako dominantní banky, zabývající se financováním
vývozu, je její postavení na českém bankovním trhu v řadě pohledů podstatně významnější, než odpovídá jejímu
pouhému podílu na celkových bilančních aktivech bank v ČR.
Vývoj podílu ČEB na bankovním sektoru ČR (aktiva v roce 1996 = 100 %) / graf č. 12
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
l vývoj aktiv bank celkem l vývoj aktiv ČEB l podíl aktiv ČEB na aktivech bank celkem Zdroj: ČEB a ČNB
1 900 %
1 700 %
1 500 %
1 300 %
1 100 %
900 %
700 %
500 %
300 %
100 %
2,0 %
1,8 %
1,6 %
1,4 %
1,2 %
1,0 %
0,8 %
0,6 %
0,4 %
0,2 %
0,0 %
34
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
tabulka č. 5
2019 2020
Klientské úvěry nerezidentům – podle účelu banky ČEB podíl banky ČEB podíl
(v mil. Kč) celkem ČEB celkem ČEB
v CZK + CM celkem jen nerezidenti ČNB výkazy ČNB výkazy
ARAD ČEB ARAD ČEB
Stav úvěrů a pohledávek nerezidentům
(všechny měny) 319 830 36 466 11,4 % 345 658 29 625 8,6 %
z toho ostatní úvěry celkem 276 828 36 466 13,2 % 298 500 29 625 9,9 %
z toho investiční 116 670 1 497 1,3 % 129 538 1 555 1,2 %
oběžná aktiva, sez. náklady,
export, import celkem 85 453 34 903 40,8 % 73 991 28 030 37,9 %
ostatní (finanční a účelové)
úvěry celkem 49 537 0 0,0 % 46 360 0 0,0 %
na obchodní pohledávky celkem 2 042 66 3,2 % 2 364 41 1,7 %
Zdroj: ČEB
tabulka č. 3
2019 2020
Klientské úvěry – podle splatnosti banky ČEB podíl banky ČEB podíl
(v mil. Kč) celkem ČEB celkem ČEB
ČNB výkazy ČNB výkazy
ARAD ČEB ARAD ČEB
Stav klientských úvěrů a pohledávek 3 450 284 37 652 1,1 % 3 595 598 30 469 0,8 %
z toho v CZK 2 778 366 1 018 0,0 % 2 874 037 619 0,0 %
z toho úvěry krátkodobé (do 1 roku) 247 856 1 0,0 % 228 694 0 0,0 %
úvěry střednědobé (1–5 let) 286 260 260 0,1 % 288 685 0 0,0 %
úvěry dlouhodobé (nad 5 let) 2 250 501 757 0,0 % 2 356 659 619 0,0 %
z toho v CM 671 919 36 634 5,5 % 721 561 29 850 4,1 %
z toho úvěry krátkodobé (do 1 roku) 119 611 49 0,0 % 140 127 82 0,1 %
úvěry střednědobé (1–5 let) 183 356 319 0,2 % 194 085 438 0,2 %
úvěry dlouhodobé (nad 5 let) 368 952 36 266 9,8 %387 349 29 330 7,6 %
Zdroj: ČEB
tabulka č. 4
2019 2020
Klientské úvěry rezidentům – podle účelu banky ČEB podíl banky ČEB podíl
(v mil. Kč) celkem ČEB celkem ČEB
v CZK + CM celkem jen rezidenti ČNB výkazy ČNB výkazy
ARAD ČEB ARAD ČEB
Stav úvěrů a pohledávek rezidentům
(všechny měny) 3 130 454 1 186 0,0 % 3 249 940 844 0,0 %
z toho ostatní úvěry celkem 1 223 965 1 186 0,1 % 1 255 843 844
0,1 %
z toho investiční 766 061 153 0,0 % 786 390 144 0,0 %
oběžná aktiva, sez. náklady,
export, import celkem 309 364 1 025 0,3 % 308 037 695 0,2 %
ostatní (finanční a účelové)
úvěry celkem 91 068 4 0,0 % 96 455 4 0,0 %
na obchodní pohledávky celkem 22 588 4 0,0 % 25 981 0 0,0 %
Zdroj: ČEB
35
b) Teritoriální struktura vývozu ČR a státní podpory ČEB v roce 2020
HDP a export
Pro rok 2020 byl charakteristický trvající růst exportu, který stále představuje velmi významnou složku tvorby HDP.
Ke zvýšení exportu v roce 2020 v absolutních hodnotách došlo pouze u sousedních zemí ČR a zemí SNS, u ostatních
sledovaných skupin zemí byl zaznamenán pokles či nedošlo ke změně v objemu vývozu.
Po analýze výkonnosti českých exportérů z pohledu těch cílových zemí, jejichž podíl na celkovém českém exportu je
vyšší než 1 %, je možné konstatovat, že došlo pouze k minimálním meziročním změnám. Indonésie, Ukrajina, Ghana
a Slovenská republika jsou zeměmi, jejichž podíl na celkovém čerpání všech poskytnutých úvěrů ČEB představuje
přes 90 %. Tyto země se na celkovém vývozu ČR podílely necelými 9 %.
tabulka č. 6
objem vývozu ČR v mld. Kč podíly na vývozu ČR.
2019 2020 2019 2020
Sousedící s ČR 2 266 2 242 49,7 % 50,6 %
Země EU 15 2 874 2 777 63,0 % 62,6 %
Země EU 28 3 841 3 703 83,6 % 83,5 %
Země SNS 123 124 2,7 % 2,8 %
Evropské přechodové ekonomiky 27 24 0,6 % 0,5 %
Rozvojové ekonomiky 177 171 3,9 % 3,9 %
Ostatní vyspělé tržní ekonomiky 232 227 5,1 % 5,1 %
Zdroj: ČSÚ
Vývoz – významná složka HDP / graf č. 13
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
l vývoz zboží v mld. Kč l HDP v mld. Kč, v b.c. (predikce) l podíl vývozu v % HDP Zdroj: ČSÚ, MF
6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0
100,0 %
90,0 %
80,0 %
70,0 %
60,0 %
50,0 %
40,0 %
30,0 %
20,0 %
10,0 %
0,0 %
61,1 % 64,6 % 61,6 % 54,5 % 64,1 % 71,4 % 75,7 % 77,7 % 86,5 % 85,3 %
82,6 %
78,5 %
81,6 %
83,3 %
2 144
3 507
2 476
2 474
4 015
2 139
2 533
3 954
2 870
4 022
4 048
3 063
3 175
4 086
3 889
4 495
3 973
4 657
84,8 %
3 617
4 266
3 922
3 832
4 202
5 042
4 391
5 313
4 563
5 590
4 436
5 652
Rizikovost dle OECD (1 – nejméně rizikové, 7 – nejrizikovější)
2,1 %
10,1 %
0,2 %
2,1 %
71,8 %
3,5 %
nekl.
EU
1
2
3
Porovnání struktury vývozu ČR a struktury čerpání úvěrů ČEB v roce 2020 podle rizikovosti cílové země vývozu
(OECD klasifikace k 31. 12. 2020) / graf č. 14
1,3 %
3,3 %
4
5
13,9 %
1,2 %
6
l čerpání úvěrů ČEB l
vývoz ČR
Zdroj: ČEB, ČSÚ a OECD
7,8 %
77,1 %
2,8 %
2,1 %
0,0 %
0,4 %
7
0,0 %
0,1 %
Pro činnost ČEB zůstává významná klasifikace rizikovosti zemí zveřejňovaná OECD. Struktura čerpání úvěrů dokládá,
jak ČEB plní své poslání financovat vývoz rovněž do zemí se středním a vysokým teritoriálním rizikem, které nejsou pro
financování vývozu komerčním bankovním sektorem hlavní cílovou skupinou zemí.
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
36
tabulka č. 7
Země s podílem na vývozu ČR vývoz ČR v % vývoz ČR v % změny v podílu na českém.
v roce 2019 nad 1 % 2019 2020 vývozu v roce 2020
Německo 31,8 32,6 0,8
Slovensko 7,6 7,6 0,0
Polsko 6,0 6,2 0,2
Spojené království 4,5 4,0 -0,5
Francie 5,1 4,7 -0,4
Rakousko 4,3 4,2 -0,1
Itálie 3,8 3,9 0,1
Nizozemsko 3,8 4,1 0,3
Maďarsko 3,3 3,3 0,0
Španělsko 3,2 2,6 -0,6
USA 2,3 2,4 0,1
Ruská federace 2,2 2,2 0,0
Belgie 2,1 2,1 0,0
Švédsko 1,6 1,6 0,0
Rumunsko 1,5 1,6 0,1
Švýcarsko 1,5 1,6 0,1
Čína 1,2 1,4 0,2
Dánsko 1,0 1,1 0,1
Turecko 1,0 1,2 0,2
Zdroj: ČSÚ
37
Situace na finančních trzích - možnosti získávání zdrojů
Pro své financování využívá ČEB zejména dluhopisový Euro Medium Term Note Programme (dále „EMTN Program“)
a doplňkově také mezibankovních úvěrů pro získání zdrojů delších než jeden rok a Euro Commercial Paper
Programme („ECP Program“) pro krátkodobé financování do jednoho roku. Využívání těchto tří možností je
kombinováno tak, aby měla ČEB k dispozici vždy dostatek zdrojů ve vhodné struktuře k zabezpečení nabídky
financování českých exportérů a stabilnímu plnění svých závazků. Kromě požadované délky financování je přihlíženo
také k aktuální situaci na finančních trzích.
EMTN Program, jehož rámec činí 4 mld. EUR, je využíván na refinancování splatných dříve získaných zdrojů a na pokrytí
nových úvěrů v EUR i USD, případně CZK. Celkově bylo z EMTN Programu k 31. 12. 2020 vyčerpáno 24,3 mld. CZK
(0,9 mld. EUR). Dluhopisy ČEB jsou kótovány na Lucemburské burze cenných papírů. Seznam jednotlivých
obchodovaných a dosud nesplacených emisí dluhopisů ČEB s datem k 31. 12. 2020 je uveden v příloze účetní závěrky.
Dlouhodobé zdroje byly v roce 2020 získány ve formě mezibankovních úvěrů a termínovaných vkladů od klientů.
Banka získala amortizovaný úvěr od Komerční banky, a.s. ve výši 80 mil. USD se splatností v roce 2028 a jednorázově
splatný úvěr v roce 2024 od UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. ve výši 150 mil. EUR. Zároveň banka
získala 80 mil. USD ve formě několika termínovaných vkladů se splatností 2021–2023.
Pro optimalizaci řízení likvidity banky byl již v roce 2011 podepsán ECP Program pro vydávání krátkodobých cenných
papírů, který byl v průběhu roku 2016 aktualizován. Výše jeho rámce zůstává 400 mil. EUR. Tento program umožňuje
velmi flexibilně pokrývat krátkodobou potřebu likvidity ČEB za využití příznivých cenových podmínek na trhu. V roce
2020 byly uskutečněny 2 emise těchto krátkodobých dluhopisů.
Pro zvýšení diverzifikace a zamezení závislosti na omezeném množství zdrojů financování zdroje financování doplňuje
ČEB v omezené míře vklady přijatými od bank a svých klientů. Tato diverzifikace dává ČEB flexibilitu a omezuje její
závislost na jednom zdroji financování. Banka v této souvislosti pravidelně vyhodnocuje riziko likvidity, a to zejména
monitorováním změn ve struktuře financování.
Samotné ČEB i většině emitovaných dluhopisů ČEB je na smluvním základě stanovován rating ratingovými agenturami
Standard & Poor's Credit Market Services Europe Limited a Moody's Investors Service Ltd. ČEB prohlašuje, že obě
agentury jsou ratingovými agenturami registrovanými dle nařízení Komise (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách
novelizovaným nařízením Komise (ES) č. 462/2013. ČEB se rozhodla nepověřit ratingem žádnou ratingovou agenturu
s podílem na trhu nepřesahujícím 10 %. ČEB zveřejňuje informace o aktuálním ratingu svých emitovaných dluhopisů
na svých webových stránkách. K 31. 12. 2020 měly emitované a dosud nesplacené dluhopisy ČEB následující ratingy:
2.1.4. Nově zavedené produkty a činnosti
Posláním ČEB, v souladu s cíli hospodářské politiky České republiky, je posilovat internacionalizaci českých firem
a konkurenceschopnost českého exportu. ČEB proto vývozcům a dodavatelům pro vývoz nabízí produkty a služby,
které jim v rámci pravidel Konsensu OECD umožnují vstupovat do soutěže o konkrétní zakázky na mezinárodním trhu
za podmínek srovnatelných s těmi, které využívá jejich zahraniční konkurence z členských zemí OECD. Českým
investorům do zahraničí nabízí banka produkty a služby, které jim umožňují internacionalizaci jejich podnikání skrze
investice na zahraničních trzích.
tabulka č. 8
Standard & Poor's Moody's
Zahraniční měna – dlouhodobé závazky AA- Senior unsecured dluh Aa3
Místní měna – dlouhodobé závazky AA Rating eminenta Aa3
Krátkodobé závazky A-1+ Krátkodobé závazky P-1
Výhled stabilní Výhled stabilní
Zdroj: ČEB
Produktová paleta ČEB se odvíjí především od ustanovení zákona 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se
státní podporou. Za klíčové pro další rozvoj nástrojů podpořeného financování a pojištění vývozních úvěrových rizik
je možné považovat projednání návrhu novely zákona 58/1995 Sb., předložené Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
v únoru 2020. Cílem tohoto úsilí je zlepšovat produktovou nabídku na úroveň, jakou získávají národní exportéři v rámci
produktové nabídky vyspělých zahraničních Export Credit Agencies (ECA) z členských zemí OECD a zvyšovat tak
schopnost pružně reagovat na vyvíjející se potřeby českých vývozců a dodavatelů pro vývoz v oblasti exportního
financování, a to zejména v době zásadních změn v mezinárodním obchodě zasaženém globální pandemií
onemocnění covid-19, ale i rostoucím protekcionismem.
Na vytváření podmínek pro vývoj nových nebo zásadně vylepšených produktů podpořeného financování spolupracovala
v roce 2020 ČEB úzce jak s EGAP, ministerstvem financí, ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem obrany,
tak s komerčním bankovním sektorem a s odbornými svazy, komorami a asociacemi reprezentujícími zájmy exportérů.
Mezi významné aktivity v této oblasti se řadí především návrhy systémové povahy týkající se:
l
zintenzivnění spolupráce s komerčním bankovním sektorem v oblasti refinančních vývozních úvěrů;
l
financování investic do modernizace exportních kapacit;
l
rozšíření nabídky produktů v oblasti prospekce zahraničních trhů;
l
financování zavádění nových výsledků vědy a výzkumu do výroby;
l
revize metodiky požadovaného procentuálního národního podílu zboží a služeb na celkové hodnotě financované
smlouvy o vývozu; a
l
podpory českých vývozců a dodavatelů pro vývoz v roli tzv. nominovaných subdodavatelů u zahraničních
kontraktů.
2.1.5. Finanční hospodaření, stav aktiv a pasiv
Bilance aktiv a pasiv
Bilanční suma ČEB dosáhla za rok 2020 hodnoty 41 236 mil. Kč, což představuje meziroční pokles o 6 %. Struktura bilance
je dlouhodobě stabilní, její položky jsou odvozeny od plánovaného odhadu vývoje aktivních obchodních operací,
kterému se přizpůsobuje zdrojová strana bilance.
Zdroje
Své obchodní aktivity ČEB financuje především z cizích zdrojů, a to zejména ve formě závazků z emitovaných dluhopisů,
závazků vůči úvěrovým institucím a závazků vůči osobám jiným než úvěrovým institucím, které se na celkovém objemu
zdrojů podílejí 80,1 %.
Základním zdrojem financování jsou emise cizoměnových a korunových dluhopisů, jejichž objem ke konci roku 2020
dosáhl částky 24 319 mil. Kč. V meziročním porovnání se objem emisí snížil o 23,5 %. V průběhu roku 2020 banka splatila
emise ve výši 300 mil. EUR.
ČEB v průběhu roku 2020 doplňovala zdrojovou základnu přijatými úvěry od úvěrových institucí v objemu 150 mil. EUR
a 80 mil. USD a také mezibankovními depozity. Ke konci roku 2020 dosáhly zdroje v této formě úhrnného objemu
6 614 mil. Kč, což představuje meziroční růst o 274 %. Objem přijatých vkladů od osob jiných než jsou úvěrové instituce,
dosahoval výše 2 089 mil. Kč.
Celkový objem vlastních zdrojů je vykazován v částce 7 322 mil. Kč. Jako součást vlastního kapitálu jsou vykázány
rezervní fondy ve výši 2.142 mil. Kč a nerozdělený zisk v hodnotě 164 mil. Kč.
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
38
Pasiva 2020 / graf č. 15
l
59 % Závazky z emitovaných dluhových cenných papírů
l 18 %
Vlastní kapitál celkem
l
16 % Závazky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím
l 5 % Závazky vůči úvěrovým institucím
l 2 %
Jiné
Zdroj: ČEB
39
tabulka č. 9
PASIVA 2020 2019 Meziroční
v mil. Kč index v %
Deriváty k obchodování 256 110 232,73%
Finanční závazky v naběhlé hodnotě 33 022 36 079 91,53%
v tom: Závazky vůči úvěrovým institucím6 614 1 768 374,10%
Závazky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím 2 089 2 529 82,60%
Závazky z emitovaných dluhových cenných papírů 24 319 31 782 76,52%
Zajišťovací deriváty 16 24 66,67%
Ostatní závazky 283 294 96,26%
Rezervy 243 198 122,73%
Splatný daňový závazek 94 0 x
Závazky celkem 33 914 36 705 92,40%
Základní kapitál 5 000 5 000 100,00%
Oceňovací rozdíly 16 29 55,17%
Rezervní fondy 794 791 100,38%
Ostatní účelové fondy ze zisku 1 348 1 285 104,90%
Zisk nebo ztráta za běžné účetní období 164 66 248,48%
Vlastní kapitál celkem 7 322 7 171 102,11%
Pasiva celkem 41 236 43 876 93,98%
Zdroj: ČEB
Vývoj hlavních kategorií pasiv v letech 2020/2019 / graf č. 16
24 319
31 782
6 614
1 768
7 322
7 171
892
626
1
2
3
4
5
1
Závazky z emitovaných dluhových cenných papírů
2 Závazky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím
3 Závazky vůči úvěrovým institucím
4 Vlastní kapitál celkem
5 Jiné
Zdroj: ČEB
2 089
2 529
mil. Kč
2020
2019
2020
2019
2020
2019
2020
2019
2020
2019
Aktiva 2020 / graf č. 17
l
71 % Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucímů
l 12 % Pohledávky vůči úvěrovým institucím
l
4 % Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě
l 4 % Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě
l 9 %
Jiné
Zdroj: ČEB
tabulka č. 10
AKTIVA 2020 2019 Meziroční
v mil. Kč index v %
Pokladní hotovost, hotovost u centrálních bank
a ostatní vklady splatné na požádání 2 638 1 161 227,22
Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě vykázané do OCI 1 534 1 821 84,24
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 36 072 39 587 91,12
v tom: Dluhové cenné papíty v naběhlé hodnotě 1 603 1 596 100,44
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 34 469 37 991 90,73
v tom: Pohledávky vůči úvěrovým institucím 5 191 5 829 89,05
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím 29 278 32 162 91,03
Zajišťovací deriváty 0 0 x
Hmotný majetek 96 124 77,42
Nehmotný majetek 10 33 30,30
Ostatní aktiva 877 965 90,88
Splatná daňová pohledávka 0 154 0,00
Odložená daňová pohledávka 9 31 29,03
Aktiva celkem 41 236 43 876 93,98
Zdroj: ČEB
Užití zdrojů
Rozhodující součást aktiv představují úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě, které dosáhly výše 34.469 mil. Kč a na
celkovém objemu aktiv se podílejí 83,6 %. Z toho tvoří 29 278 mil. Kč pohledávky vůči neúvěrovým institucím. Ty se
meziročně snížily o 9 %. Pohledávky vůči úvěrovým institucím se v roce 2020 snížily o 11 % na hodnotu 5 191 Kč.
Volné prostředky v cizích měnách, dočasně neumístěné v úvěrech, byly v předchozích letech ukládány na
mezibankovním trhu ve formě krátkodobých depozit, část byla použita pro financování držené likviditní rezervy tvořené
zahraničními cennými papíry. Prostředky vlastního kapitálu tvoří likviditní rezervu ve formě vysoce bonitních a likvidních
tuzemských a zahraničních cenných papírů. Celkový objem držené likviditní rezervy banky držené v cenných
papírech představuje ke konci sledovaného období částku 3 137 mil. Kč, tj. pokles o 8,2 %. V souhlasu s novelou
zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporu, účinnou od konce dubna 2020 ukládá
banka volné finanční prostředky v EUR a nezainvestované prostředky vlastního kapitálu především na účtech státní
pokladny vedených u České národní banky.
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
40
Tvorba zisku
V roce 2020 dosáhla ČEB ve svém hospodaření zisku před zdaněním ve výši 437 mil. Kč. Po započtení předběžné
splatné daně z příjmů v objemu 58 mil. Kč, odložené daně 25 mil. Kč a tvorby rezervy na potencionální doměrek
k daňové povinnost ve výši 190 mil. Kč vytvořila banka po zdanění zisk ve výši 164 mil. Kč.
V rámci obchodní činnosti vykázala banka v roce 2020 úrokové výnosy v celkovém objemu 1 265 mil. Kč, což
v meziročním srovnání představuje pokles o 3 %. Zdroje potřebné pro zajištění své obchodní činnosti získává banka
na finančních trzích. Za rok 2020 představovaly úrokové náklady na takto získané zdroje celkově částku 485 mil. Kč
a znamenají meziroční pokles o 35,4 %. Meziroční pokles byl způsoben především nižší zdrojovou potřebou
a splacením dluhopisů. Čistý úrokový výnos dosahuje hodnoty 780 mil. Kč, což představuje meziroční nárůst o 41,1 %.
Čisté výnosy z poplatků a provizí činily 13 mil. Kč. Další významnou složkou hospodářského výsledku jsou zisk z finančních
operací ve výši 22 mil. Kč a ostatní provozní výnosy ve výši 105 mil. Kč.
Na svůj provoz vynaložila banka náklady v celkovém objemu 604 mil. Kč, zahrnující kromě správních nákladů ve výši
257 mil. Kč, odpisy hmotného a nehmotného majetku v částce 67 mil. Kč, ostatní provozní náklady v částce 280 mil. Kč.
Výše ostatních provozních výnosů a nákladů je ovlivněna uzavřením smíru na určení výše pojistného plnění v rámci
řešení pojistné události nesplacení jedné úvěrové pohledávky a dále pak jedním soudním rozhodnutím v rámci
vedeného konkurzního řízení. Rozpuštění rezerv a opravných položek činilo 121 mil. Kč
Na ztrátu z provozování dlouhodobého podpořeného financování je v souladu s ustanovením zákona č. 58/1995 Sb.,
poskytována dotace ze státního rozpočtu. Dotaci tvoří zejména rozdíly mezi úrokovými výnosy získanými z úvěrů
poskytnutých bankovním i nebankovním subjektům za podmínek běžných na mezinárodních trzích pro státem
podporované úvěry, a náklady vynaloženými na získání zdrojů na finančním trhu, a dále náklady na tvorbu
opravných položek k vybraným úvěrovým pohledávkám. ČEB za rok 2020 neuplatnila nárok na dotaci. Naopak v této
činnosti vykázala zisk 484,2 mil. Kč, který je součástí celkového zisku banky před zdaněním za rok 2020.
41
29 278
32 162
1 534
1 821
1 603
1 596
3 630
2 468
1
2
3
4
5
Vývoj hlavních kategorií aktiv v letech 2020/2019 / graf č. 18
1 Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím
2 Pohledávky vůči úvěrovým institucím
3 Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě
4 Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě
5 Jiné
Zdroj: ČEB
5 191
5 829
mil. Kč
2020
2019
2020
2019
2020
2019
2020
2019
2020
2019
Faktory ovlivňující obchodní a finanční situaci Banky v roce 2021
Aktivity Banky v roce 2021 a její obchodní a finanční pozice budou ovlivňovány níže uvedenými faktory:
l
Rok 2020 byl zásadně ovlivněn globální pandemií onemocnění covidu-19. Prakticky všechny světové ekonomiky
byly velmi silně zasaženy, a to včetně počínajícího růstu nezaměstnanosti. I české hospodářství zaznamenalo
razantní pokles HDP o 5,6 % při poměrně vysoké inflaci 3,2 %. Ekonomický pokles se výrazně projevil i na
obchodní aktivitě českých exportérů (zejména ve druhém čtvrtletí) a obchodní situaci Banky, kdy objem nově
uzavřených obchodů byl v porovnání s předchozími roky znatelně nižší, což se může projevit na jejích výnosech
v příštích letech.
l
Na počátku pandemie na jaře roku 2020 bylo velmi složité odhadnout ekonomické, sociální a případně další
dopady na světovou a českou ekonomiku včetně dopadů na bilanci a výnosy Banky. Banka situaci ve vztahu
k virové nákaze pozorně monitorovala a přijala řadu preventivních provozních opatření k zajištění business
kontinuity. Protože Banka nebyla zapojena do žádných záručních COVID programů státní pomoci pro
podnikatelskou sféru, neočekává z tohoto titulu zásadní vlivy na její úvěrové portfolio a hospodářský výsledek.
Rovněž počet dlužníků, kteří požádali o využití splátkového moratoria dle zákona č. 177/2020 Sb., byl minimální.
l
Čeští exportéři měli a na počátku roku 2021 stále mají jen omezené možnosti kontaktního jednání se svými
zahraničními partnery, které je ve většině případů důležité při negociaci nových obchodů. Také zástupci Banky
s ohledem na exitující opatření nerealizovali značnou část zahraničních cest, byly zrušeny veletrhy, podnikatelské
mise organizované ústavními činiteli nebo podnikatelskými sdruženími.
l
Při plánování obchodní aktivity na rok 2021 Banka proto očekává, že objem nových obchodů bude ještě v první
části roku 2021 negativně ovlivněn různými omezeními, protože exportní obchody, zejména pak ty objemově
významnější, jsou projednávány i v řádu měsíců. Přesto je celoroční obchodní výhled optimističtější a Banka
očekává růst objemu exportních obchodů se svou aktivní participací. Jednak o nákaze je k dispozici daleko
větší množství informací a zároveň existují již schválené očkovací vakcíny, které by měly přispět k postupnému
uvolňování restrikcí a umožnit tak návrat do standardnějšího fungování ekonomik, včetně oblasti exportu.
l
Obchodní výhled Banky by měl být podpořen očekávaným oživením českého hospodářství. Dle odhadu České
národní banky bude růst HDP činit 2,2 % v roce 2021 a 3,8 % v roce 2022 při cca 2% inflaci. Tržní predikce vesměs
počítají se stabilitou dvoutýdenní repo sazby na aktuální úrovni 0,25%. Nelze však vyloučit ani zvýšení sazeb
v případě intenzivnějších inflačních tlaků, rychlejším zotavováním ekonomiky, fiskálním impulsem (snížením daní)
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
42
2.2.
tabulka č. 11
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK 2020 2019 Meziroční
v mil. Kč index v %
Úrokové výnosy 1 265 1 304 97,01
Úrokové náklady -485 -751 64,58
Čistý výnos z úroků 780 553 141,05
Čistý výnos z poplatků a provizí 13 4 325,00
Čistý zisk/ztráta z finančních operací včetně státní dotace 22 45 48,89
Ostatní provozní výnosy 105 6 1 750,00
Ostatní provozní náklady -280 -3 9 333,33
Zisk nebo (-) ztráta z provozní činnosti 640 605 105,79
Správní náklady -257 -281 91,46
Odpisy -67 -73 91,78
Zisk nebo ztráta z modifikace 9 -1 x
Ztráty ze znehodnocení finančních aktiv nevykázaných v RH do Z/Z
nebo jejich (-) reverzování 159 -96 -165,63
Tvorba rezerv nebo jejich reverzování -47 -106 44,34
Zisk před zdaněním 437 48 910,42
Daň z příjmů -273 18 -1 516,67
Čistý zisk/ztráta za účetní období 164 66 248,48
Zdroj: ČEB
doprovázeným zvýšenou spotřebitelskou poptávkou, nebo akcelerujícím rizikem bublin na trhu aktiv. Inflace by
neměla být, na rozdíl od předchozích let, tažena mzdovými požadavky s ohledem na změněnou situaci na trhu
práce.
l
V roce 2021 budou doznívat negativní dopady pandemie na řadu firem, především v nejvíce postižených
sektorech ekonomiky, kdy řada z nich je v tuto chvíli závislá na státních podpůrných programech. S tím lze
očekávat zvýšenou vlnu insolvencí a postupný růst míry nezaměstnanosti. Pandemie ale představuje výzvu,
která s velkou mírou pravděpodobnosti povede ke změně struktury české ekonomiky. Tahounem se stanou
podniky, které dokážou flexibilně zareagovat na nové podmínky na světových trzích, využít technologické
inovace, digitalizaci, automatizaci, robotizaci procesů včetně datových analýz, budou schopny přinést vysokou
přidanou hodnotu práce, v optimálním případě být koncovým dodavatelem výrobků či služeb.
l
Rizikovým faktorem pro exportně orientovanou Českou republiku je jakákoliv forma obchodních válek
a protekcionismu či nižší diverzifikace exportních teritorií. Na druhou stranu pandemie nastolila řadu otázek.
Jednou z nich je i zkracování dodavatelských řetězců a snaha o budoucí strategickou soběstačnost u některých
komodit a výrobků, která může vyústit v návrat výroby z levných ekonomik zpět na území zemí Evropské unie,
což může být příležitostí pro řadu českých exportních firem v jejich zapojení do nadnárodních řetězců.
l
Během globální pandemie onemocnění covid-19 a v post-covidovém období byla a bude při obnovování
světových ekonomik důležitá role centrálních bank. Jak americký Fed, tak Evropská centrální banka
nepředpokládají utahování svých měnových politik a budou zřejmě pokračovat v poměrně masivním
kvantitativním uvolňování založeném na nákupu finančních aktiv do svých bilancí. S ohledem na stav, kdy
inflační tlaky jsou vnímány na tolerovatelné úrovni, zůstanou hlavní úrokové sazby v USA a EU pravděpodobně
bez výrazných změn.
l
Nastává nová tržní situace, kdy je na jedné straně pro rok 2021 predikováno celosvětové ekonomické oživení
doprovázené inflačními riziky, a na druhé straně existuje uvolněná měnová politika centrálních bank založená
na nízkých (v případě ECB záporných) úrokových sazbách. S tímto jevem jsou nesporně spojeny určité nejistoty.
l
Kurz CZK vůči EUR a USD nemá na výsledek hospodaření Banky s ohledem na realizaci zajišťovacích operací
zásadní vliv, větší nejistoty jsou kvůli převaze cizoměnových aktiv spojeny s dopadem na její bilanci. V roce 2020
jsme mohli po vypuknutí covidové pandemie sledovat výraznější oslabení koruny, ke konci roku však její
částečné zpevnění, přičemž další mírné zpevnění se očekává i v roce 2021.
l
Vývoj světové ekonomiky může být ovlivněn několika rizikovými faktory, například cenami komodit, především
pak ropy, které odrážejí bezpečnostní situaci na Blízkém a Středním východě (např. sílící napětí ve vztahu
k Iránu, arménsko-ázerbájdžánský konflikt). Tato napětí ovlivňující ekonomiky „ropných“ států se mohou přelít
i do expozic Banky, které by držela v těchto regionech.
l
Ve Spojených státech amerických vyhrál prezidentské volby demokratický kandidát Joe Biden. Globální trhy tak
očekávají první kroky nové americké administrativy, zejména pak v kontextu zahraničně obchodních vztahů
s Evropskou unií, Čínou a dalšími velmocemi včetně řešení lokálních konfliktů v některých světových regionech.
l
Po řadu měsíců přetrvávající nejistotě ohledně způsobu odchodu Velké Británie z Evropské unie je nepochybně
dobrou zprávou ke konci roku 2020 vyjednaná dohoda, která zabránila tzv. tvrdému Brexitu, a která definuje
základní parametry budoucího uspořádání vzájemných obchodních vztahů.
l
Konečná podoba připravované novely zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní
podporou, ovlivní postavení Banky v rámci nástrojů systému státní podpory exportu. Zásadní z tohoto pohledu
budou zejména možnosti pro rozšíření produktů nabízených českým exportérům v kontextu mezinárodní
konkurence a srovnání s jinými ECAs (Export Credit Agencies), dále pak podmínky získávání zdrojů financování
prostřednictvím Ministerstva financí a změna ve struktuře akcionářů (jediným vlastníkem by měla být Exportní
garanční a pojišťovací společnost). Novela je předmětem projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu
České republiky, nicméně existuje riziko, že legislativní proces nebude dokončen s koncem stávajícího volebního
období.
l
Pro působení banky a naplňování její role v rámci systému státní podpory exportu bude dále určující i finální
podoba, zaměření a úkoly plynoucí z připravované Hospodářské strategie ČR do roku 2030 (respektive Exportní
strategie ČR do roku 2030), která by měla obsahovat jak silný odvětvový akcent, tak výrazný akcent na postupné
zvyšování přidané hodnoty v ekonomické produkci ČR. Činnost banky může být v roce 2022 ovlivněna
i ekonomickými a strategickými prioritami stanovenými vládou, která vzejde ze sněmovních voleb v říjnu 2021.
l
Banku budou dále ovlivňovat případné nové regulatorní požadavky kladené na bankovní sektor.
43
Cíle v obchodní a finanční oblasti pro rok 2021
l
Do doby zveřejnění Hospodářské strategie ČR do roku 2030, respektive nové Exportní strategie ČR, naplňovat
Exportní strategii ČR pro období 2012–2020 a aktualizovanou strategii ČEB.
l
Posláním Banky je v souladu s cíli hospodářské politiky České republiky posilovat internacionalizaci českých firem
a konkurenceschopnost českého exportu. Její prioritou není generování zisku.
l
Banka musí být připravena na akceleraci poptávky českých vývozců a dodavatelů pro vývoz po jejích produktech
po odeznívání covidové pandemie v situaci, kdy finanční pozice tuzemských i zahraničních firem může vykazovat
dočasné parametrické zhoršení finančních výsledků.
l
Banka musí být i nadále připravena podporovat české investory při průniku na nové zahraniční trhy, a to včetně
úvěrových nástrojů podporujících investice v zahraniční a akvizice zahraničních společností.
l
Obchodní aktivita Banky bude v rámci maximálního využití tržní mezery směřovat do sektorů, oborů a teritorií, kde
z různých důvodů existuje jen omezená nebo zcela chybí produktová nabídka komerčních bank. Může se tak
jednat o perspektivní země s vyšším rizikovým profilem dle hodnocení OECD, avšak vždy se musí jednat
o ekonomicky návratné transakce.
l
Aktivně spolupracovat a prohlubovat partnerství s komerčním bankovním sektorem u financování objemově
významnějších exportních transakcí případně při poskytování refinančních úvěrů.
l
Maximalizovat podporu českých vývozců a dodavatelů pro vývoz při posilování exportní angažovanosti České
republiky v mimoevropských destinacích s cílem kontinuálního rozšiřování exportních trhů zejména o země Afriky,
Latinské Ameriky a jihovýchodní Asie vedoucí k postupné eliminaci současných koncentračních rizik.
ll
Hrát klíčovou roli u transakcí na bázi suverénního rizika v regionech, kde dlužníci preferují jako protistranu státní
instituci.
l
Diverzifikovat klientské portfolio se zaměřením na subjekty, kterým Banka prostřednictvím svých produktů buď své
finanční služby ještě neposkytla, nebo se tak stalo před delším časovým obdobím.
l
Podporovat výzkum a vývoj s cílem zvýšení podílu vývozu s vyšší přidanou hodnotou a počtů exportérů z řad
inovativních firem.
l
Stabilizovat velikost bilanční sumy a objem jistin úvěrů na úrovni, která Bance umožní udržitelně financovat své
provozní potřeby s kladným výsledkem hospodaření.
l
Udržet provozní efektivitu Banky na úrovni stanoveného ukazatele cost/income.
l
Finalizovat proces vymáhání u zbytku rizikových pohledávek vzniklých v letech 2007–2011 s cílem maximalizace
objemu výtěžku, a dále tak snížit jejich podíl na celkové úvěrové expozici Banky.
l
Ve vztahu ke státnímu rozpočtu minimalizovat dotační potřeby na úhradu ztrát z poskytování podpořeného
financování.
l
Naplňovat usnesení vlády České republiky č. 839 z 25. listopadu 2019 o vlastnické konsolidaci institucí systému
státní podpory exportu.
2. ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY, A.S. A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2020
44
3
Textová část
3.1. Rizika, kterým je banka vystavena, cíle a metody jejich řízení
Rizikové faktory
Koncepce řízení rizik v ČEB vychází ve všech oblastech řízení rizik z pravidel obezřetného podnikání stanovených
regulátorem. ČEB při řízení rizik tradičně udržuje princip limitovaného rizikového profilu, který je založen na systému
vnitřních limitů pro jednotlivé druhy rizik, produktů a dlužníků.
Proces řízení rizik je v ČEB nezávislý na obchodních útvarech. Výkonnou jednotkou pro tento proces je Úsek řízení
rizik. Řízením úvěrového rizika spojeného s hodnocením úvěrového rizika protistran je pověřen Odbor řízení
úvěrového rizika, prováděním analýz jednotlivých obchodních případů je pověřen Odbor úvěrové analýzy. Řízením
úvěrového rizika na portfoliové úrovni, tržních rizik, operačních rizik, rizika likvidity a rizika koncentrace je pověřeno
Oddělení řízení bankovních rizik. Proces řízení rizik je zastřešen představenstvem ČEB, které je pravidelně
informováno o podstupovaném riziku. Představenstvo stanovuje a pravidelně vyhodnocuje akceptovanou míru
rizika – rizika úvěrového, tržního, operačního, rizika koncentrace, likvidity a rizika nadměrné páky.
K naplňování zákonné povinnosti v oblasti plánování a průběžného udržování vnitřně stanoveného kapitálu ve výši,
struktuře a rozložení je třeba se stavět tak, aby byla dostatečně pokryta veškerá rizika, kterým banka je nebo by
mohla být vystavena, proto ČEB udržuje tzv. systém vnitřně stanoveného kapitálu (SVSK). Metody pro vyhodnocování
a měření jednotlivých rizik zařazených do SVSK, které banka v návaznosti na svůj rizikový profil používá, schvaluje
představenstvo. Kvantifikovatelná rizika jsou vyhodnocena v podobě vnitřně stanovené kapitálové potřeby. Další
rizika v rámci SVSK jsou pokryta kvalitativními opatřeními v oblasti řízení rizik, organizace procesů a kontrolních
mechanismů (etický kodex, komunikační politika atp.). Vnitřně stanovený kapitál byl v roce 2020 dostatečný pro
pokrytí rizik podstupovaných ČEB.
ČEB používá systém hodnocení přiměřenosti likvidity a financování (ILAAP). Systém slouží k naplňování požadavků
na uplatňování spolehlivého a specifického rámce řízení rizika likvidity a financování, včetně procesu identifikace,
měření a kontroly rizika likvidity a financování.
V průběhu roku 2020 nedošlo k překročení limitu pro velké expozice. Ke konci roku 2020 Banka nepřekračovala
žádný regulatorní limit.
Jednotlivé typy rizik jsou v ČEB řízeny v souladu s platnou legislativou, předpisovou základnou ČEB a známými
zásadami best practices.
3.1.1. Úvěrové riziko
Úvěrové riziko, tj. riziko ztráty vyplývající ze selhání protistrany, jež nedostála svým závazkům dle podmínek smlouvy
a na základě které se ČEB stala věřitelem smluvní strany, je řízeno v rámci následujícího systému hodnocení
úvěrového rizika:
l
Řízení rizika dlužníka
– posuzování a monitoring bonity dlužníka, stanovení interního ratingu dlužníka;
– sledování vazeb mezi subjekty a struktury ekonomicky spjatých osob;
– stanovení limitu na dlužníka či ekonomicky spjaté skupiny subjektů;
– sledování velikosti expozice za osobami nebo ekonomicky či jinak spjatými skupinami osob;
– kategorizace pohledávek, tvorba opravných položek a rezerv.
l
Řízení rizika obchodního případu
– posuzování a monitoring specifických rizik obchodního případu, především s ohledem na kvalitu zajištění,
stanovení akceptovatelné míry zajištění;
– pravidelné dohlídky na místě.
3
|
Textová část
3. TEXTOVÁ ČÁST
46
47
l
Řízení úvěrového rizika portfolia
– monitoring úvěrového rizika portfolia;
– pravidelné stresové testování úvěrového rizika portfolia;
– stanovení limitů pro omezení úvěrového rizika portfolia.
l
Řízení rizika koncentrace úvěrového rizika
– riziko koncentrace vzniká v ČEB především z koncentrace úvěrového rizika;
– monitoring koncentrace úvěrového rizika z pohledu země sídla a odvětví dlužníka;
– stanovení limitů pro omezení koncentrace úvěrového rizika.
Za účelem minimalizace úvěrového rizika, kdy se poskytuje podpořené financování, ČEB využívá standardní
bankovní techniky snižování úvěrového rizika, zejména pojištění úvěrového rizika EGAP. ČEB nevyužívá k minimalizaci
úvěrového rizika úvěrové deriváty.
Pro oblast úvěrového rizika a rizika koncentrace ČEB udržuje ustálený systém řízení, který na denní bázi monitoruje
sledované expozice a porovnává je s limity stanovenými regulátorem nebo odvozenými od akceptované míry rizik.
Výsledky analýz úvěrového portfolia, včetně výsledků stresových testů úvěrového rizika portfolia, jsou pravidelně
předkládány členům vrcholného vedení odpovědným za řízení rizik.
3.1.2. Tržní riziko
Tržní riziko představuje riziko ztráty vyplývající ze změn tržních faktorů, tj. cen, kurzů a úrokových sazeb na finančních
trzích. Řízení tržního rizika v ČEB je proces zahrnující definování, určení velikosti a průběžnou kontrolu využití limitů,
analyzování a pravidelné vykazování jednotlivých rizik výborům a vedení ČEB s cílem řídit negativní finanční
dopady, ke kterým v důsledku změn tržních faktorů může dojít.
ČEB nepodstupuje akciové a komoditní riziko. Měnové a úrokové riziko je řízeno prostřednictvím následujících metod:
l
Řízení úrokového rizika
– GAP analýza
– změna Net Interest Income – NII
l
Řízení měnového rizika
– analýza faktorů měnové sensitivity
l
Řízení souhrnného tržního rizika
– Economic Value of Equity (EVE) – ČEB používá standardní metodu (dle standardu Interest rate risk in the
banking book z dubna 2016 doporučenou Basel Committee on Banking Supervision), reflektující aktualizaci
předpisů vydaných EBA v roce 2018 (dokument Guidelines on the management of interest rate risk arising
from non-trading book activities).
K minimalizaci měnových a úrokových rizik v současnosti ČEB využívá termínové a swapové operace.
Pro oblast tržních rizik ČEB udržuje ustálený systém řízení, který na denní bázi monitoruje stav rizikových expozic
a porovnává je s limity odvozenými od akceptovatelné míry tržních rizik.
3.1.3. Refinanční riziko
Refinanční riziko je v ČEB sledováno měřením dopadu zvýšených úrokových nákladů z navýšení kreditní marže,
které by ČEB musela vynaložit na získání chybějící likvidity v době globální krize, na hospodářský výsledek ČEB.
neauditované údaje / tabulka č. 12
31. 12. 2020 mil. Kč
Kapitál 7 153
Tier 1 (T1) kapitál 7 153
Kmenový tier 1 (CET1) kapitál 7 152
Nástroje použitelné pro CET1 kapitál 5 000
Kumulovaný ostatní úplný výsledek hospodaření (OCI) a jiné rezervy 2 156
Úpravy CET1 kapitálu z důvodu použití obezřetnostních filtrů -2
(-) Jiná nehmotná aktiva -2
Ostatní přechodné úpravy CET1 kapitálu 0
Ostatní odpočty od CET1 kapitálu – změna metodiky (přechod na IFRS9) 0
zdroj: ČEB
Refinanční riziko banka řídí vhodnou volbou struktury získávaných zdrojů (především splatností a objemů
získávaných zdrojů).
3.1.4. Riziko likvidity
Pro oblast rizika likvidity ČEB udržuje ustálený systém řízení, který na denní bázi monitoruje stav a výhled likvidity
a porovnává je se stanovenými limity. Základním předpokladem řízení rizika likvidity je zajištění alespoň dvouměsíční
doby přežití.
l
Řízení rizika likvidity probíhá prostřednictvím:
– měření a porovnávání přílivu a odlivu peněžních prostředků, tj. sledování čistých peněžních toků pro období
nejméně 5 pracovních dní dopředu;
– měření a limitování minimální doby přežití;
– čtvrtletního měření pomocí stresových scénářů;
– dodržování regulatorního ukazatele krytí likvidity (liquidity coverage ratio);
– měření ukazatele čistého stabilního financování (net stable funding ratio);
– gapové analýzy měřící maximální kumulovaný odtok peněžních prostředků a limitů v jednotlivých měnách
a časových gapech.
ČEB udržuje dostatečnou likviditní rezervu zejména v podobě vysoce likvidních cenných papírů a expozic vůči
ČNB. Pro případ likvidních problémů v rámci mimořádných situací jsou připraveny pohotovostní plány. ČEB neměla
v průběhu roku 2020 problémy se zajištěním potřebné likvidity.
3.1.5. Operační riziko
ČEB řídí rizika ztráty, způsobené vlivem nedostatků či selháním vnitřních procesů, lidského faktoru či systémů, nebo
řídí rizika ztráty vlivem vnějších událostí, včetně rizika ztráty v důsledku porušení či nenaplnění právní normy. ČEB
používá systém včasného varování, založený na soustavě rizikových indikátorů a signálních limitů, které mají
upozorňovat na zvýšenou pravděpodobnost výskytu některého z operačních rizik.
V roce 2020 banka průběžně aktualizovala hodnocení operačních rizik banky formou self-assessmentu.
Události operačních rizik, které vznikly v roce 2020, nebyly co do objemu a počtu a dopadu do hospodaření Banky
významné.
3.1.6. Kapitálové požadavky a kapitálové poměry
3. TEXTOVÁ ČÁST
48
49
Rizikové faktory, které mohou ovlivnit schopnost emitenta plnit jeho závazky z cenných papírů k investorům
Schopnost ČEB plnit závazky z cenných papírů k investorům je neodvolatelně a bezpodmínečně zaručena státem
v souladu se zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou.
Odměňování osob s řídící pravomocí
ČEB nezřídila s ohledem na využití principu proporcionality Výbor pro odměňování a žádnou část odměny osobám
s řídicí pravomocí nevyplácí v nepeněžních nástrojích.
Za osoby s řídicí pravomocí ČEB v roce 2020 pokládala členy představenstva a členy dozorčí rady. Předseda
představenstva je zároveň generálním ředitelem a členové představenstva současně vykonávají funkci náměstka
generálního ředitele.
neauditované údaje / tabulka č. 13
31. 12. 2020 mil. Kč
Rizikové Kapitálový
expozice požadavek
CELKEM 6 691 535
Rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko při STA celkem 5 232 418
Expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám 470 38
Expozice vůči institucím 1 155 92
Expozice vůči podnikům 2 966 237
Expozice v selhání 398 32
Ostatní expozice 243 19
Rizikové expozice pro poziční riziko, měnové a komoditní riziko
celkem – měnové obchody 0 0
Rizikové expozice pro operační riziko celkem – přístup BIA 1 451 116
Rizikové expozice pro úpravy ocenění o úvěrové riziko
celkem – standardizovaná metoda 9 1
zdroj: ČEB
neauditované údaje /
tabulka č. 14
31. 12. 2020 mil. Kč
Kapitálové poměry
Kapitálový poměr CET1 106,90
Přebytek (+) / nedostatek (-) CET1 kapitálu 6 852
Kapitálový poměr T1 106,90
Přebytek (+) / nedostatek (-) T1 kapitálu 6 618
Celkový kapitálový poměr 106,90
Přebytek (+) / nedostatek (-) celkového kapitálu 6 618
Celkový kapitálový poměr SREP (TSCR) 15,600
TSCR – tvořený CET1 kapitálem 10,200
TSCR – tvořený T1 kapitálem 13,600
Souhrnný kapitálový poměr (OCR – Overall capital requirement) 18,509
OCR – tvořený CET1 kapitálem 13,109
OCR – tvořený T1 kapitálem 16,509
Souhrnný kapitálový poměr (OCR) a doporučená rezerva kapitálového plánování (P2G) 18,509
OCR a P2G – tvořený CET1 kapitálem 13,109
OCR a P2G – tvořený T1 kapitálem 16,509
zdroj: ČEB
3.2.
3.3.
Představenstvo
Představenstvo je statutárním orgánem, který řídí činnost ČEB a jedná jejím jménem.
Členové Představenstva zastávají funkce generálního ředitele a náměstků generálního ředitele pro jim svěřenou
oblast činnosti ČEB (viz část 1.5. Správní, řídící a Dozorčí orgány ČEB a jejich výbory). Členové Představenstva ČEB
vykonávají svou práci s péčí řádného hospodáře, pečlivě a s potřebnými znalostmi. Členové Představenstva jsou
odměňováni na základě Smlouvy o výkonu funkce člena Představenstva uzavřené v souladu s příslušnými
ustanoveními zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, která je uzavírána na dobu
funkčního období pěti let. Předmětem této Smlouvy o výkonu funkce člena Představenstva je úprava práv
a povinností smluvních stran v souvislosti s výkonem funkce člena představenstva.
Smlouva o výkonu funkce člena Představenstva byla schválena Dozorčí radou ČEB. Výši odměny členů Představenstva
a schvaluje Valná hromada.
Z celkové roční odměny členů Představenstva připadá 50 % na pevnou složku a 50 % na variabilní složku odměny,
u člena Představenstva odpovědného za řízení Úseku řízení rizik je tento poměr ve výši 62,5 % ku 37,5 %. Odměna
generálního ředitele a náměstků generálního ředitele byla vyplácena ve formě pevné složky, kterou byla odměna
za výkon funkce. Výše odměny byla v souladu se stanovami ČEB schvalována Valnou hromadou. Politika
odměňování pro členy představenstva tzv. Zásady odměňování členů orgánů jsou stanoveny a schváleny Valnou
hromadou ČEB. Variabilní složka odměny generálního ředitele a náměstků generálního ředitele je odvozena od
vyhodnocení výkonu jejich činnosti, který je měřen na základě plnění stanovených výkonnostních kritérií. Výkonnostní
kritéria jsou nastavena vždy na kalendářní rok a jsou schvalována Valnou hromadou a následně vyhodnocována
Dozorčí radou ČEB. Výkonnostní kritéria obsahují finanční ukazatele (pro rok 2020: správní náklady a odpisy (bez
FŘK), modif. cost/income ratio, výše dotace na úhradu ztráty z podpořeného financování), obchodní ukazatele
(pro rok 2020: objem nových obchodů celkem, objem čerpání úvěrů) a portfolio a rizikové ukazatele (pro rok 2020:
poměr NPL k celkovému portfoliu banky, výše opravných položek a rezerv a výtěžek z pohledávek ve správě work
out – bez započtení pojistného plnění od EGAP). Vyhodnocení všech výše uvedených výkonnostních kritérií probíhá
jednou ročně po skončení hodnoceného roku a vychází z výsledků k 31. 12. daného roku.
50 % přiznané variabilní složky odměny členů Představenstva za hodnocený rok je vyplaceno ihned a 50 % variabilní
složky odměny je oddáleno. Výplata oddálené části variabilní složky odměny je rovnoměrně rozložena do čtyřletého
období pro oddálení po každý rok ve stejných částkách a vzniká na ni nárok vždy na základě vyhodnocení
stanovených finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti ČEB a metodikou pro zpětné vyhodnocení kvality
úvěrové produkce (malus metodika).
Dozorčí rada
Dozorčí rada je kontrolním orgánem ČEB a dohlíží na výkon působnosti Představenstva při uskutečňování podnikatelské
činnosti ČEB.
Dozorčí rada má 5 členů. K 31. 12. 2020 měla dozorčí rada ve výkonu funkce pouze 3 členy. Členové dozorčí rady jsou
voleni Valnou hromadou a tvoří ji osoby navrhované akcionáři. Členové Dozorčí rady jsou odměňováni na základě
Smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech, která je uzavírána na dobu funkčního období pěti let. Předmětem této Smlouvy o výkonu
funkce člena dozorčí rady je úprava práv a povinností smluvních stran v souvislosti s výkonem funkce člena Dozorčí
rady. Smlouva o výkonu funkce člena Dozorčí rady byla schválena Valnou hromadou ČEB. Výši odměny členů Dozorčí
rady schvaluje Valná hromada. Odměna za výkon funkce člena Dozorčí rady byla vyplácena za předpokladu, že se
na člena nevztahovalo omezení vyplývající z ustanovení § 303 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění
nebo obdobné omezení vyplývající z příslušného právního předpisu. Z celkové roční odměny členů Dozorčí rady v roce
2020 připadá 80 % na pevnou složku a 20 % na variabilní složku odměny.
3. TEXTOVÁ ČÁST
50
51
Odměna členů Dozorčí rady byla vyplácena ve formě pevné složky, kterou byla odměna za výkon funkce. Politika
odměňování pro členy Dozorčí rady tzv. Zásady odměňování členů orgánů jsou stanoveny a schváleny Valnou
hromadou ČEB. Variabilní složka odměny členů Dozorčí rady je odvozena od vyhodnocení výkonu jejich činnosti, který
je měřen na základě plnění stanovených výkonnostních kritérií. Výkonnostní kritéria jsou nastavena vždy na kalendářní
rok a jsou schvalována a následně vyhodnocována Valnou hromadou ČEB. Výkonnostní kritéria jsou rozdělena do
čtyř oblastí: Strategie ČEB (pro rok 2020: kontrola implementace akčních kroků pro synergie ČEB a EGAP v návaznosti
na přijetí novely Zákona č. 58/1995 Sb.), finančně obchodní plán (pro rok 2020: aktivní spolupráce na přípravě
a projednání FOP pro rok 2021), systém odměňování (pro rok 2020: aktivní účast při projednávání K.O. kritérií,
celobankovních KPI a individuálních KPI Risk takers skupiny I. a při schvalování KPI Risk takers skupiny II. dle termínů
stanovených v harmonogramu schvalování KPI schváleném DR) a kontrolní systém (pro rok 2020: kontrola plnění úkolů
Představenstva a členů Dozorčí rady zadaných Dozorčí radou, kontrola plnění nápravných opatření ČNB).
Vyhodnocení výkonnostních kritérií probíhá jednou ročně po skončení hodnoceného roku a vychází z výsledků k 31. 12.
daného roku.
50 % přiznané variabilní složky odměny člena Dozorčí rady za hodnocený rok je vyplaceno ihned a 50 % variabilní
složky odměny je oddáleno. Výplata oddálené části variabilní složky odměny je rovnoměrně rozložena do čtyřletého
období pro oddálení po každý rok ve stejných částkách a vzniká na ni nárok vždy na základě vyhodnocení
stanovených finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti ČEB.
Přijaté peněžité a nepeněžité příjmy vedoucích osob s řídicí pravomocí za rok 2020
S ohledem na to, že ČEB neovládá jiné osoby, tyto osoby nepobíraly od ovládaných osob žádné peněžní ani
naturální příjmy.
Politika rozmanitosti
ČEB formálně neuplatňuje na Představenstvo a Dozorčí radu politiku rozmanitosti, a to vzhledem ke skutečnosti, že
obsazení těchto orgánů je plně v rukou Valné hromady. Druhým důvodem je ta skutečnost, že ČEB je bankou, jejímž
přímým majoritním akcionářem (84%) je stát, jehož akcionářská práva vykonává Ministerstvo financí a personální
politika je tak plně v rukou státu reprezentovaného příslušným ministerstvem, které při výběru kandidátů vychází
z představy státu o činnosti ČEB, jejímž hlavním předmětem činnosti je v souladu se zákonem č. 58/1995 Sb. podpora
českého exportu a českých exportérů.
Při výběrovém řízení nedochází k diskriminaci kandidátů. Při výběru kandidátů na člena Představenstva či na člena
Dozorčí rady se postupuje dle zákona č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických
osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2020. U kandidátů komise,
jmenovaná Ministerstvem financí, posuzuje zejména kvalifikaci potenciálních členů, a to jak z hlediska profesní
a manažerské praxe, tak z hlediska dosaženého vzdělání. Dále kandidát musí splňovat i obecné pokyny
k posuzování vhodnosti členů řídícího orgánu a osob v klíčových funkcích stanovené EBA, jako jsou posouzení
zkušeností, dobrá pověst či obezřetnostní požadavky. Vítězný kandidát z výběrového řízení (nominovaná osoba) je
následně představen vládnímu Výboru pro personální nominace, který se následně k návrhu nominace vyjádří
tak, že navrženou nominaci doporučí nebo nedoporučí.
tabulka č. 15
Přijaté příjmy osob s řídící pravomocí od emitenta (ČEB) členové členové ostatní osoby
v tis. Kč představenstva dozorčí rady s řídící pravomocí
peněžité 22 162 2 104 0
nepeněžité 0 0 0
celkem 22 162 2 104 0
Zdroj: ČEB
3.4.
Informace o kodexech
Kodex správy a řízení České exportní banky, a.s., (KOD 01) je založený na Principech OECD. Odchylky od jeho zásad
jsou v jeho textu uvedeny. Kodex správy a řízení České exportní banky, a.s., (KOD 01) je veřejnosti dostupný v českém
jazyce na webových stránkách ČEB na adrese:
https://www.ceb.cz/kodexy.
Principy správy a řízení ČEB vycházejí z obecných Principů správy a řízení společnosti OECD s tím, že ani právní
postavení ČEB, ani akcionářská struktura hlavní principy nemění. Řízení ČEB stojí na následujících hlavních pilířích:
Práva akcionářů
Majoritním akcionářem ČEB je český stát, který vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím Ministerstva financí.
Stát na valné hromadě ČEB uplatňuje svá akcionářská práva jednak přímo, a to v poměru hlasů, v jakém drží akcie
Ministerstvo financí, a jednak nepřímo prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. Akcie ČEB
nejsou obchodovatelné, mají zaknihovanou podobu a znějí na jméno. Převod akcií lze uskutečnit výhradně při
splnění zákonných podmínek uvedených ve stanovách ČEB.
Spravedlivé zacházení s akcionáři
ČEB ctí pravidlo zakotvené v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních
korporacích) v platném znění, a to stejného zacházení s akcionáři téže třídy. ČEB si je vědoma možnosti zneužití
informací o své činnosti, především o připravovaných obchodech, a to jak vlastními zaměstnanci, tak členy svých
orgánů, zejména členy představenstva či dozorčí rady. ČEB proto vydala Etický kodex zaměstnance (KOD 02), jehož
dodržování trvale kontroluje a který je zveřejněn na webových stránkách ČEB na adrese:
https://www.ceb.cz/kodexy.
ČEB považuje za stěžejní, aby veškeré rozhodování nebylo ovlivněno možným osobním zájmem osob s rozhodovací
pravomocí zapojených do rozhodovacího procesu, tedy členů představenstva nebo členů dozorčí rady. Proto jsou
tyto osoby povinny ještě před zahájením rozhodovacího procesu, pokud tomu tak je, oznámit, že jsou osobně
zainteresovány na jeho výsledku a rozhodovacího procesu se dále neúčastnit.
Otevřenost a transparentnost
ČEB plní svoji zákonnou informační povinnost, v rámci které klade největší důraz na včasné, dostupné a objektivní
poskytování informací o své současní činnosti i o svém očekávaném vývoji.
Tyto informace poskytuje podnikatelské veřejnosti, orgánům veřejné správy, zaměstnancům i zástupcům dalších
zainteresovaných stran. Pravidelné poskytování uvedených informací pokládá ČEB za účinný nastroj v rámci plnění
svých zákonných povinností, ale především jako základ při budování svého dobrého jména. V rámci poskytování
informací však ČEB dbá na striktní dodržování příslušných zákonných ustanovení týkajících se bankovního
a obchodního tajemství.
Odpovědnost představenstva a dozorčí rady ČEB
Přesné vymezení působnosti Představenstva a Dozorčí rady upravují stanovy ČEB, které jsou dostupné ve Sbírce
listin Obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. Složení, způsob rozhodování a působnost
Představenstva jsou upraveny stanovami ČEB. Představenstvo ČEB odpovídá akcionářům za:
a) strategické vedení ČEB, promítnuté do bezpečnostní, obchodní a personální politiky, strategie řízení rizik, politiky
odměňování a politiky compliance s tím, že členové vrcholného vedení ČEB odpovídají za jejich realizaci,
b) vytvoření a vyhodnocování řídícího a kontrolního systému, za trvalé udržování jeho funkčnosti a efektivnosti,
c) soulad řídícího a kontrolního systému s právními předpisy a za zajištění souvisejících činností s odbornou péčí,
d) stanovení zásad řízení lidských zdrojů včetně stanovení požadavků na kvalifikaci, zkušenosti a znalosti
požadovaných pro jednotlivé pozice a způsob jejich prokazování a prověřování.
Složení, způsob rozhodování a působnost dozorčí rady jsou upraveny stanovami ČEB. Dozorčí rada dohlíží na výkon
působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti ČEB, zejména:
3. TEXTOVÁ ČÁST
52
3.5.
53
a) dohlíží, zda řídicí a kontrolní systém je funkční a efektivní a pravidelně je vyhodnocuje,
b) pravidelně jedná o strategickém směřování ČEB a o záležitostech týkajících se usměrňování rizik, kterým ČEB je
nebo může být vystavena,
c) podílí se na směřování, plánování a vyhodnocování činnosti vnitřního auditu a vyhodnocení compliance,
d) schvaluje a pravidelně vyhodnocuje souhrnné zásady odměňování vybraných skupin zaměstnanců, jejichž
činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil ČEB.
ČEB má v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech zřízen Výbor pro audit, jehož postavení a působnost jsou
stanoveny stanovami ČEB.
Popis postupů rozhodování orgánů a komisí ČEB
3.6.1. Valná hromada
Valná hromada se koná nejméně jednou za rok, nejpozději však do čtyř měsíců od posledního dne účetního
období a je usnášeníschopná, jsou-li přítomní akcionáři vlastníky akcií, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 50 %
základního kapitálu Banky. Není-li Valná hromada usnášeníschopná, svolá Představenstvo náhradní Valnou
hromadu v souladu s příslušnými ustanoveními zvláštního právního předpisu.
Na Valné hromadě se hlasuje aklamací, pokud Valná hromada nerozhodne jinak. Valná hromada rozhoduje
většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zvláštní právní předpis nebo Stanovy nevyžadují většinu vyšší. O změně
Stanov, zvýšení nebo snížení základního kapitálu a zrušení Banky s likvidací, rozhoduje Valná hromada alespoň
dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů. Na Valné hromadě se hlasuje nejprve o návrhu svolavatele Valné
hromady a pak teprve o dalších návrzích a protinávrzích v pořadí, v jakém byly vzneseny.
Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím Ministerstva financí.
3.6.2. Dozorčí rada
Dozorčí rada má pět členů.
Zasedání Dozorčí rady svolává její předseda nebo místopředseda dle potřeby. Dozorčí rada je usnášeníschopná,
jsou-li přítomni alespoň tři její členové, a rozhoduje na základě souhlasu většiny hlasů svých členů. Každý člen
Dozorčí rady má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů není hlas předsedy rozhodující. O všech zasedáních Dozorčí
rady se sepíše zápis, který podepisuje předseda Dozorčí rady; přílohou zápisu je seznam přítomných.
V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda Dozorčí rady, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda
Dozorčí rady, nebo předseda Představenstva na základě žádosti předsedy Dozorčí rady, nebo v jeho nepřítomnosti
místopředsedy Dozorčí rady vyvolat hlasování per rollam písemným (tj. i telefaxovým) nebo elektronickým dotazem
u všech členů Dozorčí rady. Členové Dozorčí rady hlasují písemně, a to i s využitím technických prostředků.
Rozhodnutí per rollam je přijato, pokud s přijetím usnesení souhlasí nejméně tři členové Dozorčí rady, s tím, že
hlasování se musí zúčastnit nejméně čtyři členové Dozorčí rady. Usnesení per rollam musí být na nejbližším zasedání
Dozorčí rady zapsáno do zápisu o zasedání Dozorčí rady. Usnesením per rollam nelze volit ani odvolávat členy
Představenstva.
3.6.3. Představenstvo
Představenstvo má tři členy.
Zasedání Představenstva svolává jeho předseda nebo pověřený místopředseda dle potřeby. Představenstvo je schopno
usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina členů Představenstva. K přijetí usnesení Představenstva je zapotřebí
souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů. Každý člen Představenstva má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů není
3.6.
hlas Předsedy rozhodující. O průběhu zasedání Představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané
předsedou Představenstva a zapisovatelem; přílohou zápisu je seznam přítomných.
V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda Představenstva, popř. v jeho nepřítomnosti pověřený
místopředseda Představenstva, vyvolat hlasování per rollam písemným (tj. i telefaxovým) nebo elektronickým dotazem
u všech členů Představenstva. Členové představenstva hlasují písemně, a to i s využitím technických prostředků.
Usnesení per rollam je přijato, pokud s přijetím usnesení souhlasí nejméně dva členové Představenstva, s tím, že
hlasování se musí zúčastnit nejméně dva členové Představenstva. Usnesení per rollam musí být na nejbližším zasedání
Představenstva zapsáno do zápisu o zasedání Představenstva.
3.6.4. Výbor pro audit
Výbor pro audit má tří členy.
Zasedání Výboru pro audit je svoláváno dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. V případě potřeby svolá
předseda Výboru pro audit, v době jeho nepřítomnosti jím pověřený člen Výboru pro audit, operativně mimořádné
zasedání. Výbor pro audit je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů.
Výbor pro audit rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. Každý člen má jeden hlas. V případě
rovnosti hlasů není hlas předsedy rozhodující. O všech zasedáních Výboru pro audit se sepíše zápis, který podepisuje
předseda Výboru pro audit. Přílohou zápisu je seznam přítomných.
V nutných případech, které nestrpí odkladu, může Výbor pro audit rozhodovat hlasováním o usnesení per rollam,
přičemž usnesení je přijato, pokud s jeho přijetím souhlasí nadpoloviční většina členů Výboru pro audit.
3.6.5. Úvěrový výbor
Úvěrový výbor má sedm členů.
Zasedání Úvěrového výboru jsou svolávána dle potřeby, zpravidla jednou týdně. Výbor je schopný se usnášet, jsou-
li přítomni nejméně čtyři jeho členové, z nichž jsou alespoň dva členové Představenstva a dva členové za Úsek
řízení rizik. Usnesení je přijato v případě, že pro návrh hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů, přičemž pro
návrh hlasovali dva členové Představenstva a dva členové za Úsek řízení rizik. Každý člen má jeden hlas. Úvěrový
výbor přijímá závěry hlasováním jeho členů k jednotlivým projednávaným bodům programu.
V nutných případech, které nestrpí odkladu, může Úvěrový výbor rozhodovat hlasováním o usnesení per rollam,
přičemž usnesení je přijato, pokud s jeho přijetím souhlasí nejméně čtyři členové Úvěrového výboru a pro přijetí
usnesení hlasovali dva členové Představenstva a dva členové za Úsek řízení rizik.
3.6.6. Komise pro řízení aktiv a pasiv (ALCO)
Komise pro řízení aktiv a pasiv má sedm členů.
Zasedání Komise pro řízení aktiv a pasiv jsou svolávána dle potřeby, zpravidla jednou měsíčně. Komise pro řízení
aktiv a pasiv je usnášeníschopná, jsou-li přítomni nejméně čtyři její členové, z nichž jeden je předseda nebo
místopředseda Komise pro řízení aktiv a pasiv, a zároveň je přítomen alespoň jeden zástupce Úseku Generálního
ředitele, jeden zástupce Úseku financí a provozu a jeden zástupce Úseku řízení rizik. Každý člen Komise pro řízení
aktiv a pasiv má jeden hlas.
Komise pro řízení aktiv a pasiv přijímá závěry hlasováním jeho členů k jednotlivým projednávaným bodům pořadu.
Hlasuje se nejdříve o návrhu předneseném předsedou Komise pro řízení aktiv a pasiv, v případě jeho nepřítomnosti
3. TEXTOVÁ ČÁST
54
55
místopředsedou, potom o protinávrzích v pořadí, v jakém byly předloženy. Usnesení je přijato, pokud je schváleno
nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů Komise pro řízení aktiv a pasiv. Jde-li o v Jednacím řádu Komise pro
řízení aktiv a pasiv specifikovaná rozhodnutí, je k přijetí usnesení nezbytný souhlas člena Komise pro řízení aktiv
a pasiv, který je vedoucím oddělení Řízení bankovních rizik.
V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda Komise pro řízení aktiv a pasiv, popř. v jeho
nepřítomnosti místopředseda Komise pro řízení aktiv a pasiv, vyvolat hlasování o usnesení per rollam. Usnesení per
rollam je přijaté v případě, že pro návrh hlasovala nadpoloviční většina všech členů Komise pro řízení aktiv a pasiv;
jde-li o v Jednacím řádu Komise pro řízení aktiv a pasiv specifikovaná rozhodnutí, je k přijetí usnesení nezbytný
souhlas člena Komise pro řízení aktiv a pasiv, který je vedoucím oddělení Řízení bankovních rizik.
3.6.7. Komise pro rozvoj informačních technologií (KRIT)
Komise pro rozvoj informačních technologií má sedm členů.
Jednání Komise pro rozvoj informačních technologií řídí předseda Komise pro rozvoj informačních technologií,
v případě jeho nepřítomnosti místopředseda Komise pro rozvoj informačních technologií. Komise pro rozvoj
informačních technologií je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň čtyři její členové. Každý ze členů Komise pro
rozvoj informačních technologií má jeden hlas. Usnesení je přijato, pokud je schváleno nadpoloviční většinou hlasů
přítomných členů Komise pro rozvoj informačních technologií. V případě rovnosti je rozhodující hlas předsedajícího.
V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda Komise pro rozvoj informačních technologií, popř.
v jeho nepřítomnosti místopředseda Komise pro rozvoj informačních technologií, vyvolat hlasování o usnesení per
rollam. Usnesení je přijato, pokud s přijetím usnesení souhlasí nejméně čtyři členové Komise pro rozvoj informačních
technologií.
3.6.8. Komise pro řízení operačních rizik (ORCO)
Komise pro řízení operačních rizik má sedm členů.
Komise pro řízení operačních rizik je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň čtyři její členové, z nichž jeden je
členem Komise pro řízení operačních rizik za Úsek řízení rizik. Každý ze členů Komise pro řízení operačních rizik má
jeden hlas. O závěru ke každému bodu pořadu se hlasuje zvlášť. Hlasuje se nejdříve o návrhu předneseném
předsedou Komise pro řízení operačních rizik, potom o protinávrzích v pořadí, v jakém byly předloženy. Usnesení je
přijato, pokud je schváleno nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů Komise pro řízení operačních rizik s tím,
že pro přijetí usnesení hlasoval jeden člen Komise pro řízení operačních rizik za Úsek řízení rizik.
V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda Komise pro řízení operačních rizik, popř. v jeho
nepřítomnosti místopředseda Komise pro řízení operačních rizik, vyvolat hlasování o usnesení per rollam. Usnesení
je přijato, pokud s jeho přijetím souhlasí nejméně 4 členové Komise pro řízení operačních rizik s tím, že pro přijetí
usnesení hlasoval alespoň člen Komise pro řízení operačních rizik za Úsek řízení rizik.
Oprávnění auditoři
V roce 2017 byla bankou ve výběrovém řízení vybrána auditorská společnost Deloitte Audit, s.r.o. se sídlem na adrese
Budova Churchill I
Italská 2581/67
Vinohrady
120 00 Praha 2
3.7.
Smlouva je sjednána pro období od roku 2017 do roku 2020. V roce 2020 byly společností Deloitte Audit, s.r.o. účtované
odměny za služby poskytnuté v rámci smlouvy o poskytování auditorských služeb v tomto rozsahu:
V roce 2020 Bance vznikly vícenáklady související s povinným auditem ve výši 90 tis. Kč při posuzování strukturální
změny dotačních nároků.
Soudní a rozhodčí řízení
Soudní spory a rozhodčí řízení s účastí ČEB k 31. 12. 2020
ČEB se aktuálně účastní toliko na sporech, souvisejících s vymáháním pohledávek, zejména na soudních sporech
v rámci jednotlivých insolvenčních řízení s dlužníky ČEB. Finanční dopady z výsledků těchto řízení představují pouze
potenciální příjem ČEB (nikoliv výdaj), avšak s ohledem na jejich velikost bez významného dopadu na provozní
výsledek nebo finanční situaci ČEB. U převážné většiny všech sporů s účastí ČEB platí, že se jedná o řízení vedená
sice jménem ČEB, ale na účet EGAP, a to z důvodu vztahů mezi ČEB a EGAP z pojistných smluv.
Významné smlouvy
ČEB v průběhu roku 2020 neuzavřela žádnou významnou smlouvu (kromě smluv uzavřených v rámci běžného
podnikání emitenta), která by mohla vést ke vzniku závazku nebo nároku, který by byl podstatný pro schopnost
emitenta plnit závazky vůči držitelům cenných papírů na základě emitovaných cenných papírů.
Prohlášení oprávněných osob emitenta
Níže podepsané oprávněné osoby České exportní banky, a.s. (emitent) prohlašují, že podle jejich nejlepšího vědomí
podává výroční zpráva věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření
emitenta za uplynulé účetní období a o vyhlídkách budoucího vývoje finanční situace, podnikatelské činnosti
a výsledků hospodaření.
V Praze dne 26. 3. 2021
Ing. Jaroslav Výborný, MBA Ing. Emil Holan
předseda představenstva a generální ředitel místopředseda představenstva
3.8.
3.9.
3. TEXTOVÁ ČÁST
56
tabulka č. 16
Náklady v tis. Kč bez DPH 2020 2019
povinný audit roční účetní závěrky 1 590 1 560
jiné ověřovací služby 120 120
jiné neauditorské služby 0 0
Celkem 1 710 1 680
Zdroj: ČEB
4
Finanční část
58
0OBSAH
0
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 60
0VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU 60
0VÝKAZ O FINANČNÍ SITUACI 61
0VÝKAZ O ZMĚNÁCH VE VLASTNÍM KAPITÁLU 62
0VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH 63
1 VŠEOBECNÉ INFORMACE 64
2 ÚČETNÍ POSTUPY 64
(a) Základní zásady 64
(b) Vykazování podle segmentů 65
(c) Cizí měny 66
(d) Finanční deriváty 66
(e) Výnosové a nákladové úroky 66
(f) Výnosy z poplatků a provizí 67
(g) Finanční aktiva 67
(h) Znehodnocení aktiv 68
(i) Smlouvy o prodeji a zpětné koupi cenných papírů 69
(j) Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek 69
(k) Nájem 70
(l) Hotovost a hotovostní ekvivalenty 70
(m) Zaměstnanecké benefity 70
(n) Zdanění a odložená daň 70
(o) Finanční závazky 71
(p) Základní kapitál 71
(q) Dotace ze státního rozpočtu 71
(r) Rezervy 72
(s) Záruky a úvěrové přísliby 72
(t) Přijaté záruky a zajištění 72
3 ŘÍZENÍ RIZIK 72
(a) Strategie pro užívání finančních nástrojů 72
(b) Úvěrové riziko 73
(c) Tržní riziko 88
(d) Měnové riziko 88
(e) Úrokové riziko 89
(f) Riziko likvidity 89
(g) Reálné hodnoty finančních aktiv a závazků 91
(h) Řízení kapitálu 93
4 DŮLEŽITÉ ÚČETNÍ ODHADY A VYUŽITÍ ÚSUDKU PŘI APLIKACI ÚČETNÍCH POSTUPŮ 94
(a) Ztráty ze znehodnocení finančních aktiv, poskytnutých úvěrových příslibů,
záruk a smluvních aktiv 94
(b) Posouzení obchodního modelu a smluvních peněžních toků 94
(c) Státní dotace 95
(d) Daně z příjmů 95
5 PROVOZNÍ SEGMENTY 96
6 ČISTÝ VÝNOS Z ÚROKŮ 97
7 ČISTÝ VÝNOS Z POPLATKŮ A PROVIZÍ 97
8 ČISTÝ ZISK / ZTRÁTA (-) Z FINANČNÍCH OPERACÍ VČETNĚ STÁTNÍ DOTACE 98
9 SPRÁVNÍ NÁKLADY, ODPISY A OSTATNÍ PROVOZNÍ NÁKLADY 98
ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA, A.S.
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ VE ZNĚNÍ PŘIJATÉM EVROPSKOU UNIÍ
ZA ROK KONČÍCÍ 31. PROSINCE 2020
4. FINANČNÍ ČÁST
4
|
Finanční část
10 ZTRÁTY (-) ZE ZNEHODNOCENÍ FINANČNÍCH AKTIV NEVYKÁZANÝCH V REÁLNÉ HODNOTĚ
DO ZISKU NEBO ZTRÁTY NEBO JEJICH REVERZOVÁNÍ 99
11 DAŇ Z PŘÍJMŮ 99
12 HOTOVOST A HOTOVOSTNÍ EKVIVALENTY 100
13 ÚVĚRY A POHLEDÁVKY V NABĚHLÉ HODNOTĚ 100
14 FINANČNÍ DERIVÁTY 102
15 DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY 103
16 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK 104
17 DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK 105
18 OSTATNÍ AKTIVA 105
19 FINANČNÍ ZÁVAZKY V NABĚHLÉ HODNOTĚ 105
20 OSTATNÍ ZÁVAZKY 107
21 REZERVY 108
22 ODLOŽENÁ DAŇ 109
23 ZÁKLADNÍ KAPITÁL 110
24 OCEŇOVACÍ ROZDÍLY 110
25 REZERVNÍ FONDY 111
26 POTENCIONÁLNÍ ZÁVAZKY A PŘÍSLIBY 111
27 TRANSAKCE SE SPŘÍZNĚNÝMI STRANAMI 112
28 NÁSLEDNÉ UDÁLOSTI 113
59
Příloha tvoří nedílnou součást této účetní závěrky.
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií
(mil. Kč) Poznámka 2020 2019
Úrokové výnosy 1 265 1 304
z toho: Úrokové výnosy vypočtené metodou efektivní úrokové míry
1
1 126 1 301
Úrokové náklady -485 -751
Čistý výnos z úroků 6 780 553
Čistý výnos z poplatků a provizí 7 13 4
Čistý zisk / ztráta (-) z finančních operací včetně státní dotace 8 22 45
Ostatní provozní výnosy 9 105 6
Ostatní provozní náklady 9 -280 -3
Zisk/ztráta (-) z provozní činnosti 640 605
Správní náklady 9 -257 -281
Odpisy 9 -67 -73
Zisk nebo ztráta z modifikace 9 -1
Ztráty (-) ze znehodnocení finan. aktiv nevykázaných v RH do Z/Z nebo jejich reverzování 10 159 -96
Tvorba rezerv nebo jejich reverzování 10 -47 -106
Zisk před zdaněním 437 48
Daň z příjmů 11 -273 18
Čistá ztráta / zisk za účetní období 164 66
VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU
Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií
(mil. Kč) Poznámka 2020 2019
Zisk nebo (-) ztráta běžného roku po zdanění 164 66
Celková změna OCI z přecenění majetku 24 -13 2
OCI ze zajištění peněžních toků (efektivní část) 24 0 35
Ostatní úplný výsledek hospodaření (OCI) -13 37
Úplný výsledek hospodaření 151 103
60
4. FINANČNÍ ČÁST
Pozn.:
1
V roce 2020 došlo z důvodu nárůstu významnosti úrokových výnosů nevypočtených pomocí efektivní úrokové míry k vykázání položky Úrokové výnosy
vypočtené metodou efektivní úrokové míry. Údaj za minulé období je uveden dle nových pravidel. Tato změna nepředstavuje opravu vykázání podle IAS 8.
61
Příloha tvoří nedílnou součást této účetní závěrky.
VÝKAZ O FINANČNÍ SITUACI
Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií
(mil. Kč) Poznámka 2020 2019
AKTIVA
Pokladní hotovost, hotovost u centrálních bank
a ostatní vklady splatné na požádání 12 2 638 1 161
Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě vykázané do OCI 3b, 15 1 534 1 821
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 36 072 39 587
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 3b, 15 1 603 1 596
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 3b, 13 34 469 37 991
Zajišťovací deriváty 14 0 0
Hmotný majetek 16 96 124
Nehmotný majetek 17 10 33
Ostatní aktiva 18 877 965
Splatná daňová pohledávka 0154
Odložená daňová pohledávka 22 9 31
Aktiva celkem 41 236 43 876
ZÁVAZKY A VLASTNÍ KAPITÁL
Deriváty k obchodování 14 256 110
Finanční závazky v naběhlé hodnotě 19 33 022 36 079
Zajišťovací deriváty 14 16 24
Ostatní závazky 20 283 294
Rezervy 3b, 21 243 198
Splatný daňový závazek 94 0
Závazky celkem 33 914 36 705
Základní kapitál 23 5 000 5 000
Oceňovací rozdíly 24 16 29
Rezervní fondy 25 794 791
Ostatní účelové fondy ze zisku 25 1 348 1 285
Zisk nebo ztráta za běžné účetní období 164 66
Vlastní kapitál celkem 7 322 7 171
Závazky a vlastní kapitál celkem 41 236 43 876
62
Příloha tvoří nedílnou součást této účetní závěrky.
VÝKAZ O ZMĚNÁCH VE VLASTNÍM KAPITÁLU
Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií
(mil. Kč) Poznámka Základní Nerozdělený Neuhrazená Zákonný Fond Oceňovací Celkem
kapitál zisk ztráta z min. rezervní vývozních rozdíly
období fond rizik
1. ledna 2019 5 000 352 -127 773 1 078 -8 7 068
Celková změna OCI z přecenění majetku 24 0 0 0 0 0 2 2
Změna v zajištění peněžních toků po zdanění 24 0 0 0 0 0 35 35
Čistý zisk / ztráta (-) za účetní období 0 66 0 0 0 0 66
Úplný výsledek hospodaření 0 66 0 0 0 37 103
Příděl do ostatních účelových fondů ze zisku 25 0 -207 0 0 207 0 0
Příděl do zákonného rezervního fondu 25 0 -18 0 18 0 0 0
Metodické změny – implementace IFSR 9 0 -127 127 0 0 0 0
31. prosince 2019 5 000 66 0 791 1 285 29 7 171
Celková změna OCI z přecenění majetku 24 0 0 0 0 0 -13 -13
Změna v zajištění peněžních toků po zdanění 24 0 0 0 0 0 0 0
Čistý zisk / ztráta (-) za účetní období 0 164 0 0 0 0 164
Úplný výsledek hospodaření 0 164 0 0 0 -13 151
Příděl do ostatních účelových fondů ze zisku 25 0 -63 0 0 63 0 0
Příděl do zákonného rezervního fondu 25 0 -3 0 3 0 0 0
31.prosince 2020 5 000 164 0 794 1 348 16 7 322
4. FINANČNÍ ČÁST
63
Příloha tvoří nedílnou součást této účetní závěrky.
VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií
(mil. Kč) Poznámka 2020 2019
PENĚŽNÍ TOKY Z PROVOZNÍ ČINNOSTI
Úroky přijaté 1 365 8 264
Úroky placené -585 -937
Čistý příjem z poplatků a provizí 122 40
Čisté příjmy z obchodování a ostatní čisté příjmy 153 -87
Příjmy z dříve odepsaných pohledávek 2 453 3 201
Platby zaměstnancům a dodavatelům -603 -357
Úhrady daně z příjmů 11 -27
Úhrady ostatních daní -29 0
Peněžní toky z provozní činnosti před změnami v provozních aktivech a závazcích 2 887 10 097
ZMĚNY V PROVOZNÍCH AKTIVECH A ZÁVAZCÍCH
Snížení (+) / zvýšení (-) pohledávek za bankami -3 920 -2 988
Snížení (+) / zvýšení (-) pohledávek za klienty 4 446 -3 423
Snížení (+) / zvýšení (-) ostatních aktiv 42 31
Zvýšení (+) / snížení (-) ostatních pasiv 1 95
Zvýšení (+) / snížení (-) závazků vůči bankám 5 086 -3 975
Zvýšení (+) / snížení (-) závazků vůči klientům -3 261 1 026
Čisté peněžní toky z provozní činnosti 5 281 863
PENĚŽNÍ TOKY Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI
Nákup dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku -51 -58
Prodej dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku 0 1
Nákup cenných papírů 0 -25
Příjem ze splatných cenných papírů 164 248
Prodej cenných papírů 101 0
Čisté peněžní toky z investiční činnosti 214 166
PENĚŽNÍ TOKY Z FINANCOVÁNÍ
Příjmy z emitovaných dluhopisů 1 081 9 470
Splátky emitovaných dluhopisů -9 574 -16 247
Platby z leasingu -18 -18
Vrácená (-) / přijatá (+) statní dotace -73 73
Čisté peněžní toky z finanční činnosti -8 584 -6 722
Vliv kurzových rozdílů na stav hotovosti a hotovostních ekvivalentů -10 -2
Čisté zvýšení hotovosti a hotovostních ekvivalentů -3 099 -5 695
Hotovost a hotovostní ekvivalenty na počátku roku 12 5 868 11 563
Hotovost a hotovostní ekvivalenty na konci roku 12 2 769 5 868
1 / VŠEOBECNÉ INFORMACE
Česká exportní banka, a.s. (dále jen „Banka“) vznikla 1. března 1995 a sídlí v Praze, Vodičkově ulici 34 č. p. 701. Banka nemá tuzemské
ani zahraniční pobočky.
Banka je oprávněna poskytovat bankovní služby, které zahrnují především přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů a záruk
v českých korunách i cizích měnách, otevírání akreditivů, platební styk a zúčtování, obchodování na vlastní účet s peněžními prostředky
v cizí měně, s cennými papíry emitovanými zahraničními vládami a se zahraničními dluhopisy a s cennými papíry emitovanými vládou
České republiky a poskytování investičních služeb.
Při své činnosti se Banka řídí zejména zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 256/2004 Sb.,
o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní
podporou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon č. 58/1995 Sb.) a zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech
a družstvech (Zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů; zároveň Banka podléhá regulatorním požadavkům ČNB.
Hlavním cílem Banky je provozování českým státem podpořeného financování českého vývozu a investic v zahraničí v souladu
s právem Evropské unie a mezinárodními pravidly, a to především ve formě poskytování úvěrů a záruk. O rozdělení zisku Banky
rozhoduje Valná hromada, přičemž v souladu se stanovami se zisk použije přednostně k realizaci vkladu do rezervního fondu, případně
fondu vývozních rizik nebo jiných fondů zřízených Bankou.
V souladu se Zákonem č. 58/1995 Sb. je poskytování podpořeného financování ze strany Banky podmíněno existencí zajištění, není-li
sjednáno pojištění vývozních úvěrových rizik pojistitelných Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s. (dále jen „EGAP“).
Na základě Zákona č. 58/1995 Sb. ručí za závazky Banky ze splácení finančních zdrojů získaných Bankou a za závazky z ostatních
operací Banky na finančních trzích český stát. Podmínkou k provozování podpořeného financování je, že akcie Banky jsou nejméně
ze dvou třetin ve vlastnictví českého státu.
Bance bylo potvrzeno od agentury Standard & Poor’s ratingové hodnocení „AA“ s výhledem „stabilní“ a od agentury Moody’s Investor
Service zvýšeno hodnocení na „Aa3“ s výhledem „stabilní.“ Dluhopisy emitované Bankou jsou obchodované na Lucemburské burze
cenných papírů (Société de le Bourse de Luxembourg).
2 / ÚČETNÍ POSTUPY
Hlavní účetní postupy použité při přípravě této účetní závěrky jsou uvedeny dále. Tyto postupy byly použity konzistentně pro všechna
uvedená období, pokud není uvedeno jinak.
(a) Základní zásady
Účetní závěrka je sestavena za jednotlivou účetní jednotku v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém
Evropskou unií (dále jen „EU IFRS“). Účetní závěrka je sestavena na základě historických cen modifikovaných pro finanční nástroje.
Finanční nástroje přeceňované na reálnou hodnotu a cenné papíry přijaté do zástavy jsou k datu vykázání oceněny aktuální reálnou
hodnotou.
Nově použité úpravy stávajících standardů, jejichž aplikace měla významný vliv na účetní závěrku
Žádná z nově použitých úprav stávajících standardů neměla významný vliv na účetní závěrku za rok 2020.
Nově použité úpravy stávajících standardů, jejichž aplikace neměla významný vliv na účetní závěrku
l
úpravy IAS 1 a IAS 8 - Definice pojmu významný, účinné od 1. ledna 2020;
l
úpravy IFRS 9, IAS 39 a IFRS 7 - Reforma referenčních úrokových sazeb (fáze1), účinné od 1. ledna 2020;
l
úpravy odkazů na Koncepční rámec, účinné od 1. ledna 2020;
l
úpravy IFRS 3 - Definice podniku, účinné od 1. ledna 2020;
4. FINANČNÍ ČÁST
64
Tyto úpravy stávajících standardů neměly významný dopad na částky či zveřejněné informace v této účetní závěrce Banky.
Úpravy stávajících standardů, které ještě nevstoupily v účinnost a byly přijaty Evropskou unií
K datu schválení této účetní závěrky byly vydány úpravy stávajících standardů vydané radou IASB a přijaté Evropskou unií, které ale
nevstoupily v účinnost:
Standardy a interpretace, které ještě nevstoupily v účinnost a nebyly přijaty Evropskou unií
K datu schválení této účetní závěrky byly radou IASB vydány následující standardy a úpravy stávajících standardů, které dosud nebyly
schváleny pro použití v Evropské unii:
l
IFRS 17 – Pojistné smlouvy, účinnost od 1. ledna 2023;
l
IFRS 14 – Časové rozlišení při cenové regulaci, účinnost od 1. ledna 2016;
l
úpravy IFRS 3 – Odkaz na Koncepční rámec, účinnost od 1. ledna 2022;
l
úpravy IFRS 4 – Prodloužení přechodné výjimky uplatňování IFRS 9, účinnost od 1. ledna 2021;
l
úpravy IFRS 10 a IAS 28 - Prodej aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem, datum účinnosti bylo radou
IASB odloženo;
l
úpravy IFRS 9, IAS 39, IFRS 7, IFRS 4 a IFRS 16 – Reforma referenčních úrokových sazeb (fáze 2), účinné od 1. ledna 2021;
l
úpravy IAS 1 – Klasifikace závazků jako krátkodobé a dlouhodobé, účinnost od 1. ledna 2023;
l
úpravy IAS 16 – Příjmy před zamýšleným použitím, účinnosti od 1. ledna 2022;
l
úpravy IAS 37 – Nevýhodné smlouvy – náklady na splnění smlouvy, účinnost od 1. ledna 2022;
l
roční zdokonalení IFRS – cyklus 2018-2020, účinnost od 1. ledna 2022.
Banka sleduje pozorně problematiku reformy referenčních sazeb. Většina portfolia Banky je nominována v EUR a CZK a je navázána
na sazby EURIBOR a PRIBOR. Tyto sazby noví administrátoři schválení centrálními bankami (European Money Markets Institute , Czech
Financial Benchmark Facility s.r.o.) zreformovali použitím nových metodik. Pozice Banky v USD budou oceňované sazbami LIBOR
administrovanými ICE Benchmark Administration minimálně do 30. 6. 2023. V současné době není k dispozici vhodný alternativní
benchmark za USD LIBOR, co do délky period a kreditního rizika, pro přecenění USD portfolia Banky. Pozice Banky v dalších měnách
jsou nevýznamné. Banka upravuje podmínky pro přechod na nové referenční sazby ve smlouvách o finančních produktech. V oblasti
derivátů je banka připravena přistoupit k ISDA IBOR Fallbacks Supplement, čímž budou naplněny požadavky na robustní plány ve
smyslu článku 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako
referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic
2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014. Předpokládáme, že přechod na nové referenční sazby nebude mít významný
dopad na výkazy Banky.
Dle odhadů Banky nebude mít dodržování výše uvedených standardů a úprav stávajících standardů v období, kdy budou použity
poprvé, žádný významný dopad na účetní závěrku Banky.
(b) Vykazování podle segmentů
Provozní segmenty jsou vykazovány v souladu s interními výkazy pravidelně připravovanými a předkládanými představenstvu Banky,
které představuje skupinu vedoucích pracovníků s pravomocí rozhodovat o prostředcích, jež mají být jednotlivým segmentům
přiděleny, a posuzovat jejich výkonnost.
Banka sleduje dva provozní segmenty, které jsou odvozeny od speciálního účelu, pro který byla státem zřízena, tj. provozování
Podpořeného financování v souladu s § 6, odst. 1, Zákona č. 58/1995 Sb. prostřednictvím samostatných účetních okruhů:
l
okruh 001 – okruh financování bez vazby na státní rozpočet, provozních operací a jiných souvisejících činností v souladu s bankovní
licencí,
l
okruh 002 – okruh podpořeného financování s nárokem na dotaci.
65
66
(c) Cizí měny
Funkční měna a měna vykazování
Účetní závěrka Banky je vykázána v českých korunách, které jsou pro Banku zároveň funkční měnou (tj. měnou primárního
ekonomického prostředí, v němž Banka působí).
Transakce a zůstatky
Transakce v cizích měnách jsou přepočteny do funkční měny kurzem platným k datu uskutečnění. Zisky a ztráty z kurzových rozdílů
vzniklé z vypořádání těchto transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a závazků v cizích měnách jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty
v řádku „Čistý zisk z finančních operací včetně státní dotace“.
Devizové kurzy české koruny vůči hlavním cizím měnám byly následující:
EUR USD
31. prosince 2020 26,245 21,387
31. prosince 2019 25,410 22,621
(d) Finanční deriváty
Banka sjednává v rámci své běžné činnosti smlouvy na měnově úrokové swapy, úrokové swapy, dohody o úrokové sazbě („FRA“),
měnové swapy a měnové forwardy. Derivátové obchody jsou uzavírány s protistranami se sídlem v zemích OECD s investičním
ratingovým stupněm od světových ratingových agentur nebo s bonitními tuzemskými protistranami, jejichž rating je pravidelně
vyhodnocován.
Cílem Banky je pomocí těchto finančních nástrojů minimalizovat dopad úrokového a měnového rizika tak, aby nebyla překročena
akceptovatelná míra tržního rizika.
Finanční deriváty jsou nejprve zachyceny v rozvaze v reálné hodnotě k datu uzavření a následně jsou oceňovány aktuální reálnou
hodnotou do zisku nebo ztráty (FVTPL). Deriváty s kladnou reálnou hodnotou jsou vykázány jako aktiva a deriváty se zápornou reálnou
hodnotou jako závazky.
Banka neobchoduje s deriváty za účelem dosažení zisku, avšak u některých smluv sjednaných za účelem zajištění neaplikuje pravidla
pro vedení zajišťovacího účetnictví. Obvykle se to týká derivátů, jejichž primárním účelem je zajištění měnového rizika. Výsledek z těchto
derivátů je vykázán ve výkazu zisku a ztráty v řádku „Čistý zisk z finančních operací včetně státní dotace“.
Banka se rozhodla neaplikovat postupy pro zajišťovací účetnictví dle IFRS 9 a pokračuje v politice usměrněné v IAS 39. Deriváty
účtované v rámci zajišťovacího účetnictví jsou takové deriváty, které jsou současně v souladu s pravidly využívání zajišťovacího
účetnictví, kdy na počátku je zajišťovací vztah formálně zdokumentován a zajištění je efektivní. Zajišťovací vztah se považuje za efektivní,
pokud změny reálné hodnoty zajišťovacího a zajišťovaného nástroje se pohybují v rozmezí od 80–125 %. Při zajištění změn úrokového
rizika jsou zajištěnou položkou úroky z části úročeného nástroje oceňovaného naběhlou hodnotou odpovídající nominální hodnotě
zajišťovacího derivátu. Zajištěnou položkou bývají obvykle části poskytnutých úvěrů nebo vkladů nebo přijatých úvěrů nebo vydaných
dluhopisů. Metoda zajištění cash flow se uplatňuje také na zajištění budoucích vysoce pravděpodobných cash flow z těchto
finančních nástrojů. Změny reálných hodnot derivátů klasifikovaných a způsobilých k zajišťování reálné hodnoty se vykazují ve výkazu
zisku a ztráty zároveň se související změnou reálné hodnoty zajištěných aktiv a závazků, vztahujících se k danému konkrétnímu riziku,
vůči němuž se zajištění uplatňuje. Efektivní část změny reálné hodnoty derivátů, které jsou označeny a splňují podmínky klasifikace jako
zajištění peněžních toků, se vykazují ve vlastním kapitálu. Zisk nebo ztráta související s neefektivní částí zajištění, které obvykle vzniká
v souvislosti s drobnými rozdíly v načasování peněžních toků u zajišťovaného a zajišťovacího nástroje při zajištění cash flow, se vykáže
bezprostředně ve výkazu zisku a ztráty v řádku „Čistý zisk z finančních operací včetně státní dotace“.
(e) Výnosové a nákladové úroky
Výnosové a nákladové úroky ze všech finančních nástrojů nesoucích úrok jsou vykazovány v rámci „Úrokových výnosů a „Úrokových
nákladů“ do výkazu zisku a ztráty metodou efektivní úrokové sazby s výjimkou úroků z derivátů zajišťujících úroková rizika. Úroky
z finančních nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty (FVTPL), které neplní funkci efektivního zajišťovacího nástroje,
jsou součástí zisků a ztrát ze změn reálné hodnoty zachycené v řádku „Čistý zisk z finančních operací včetně státní dotace“.
4. FINANČNÍ ČÁST
Metoda efektivní úrokové sazby je metoda výpočtu hrubé naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a slouží k časovému
rozlišení výnosových nebo nákladových úroků do doby splatnosti příslušného aktiva nebo závazku. Efektivní úroková sazba je sazba,
která diskontuje budoucí hotovostní toky během očekávané doby životnosti finančního nástroje nebo během relevantní kratší doby,
na hrubou naběhlou hodnotu finančního aktiva nebo závazku. Pro stanovení efektivní úrokové sazby Banka stanoví peněžní toky na
základě všech smluvních náležitostí finančního nástroje, avšak nebere v úvahu úvěrové ztráty. Efektivní úroková sazba je upravena
o očekávané úvěrové ztráty pouze v případě nabytí nebo vzniku úvěrově znehodnoceného finančního aktiva.
Výpočet efektivní úrokové sazby zahrnuje veškeré poplatky a platby mezi smluvními stranami, které jsou nedílnou součástí efektivní
úrokové sazby, transakční náklady, závazkové provize a veškerá ostatní ážia a diskonty.
U úvěrově znehodnocených finančních aktiv je výnos z úroků vykázán s použitím efektivní úrokové sazby upravené o úvěrové riziko na
naběhlou hodnotu tj. hrubou naběhlou hodnotu sníženou o opravnou položku.
(f) Výnosy z poplatků a provizí
Poplatky a provize, které nejsou součástí efektivní úrokové sazby, se časově rozlišují na akruální bázi po dobu poskytování služby.
Závazkové provize u poskytnutých úvěrů, jejichž čerpání není pravděpodobné, jsou vykázány jako výnosy k datu odúčtování závazku.
Poplatky za poradenství a služby se vykazují v souladu s příslušnou smlouvou o poskytnutí těchto služeb a jsou uznány ve výnosech tak,
jak Banka plní své závazky.
(g) Finanční aktiva
Banka klasifikuje finanční aktiva při jejich prvotním zaúčtování na základě obchodního modelu Banky a na základě posouzení
smluvních peněžních toků finančního aktiva.
Banka uplatňuje smíšený obchodní model. Cílem hlavního obchodního modelu je získání smluvních peněžních toků, kterými jsou jistina
a úrok z nesplacené jistiny. Doplňkovou strategií Banky je nákup a držba aktiva jak za účelem získání smluvních peněžních toků z jistiny
a úroků, tak za účelem jeho prodeje.
Finanční aktivum je oceňováno v naběhlé hodnotě (AC) pokud je:
a) drženo v rámci obchodního modelu, jehož cílem je držet finanční aktiva za účelem získání smluvních peněžních toků, a
b) smluvní podmínky finančního aktiva stanoví konkrétní data peněžních toků tvořených výlučně splátkami jistiny a úroků z nesplacené
částky jistiny
Finanční aktivum je oceňováno reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (FVOCI), pokud je:
a) drženo v rámci obchodního modelu, jehož cíle je dosaženo jak inkasem smluvních peněžních toků, tak prodejem aktiva
a
b) smluvní podmínky finančního aktiva stanoví konkrétní data peněžních toků tvořených výlučně splátkami jistiny a úroků z nesplacené
částky jistiny
.
Finanční aktiva, která nesplňují výše uvedené podmínky, jsou oceňována reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty (FVTPL). Banka oceňuje
FVTPL pouze povinně deriváty.
Banka nedrží v aktivech majetkové účasti.
Pokud je finanční aktivum součástí hybridní smlouvy, posuzuje se z pohledu obchodního modelu, charakteristik peněžních toků
a oceňování celé hybridní smlouvy.
Při posuzování vztahu k obchodnímu modelu se vychází z minulých zkušeností, cílů, jichž má být dosaženo, způsobu posuzování
a řízení rizik a očekávaných přínosů.
Charakteristiky smluvních peněžních toků jsou posuzovány s ohledem na to, zda jde pouze o splátky jistiny a úroku. U ujednání týkajících
se úroků se hodnotí, zda jsou konsistentní se základními úvěrovými ujednáními, tj. zda úrok zahrnuje pouze úvěrové riziko, časovou
hodnotu peněz a další základní rizika a ziskovou marži.
K reklasifikaci finančních aktiv může dojít pouze při změně obchodního modelu.
67
68
Prvotní zachycení finančních aktiv
Veškeré nákupy a prodeje finančních aktiv nebo závazků mimo derivátů jsou zaúčtovány k datu vypořádání. Při prvotním zaúčtování
jsou finanční aktiva oceněna reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty. U finančních aktiv neoceňovaných jako FVTPL je reálná hodnota
při prvotním zaúčtování zvýšena nebo snížena o transakční náklady, které přímo souvisejí s nabytím finančního aktiva.
Při pořízení finančního aktiva Bance nevzniká rozdíl mezi účtovanou reálnou hodnotou finančního aktiva a částkou ocenění k danému
datu pomocí oceňovací techniky.
Ocenění finančních aktiv k rozvahovému dni
Finančními aktivy oceňovanými v naběhlé hodnotě (AC) jsou především poskytnuté úvěry a ostatní pohledávky a část nakoupených
dluhopisů. Naběhlá hodnota je navyšována do Úrokových výnosů pomocí efektivní úrokové míry. Ztráta ze snížení hodnoty je
zachycena ve výkazu zisku a ztráty.
Dluhopisy oceňované reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (FVOCI) jsou po prvotním zachycení přeceňovány na reálnou
hodnotu. Zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty se vykazují přímo ve vlastním kapitálu, dokud není finanční aktivum odúčtováno.
Znehodnocení se zachycuje na účtu vlastního kapitálu proti účtům zisků a ztrát. Úrok vypočítaný za použité metody efektivní úrokové
sazby se však vykazuje přímo ve výkazu zisku a ztráty v položce Úrokové výnosy.
Na úrovni 1 při stanovení reálné hodnoty kótovaných investic používá Banka aktuální kotované nabídkové ceny. Pokud trh pro určité
finanční aktivum není aktivní, určuje Banka reálnou hodnotu za použití oceňovacích technik (úroveň 2). Jako vstupní veličiny oceňovací
techniky pro stanovení reálné hodnoty finančních aktiv nebo závazků používá Banka kótované nabídkové a poptávkové tržní sazby.
Ke dni sestavení účetní závěrky vedení Banky posoudilo použité metody ocenění, aby se ujistilo, že dostatečně odrážejí současné
podmínky trhu včetně relativní likvidity trhu a úvěrového rozpětí.
Modifikace finančních aktiv
Pokud jsou smluvní podmínky finančního aktiva změněny nebo jinak modifikovány, Banka posuzuje, zda došlo k tak významné změně,
která zakládá podmínky pro odúčtování. Významná modifikace je indikována těmito událostmi:
l
změna měny úvěru
l
změna dlužníka
l
dopad změny současné hodnoty budoucích C/F po modifikaci a před modifikací vypočtené původní efektivní úrokovou sazbou
je vyšší než 5 % (včetně), což je často indikováno kompletní restrukturalizací (např. rozdělení stávajícího úvěru na více úvěrů
s různými podmínkami), změnou úrokové sazby z fixní na variabilní nebo naopak, výrazným prodloužením smluvní splatnosti úvěru.
V takovém případě je původní aktivum odúčtováno a Banka uzná nové finanční aktivum oceněné při prvotním zaúčtování reálnou
hodnotou. Rozdíl mezi naběhlou hodnotou původního aktiva a reálnou hodnotou nového modifikovaného aktiva je vykázán v zisku
nebo ztrátě.
Pokud modifikace není významná, přepočte Banka hrubou účetní hodnotu finančního aktiva diskontováním modifikovaných smluvních
peněžních toků původní efektivní úrokovou sazbou a rozdíl vykáže do zisku nebo ztráty (Zisky/ztráty z modifikace).
Odúčtování finančních aktiv
Finanční aktiva jsou odúčtována, jakmile zaniknou práva na inkaso peněžních toků nebo jakmile Banka převede v podstatě všechna
rizika a užitky vyplývající z jejich vlastnictví. Rozdíl mezi účetní hodnotou finančního aktiva (nebo jeho části), které zaniklo nebo bylo
převedeno na jinou stranu a zaplacenou úhradou, se zaúčtuje do zisku nebo ztráty.
(h) Znehodnocení aktiv
K finančním aktivům oceněným v naběhlé hodnotě nebo reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, vydaným finančním
zárukám, poskytnutým úvěrovým příslibům a pohledávkám ze smluvních aktiv Banka vytváří opravné položky a rezervy na očekávané
úvěrové ztráty.
4. FINANČNÍ ČÁST
Od data prvotního zachycení Banka zkoumá, zda došlo ke zvýšení úvěrového rizika, tj. rizika, že protistrana finančního aktiva způsobí
Bance ztrátu nesplněním svého závazku. V případě, že nedošlo ke zvýšení úvěrového rizika (stupeň 1), Banka vyčíslí ke každému datu
vykázání opravné položky a rezervy ve výši dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát. Dvanáctiměsíční očekávané úvěrové
ztráty představují část úvěrových ztrát za dobu trvání představující očekávané úvěrové ztráty, jež vznikají v důsledku selhání finančního nástroje,
které může nastat během dvanácti měsíců od data vykázání.
Pokud došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika (stupeň 2) od prvotního zaúčtování, Banka zaúčtuje opravnou položku nebo
rezervu ve výši očekávaných ztrát za dobu trvání. Očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání jsou očekávané úvěrové ztráty, jež vznikají
v důsledku všech možných nedodržení závazků během očekávané doby trvání finančního nástroje.
Za znehodnocená (stupeň 3) jsou považována finanční aktiva, pokud nastala jedna či více událostí, které mají nepříznivý dopad na
odhadované budoucí peněžní toky spojené s daným finančním aktivem. Nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená aktiva
(POCI) vykazují opravné položky jako pouze kumulovanou změnu v očekávaných úvěrových ztrátách za dobu od prvního zaúčtování.
Opravné položky snižují hodnotu finančního aktiva oceňovaného v naběhlé hodnotě (AC) v rozvaze. Opravné položky k finančním
aktivům oceňovaným reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (FVOCI) jsou zaúčtovány proti ostatnímu úplnému výsledku.
Rezervy na úvěrové ztráty jsou vykazovány v rozvaze v položce „Rezervy“.
Vyčíslení očekávané úvěrové ztráty (ECL) vychází z nezkreslené a pravděpodobností vážené částky, která je výsledkem různých
scénářů, zahrnuje časovou hodnotu peněz a vychází z přiměřených a doložitelných informací, které jsou dostupné bez vynaložení
nepřiměřených nákladů. Úvěrové ztráty jsou definovány jako rozdíl mezi všemi smluvními peněžními toky splatnými účetní jednotce
podle smlouvy a všemi peněžními toky, jejichž inkaso účetní jednotka očekává (tj. všechny hotovostní schodky), diskontovanými
původní efektivní úrokovou mírou (nebo efektivní úrokovou mírou upravenou o úvěrové riziko pro nakoupená nebo vzniklá úvěrově
znehodnocená finanční aktiva).
Postupy a předpoklady používané pro vyčíslení očekávané úvěrové ztráty jsou popsány v poznámce 3b).
Odpis
Odpis se provádí při realizaci kolaterálu, nebo pokud Banka již nemá přiměřená očekávání, že bude realizovat hodnotu finančního
aktiva jako celku nebo jeho části.
(i) Smlouvy o prodeji a zpětné koupi cenných papírů
Finanční aktiva prodaná na základě smluv o zpětném nákupu (repo operace) se neodúčtují a vykazují se zvlášť jako aktiva poskytnutá
do zástavy. Přijatá úhrada za prodej je považována za přijatý úvěr.
Finanční aktiva koupená na základě smluv o zpětném prodeji (reverzní repo operace) jsou považována za úvěry poskytnuté jiným
bankám nebo klientům. Klasifikují se v souladu s obchodním modelem Banky a charakteristikami sjednaných peněžních toků jako AC
popř. FVOCI.
Rozdíl mezi prodejní cenou a cenou zpětné koupě je považován za úrok a je časově rozlišován po dobu trvání smlouvy s využitím
metody efektivní úrokové sazby.
Vypůjčené cenné papíry nejsou v účetní závěrce zaúčtovány, pokud nejsou prodány třetím stranám. V tom případě je nákup a prodej
cenných papírů zaúčtován spolu s odpovídajícím ziskem nebo ztrátou zachycenou v zisku z obchodování. Závazek vrátit tyto cenné
papíry je zachycen v reálné hodnotě jako závazek k obchodování.
(j) Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek
Veškerý dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je veden v historických pořizovacích cenách snížených o oprávky. Historická
pořizovací cena zahrnuje výdaje, které jsou přímo spojené s pořízením daného majetku.
Pořízené licence na software jsou aktivovány ve výši nákladů na pořízení a zprovoznění určitého softwaru. Odpisy dlouhodobého
hmotného a nehmotného majetku jsou účtovány rovnoměrně po dobu jejich předpokládané životnosti následujícím způsobem:
69
70
Technické zhodnocení je vykázáno v účetní hodnotě aktiva pouze v případech, kdy je pravděpodobné, že Bance poskytne budoucí
ekonomické užitky a vzniklé pořizovací náklady jsou spolehlivě měřitelné. Náklady na opravy a udržování jsou zahrnuty do výkazu
zisku a ztráty v okamžiku vynaložení.
Nedokončený hmotný majetek není odepisován, dokud není příslušný majetek dokončen a uveden do používání. Zisky a ztráty
z prodeje hmotného majetku se odvozují od jejich účetní hodnoty a výnosů z prodeje a jsou zahrnuty do ostatních provozních výnosů
nebo nákladů.
Zůstatková hodnota aktiv a jejich předpokládaná životnost je sledována a případně upravována vždy k datu sestavení účetní závěrky.
V případě, že účetní hodnota aktiva je vyšší než odhadovaná užitná hodnota, je k takovému aktivu vytvořena opravná položka.
Odhadovaná užitná hodnota je vyšší částka z reálné hodnoty aktiva včetně nákladů na prodej a hodnoty používání.
(k) Nájem
Banka využívá nájem pouze jako nájemce. Banka neaplikuje požadavky standardu vztahující se k aktivu z užívání a závazku z leasingu
na krátkodobé nájmy a nájmy s nízkou hodnotou. V tomto případě účtuje leasingové platby po dobu leasingu do výkazu zisku a ztráty.
Identifikované dlouhodobé nebo významné aktivum z užívání ocení pořizovacími náklady v hodnotě prvotního ocenění závazku
z leasingu, plateb provedených do data zahájení nájmu, přímých nákladů a odhadovaných nákladů na zrušení leasingu. Aktivum
z užívání odepisuje do nákladů po dobu čekávaného trvání nájmu. Závazek z leasingu ocení na počátku současnou hodnotou
budoucích plateb za použití implicitní úrokové míry leasingu popřípadě přírůstkové úrokové míry nájemce.
(l) Hotovost a hotovostní ekvivalenty
Pro potřeby výkazu peněžních toků jsou hotovost a hotovostní ekvivalenty definovány jako aktiva s méně než tříměsíční splatností
a zahrnují běžné účty a vklady.
(m) Zaměstnanecké benefity
Banka upravuje vnitřními směrnicemi poskytování zaměstnaneckých benefitů (např. příspěvek na stravování, příspěvek na penzijní
připojištění, zdravotní volno, příspěvek na benefity do systému Cafeteria, zápůjčka na bytové účely apod.).
Banka poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění na základě příspěvkově definovaného plánu. Příspěvky jsou
vykázány ve výkazu zisku a ztráty v okamžiku poskytnutí.
Banka vytváří rezervu na odložené odměny a ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky, tj. na odměny při odchodu do důchodu.
Tato rezerva je tvořena čistým součtem hodnoty závazků z uvedených požitků ke konci účetního období. Plán ostatních dlouhodobých
požitků nedisponuje výnosy z aktiv. Současná hodnota rezervy je vypočtena pomocí přírůstkové metody, která zohledňuje především
předpoklad fluktuace zaměstnanců.
(n) Zdanění a odložená daň
Odložená daň se vykazuje s použitím úplné závazkové metody vycházející z rozvahového přístupu. Odložená daň se stanovuje
z přechodných rozdílů mezi daňovou hodnotou aktiv a závazků a jejich účetní hodnotou. Ke stanovení odložené daně z příjmu
se používají zákonné sazby schválené ke konci účetního období vztahující se k období, v němž se očekává realizace odložené daňové
pohledávky nebo vypořádání odloženého daňového závazku.
4. FINANČNÍ ČÁST
Počet let-
Motorová vozidla 5
Nábytek a příslušenství 2–10
Kancelářská a výpočetní technika 2 – 5
Ostatní kancelářské vybavení 2–10
Software 3 – 5
Odložená daň vztahující se k přecenění položek účtovaných do vlastního kapitálu je rovněž účtována do vlastního kapitálu a je
následně zaúčtována do výkazu zisku a ztráty společně s odloženým ziskem či ztrátou.
Odložená daňová pohledávka je vykázána, pokud je pravděpodobné, že ji bude možné realizovat proti očekávaným zdanitelným
ziskům v budoucnosti.
Splatný daňový závazek se vykazuje podle platných daňových zákonů České republiky jako náklad v období, ve kterém vznikne
zdanitelný zisk.
(o) Finanční závazky
Prvotní zachycení finančních závazků
Při prvotním zaúčtování jsou finanční závazky oceněny reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty. U finančních závazků neoceňovaných
reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty (FVTPL) je reálná hodnota při prvotním zaúčtování zvýšena nebo snížena o transakční náklady,
které přímo souvisejí s nabytím finančního aktiva.
Při pořízení finančního závazku Bance nevzniká rozdíl mezi účtovanou reálnou hodnotou finančního závazku a částkou ocenění
k danému datu pomocí oceňovací techniky.
Ocenění finančních závazků k rozvahovému dni
Kategorie finančních závazků oceňovaných v naběhlé hodnotě (AC) je reprezentována závazky k bankám, ke klientům, z emisí
vlastních dluhopisů a ostatních finančních závazků. Derivát vložený do smlouvy o finančním závazku se odděluje a účtuje samostatně,
pokud ekonomické rysy vloženého derivátu a rizika s ním spojená nesouvisejí úzce s ekonomickými rysy hostitelské smlouvy, samostatný
nástroj se stejnými podmínkami jako vložený derivát by vyhověl definici derivátu a hybridní smlouva není oceněna reálnou hodnotou
do zisku nebo ztráty.
Odúčtování finančních závazků
Finanční závazky jsou odúčtovány, jakmile zaniknou – tj. když je závazek zrušen, splacen nebo pozbude platnosti. Rozdíl mezi účetní
hodnotou finančního závazku, který zanikl nebo byl převeden na jinou stranu, a zaplacenou úhradou je zaúčtován do zisku nebo
ztráty.
(p) Základní kapitál
Kmenové akcie se vykazují ve vlastním kapitálu ve výši zapsané v obchodním rejstříku. Další náklady přímo související s vydáním
nových akcií jsou uvedeny jako snížení nerozděleného zisku po zohlednění vlivu daně.
(q) Dotace ze státního rozpočtu
Na úhradu ztráty vyplývající z provozování podpořeného financování jsou v souladu se Zákonem č. 58/1995 Sb. poskytovány Bance
dotace ze státního rozpočtu.
Výše dotace je tvořena jako souhrn těchto položek:
l
zúčtované úrokové výnosy z provozování podpořeného dlouhodobého financování (snížené o fixní úrokovou přirážku),
l
plus úrokové výnosy z krátkodobých investic volných finančních zdrojů určených pro podpořené financování,
l
mínus skutečné úrokové náklady ze získaných zdrojů,
l
mínus související poplatky zaplacené v souvislosti se získáním těchto zdrojů,
l
mínus opravné položky a rezervy, a
l
plus/mínus rozdíl mezi výnosy z operací s finančními deriváty a náklady spojenými s těmito operacemi, rozdíly měnových kurzů
a ostatními náklady, které byly Bankou vynaloženy při získávání finančních zdrojů.
Výnos z dotace ze státního rozpočtu se vykazuje v období, kdy ztráta nastane, ve výkazu zisku a ztráty. Nárok na přijetí dotace se
vykazuje jako ostatní pohledávky v okamžiku, kdy je tato dotace prakticky jistá.
71
72
(r) Rezervy
Rezervy se vykazují, jestliže má Banka současný právní nebo mimosmluvní závazek, který je výsledkem minulých událostí, je
pravděpodobné, že k vypořádání závazku bude nezbytné odčerpání prostředků a může být proveden spolehlivý odhad výše závazku.
Kromě toho se vykazují rezervy na očekáváné úvěrové ztráty z vydaných finančních záruk a poskytnutých úvěrových příslibů.
(s) Záruky a úvěrové přísliby
Banka vystupuje také jako výstavce bankovních záruk. Smlouvy o zárukách jsou smluvní vztahy, v nichž výstavce poskytne beneficientovi
záruku peněžitého plnění, dojde-li ke skutečnostem uvedeným v záruční listině. Takové bankovní záruky jsou poskytovány Bankou na
základě požadavku vývozce. Bankovní záruky jsou nejprve vykázány v účetní závěrce v reálné hodnotě k datu poskytnutí. Následně jsou
závazky Banky z těchto záruk oceněny ve vyšší z částek (i) očekávaných úvěrových ztrát nebo (ii) zbývající nerozlišené částky uznané
při prvotním zachycení. K pohledávkám k dlužným poplatkům se tvoří opravné položky.
Banka vstupuje do podmíněných ekonomických vztahů také poskytováním úvěrových příslibů. Přísliby úvěrů vstupují do účetní evidence
v okamžiku splnění všech odkládacích podmínek stanovených v úvěrové smlouvě. Banka je úvěrovou smlouvou vázána poskytnout úvěr,
resp. čerpání úvěru ve prospěch dlužníka, až po splnění odkládacích podmínek, jejichž součástí je obvykle platná pojistná smlouva.
Podepsané úvěrové smlouvy jsou do doby splnění odkládacích podmínek evidovány pouze v informačním systému Banky. Úvěrové
přísliby jsou oceněny na začátku reálnou hodnotou, kterou je obvykle současná hodnota poplatků za poskytnutí příslibu. Za
předpokladu, že využití úvěrového příslibu je pravděpodobné, rozlišují se tyto poplatky efektivní úrokovou mírou do výnosů po dobu
trvání závazku. Následně jsou úvěrové přísliby oceněny ve vyšší z částek očekávaných úvěrových ztrát nebo zbývající nerozlišené částky
uznané při prvotním zachycení. K pohledávkám k dlužným poplatkům se tvoří opravné položky.
(t) Přijaté záruky a zajištění
Banka zároveň akceptuje jako zajištění záruky jiných bank a zástavy a ručení od jiných subjektů. Důležitou složkou podmíněných aktiv
je pojištění vývozních úvěrových rizik sjednané Bankou nebo ve prospěch Banky. Tato zajištění jsou zohledněna při vyhodnocování
rizikovosti úvěrů.
3 / ŘÍZENÍ RIZIK
(a) Strategie pro užívání finančních nástrojů
Banka financuje vývozní úvěry vydáváním dluhových cenných papírů a dlouhodobými výpůjčkami, doplňkovým zdrojem jsou
krátkodobé výpůjčky na mezibankovním trhu a klientská depozita. Volné prostředky Banka ukládá do dluhopisů s nízkým úvěrovým
rizikem, především do státních dluhopisů, případně do bankovních depozit. Na pokrytí úrokových a kurzových rozdílů Banka používá
finanční nástroje.
Banka ukládá volné prostředky u ostatních bank za fixní sazbu na různě dlouhou dobu. Klientská depozita Banka používá jako zástavu
k úvěrům a jako prostředek financování vývozních úvěrů. Banka rovněž poskytuje úvěry subjektům z řad komerční klientely se širokou
škálou úvěrové bonity. Tyto angažovanosti zahrnují nejenom půjčky a úvěry, ale Banka uzavírá také záruky a jiné závazky.
Strategií Banky není dosažení zisku prostřednictvím obchodování s finančními nástroji za účelem zisku ze změn úrokových sazeb
a kurzů. Banka proto netvoří obchodní portfolio.
Představenstvo stanovuje limity obchodování omezující výši angažovanosti pro všechny denní tržní pozice. Kromě specifických
zajišťovacích nástrojů jsou angažovanosti v zahraniční měně a úrokové angažovanosti obvykle vyrovnávány protipozicemi, jejichž
prostřednictvím je zajišťována kontrola variability čistých částek hotovosti, nutných k uzavření tržních pozic. Za účelem minimalizace
dopadů změn reálné hodnoty do výsledků aplikuje Banka na vybrané deriváty zajišťovací účetnictví.
Banka zajišťuje část vlastního úrokového rizika, vyplývajícího z potenciálního snížení reálné hodnoty aktiv nebo zvýšení reálné hodnoty
závazků v české i cizí měně, prostřednictvím úrokových swapů, měnových derivátů a měnově úrokových swapů.
V roce 2020 a v roce 2019 Banka neprovedla žádnou reklasifikaci cenných papírů.
4. FINANČNÍ ČÁST
73
(b) Úvěrové riziko
Banka je vystavena úvěrovému riziku spočívajícímu v tom, že protistrana nebude schopna uhradit splatné částky v plné výši. Expozice
vzniká především při poskytování jednotlivých produktů Banky v rámci podpořeného financování vývozu a dále při operacích na
peněžních a kapitálových trzích.
Banka má nastavený systém schvalovacích pravomocí v závislosti na výši celkového limitu na klienta. Řízení úvěrového rizika a jeho
kontrola je organizačně začleněna do úseku řízení rizik. Za celou oblast odpovídá příslušný člen představenstva Banky.
Měření úvěrového rizika
Banka posuzuje pravděpodobnost selhání jednotlivých protistran na individuální bázi při využití ratingových modelů. Banka má
vytvořený ratingový model pro posuzování míry rizika korporátní klientely, rizik bank a model pro posuzování kvality projektů. Ratingové
modely jsou předmětem validace a v případě potřeby jsou aktualizovány.
Finanční aktiva Banky jsou tak zařazována do 3 stupňů rizikovosti a do zvláštní kategorie POCI.
l
Do stupně 1 jsou zařazována finanční aktiva k prvotnímu zaúčtování (kromě POCI) a finanční aktiva, u kterých se úvěrové riziko od
prvotního zaúčtování k datu vykázání významně nezvýšilo.
l
Do stupně 2 jsou zařazována finanční aktiva, u kterých se úvěrové riziko od prvotního zaúčtování k datu vykázání významně zvýšilo,
ale která nejsou k datu vykázání úvěrově znehodnocená.
l
Do stupně 3 jsou zařazována finanční aktiva, která jsou k datu vykázání úvěrově znehodnocená (default).
l
Do kategorie POCI jsou zařazována finanční aktiva, která jsou k datu prvotního zaúčtování úvěrově znehodnocená s výjimkou
pohledávek z faktur.
Hodnota Míra rizika Slovní charakteristika Převodní můstek
ratingu ke stupňům
Standard&Poor’s
1 Velmi nízká Subjekty s tímto ratingem mají velmi vysokou úvěrovou kvalitu. od AAA do -AA-
Finanční situace je velmi stabilní a ostatní ekonomické faktory jsou velmi příznivé.
Schopnost splácet svoje závazky řádně a včas je velmi vysoká.
2 Nízká Subjekty s tímto ratingem mají vysokou úvěrovou kvalitu. od A+do A-
Finanční situace je stabilní a ostatní ekonomické faktory jsou příznivé.
Schopnost splácet svoje závazky řádně a včas je vysoká.
3 Nižší Subjekty s tímto ratingem mají velmi dobrou úvěrovou kvalitu. od BBB+ do BBB-
Finanční situace je nadprůměrná a ostatní ekonomické faktory jsou velmi uspokojivé
Schopnost splácet svoje závazky řádně a včas je velmi dobrá.
4 Střední Subjekty s tímto ratingem mají dobrou úvěrovou kvalitu. od BB+ do BB-
Finanční situace je akceptovatelná a ostatní ekonomické faktory
jsou uspokojivé. Schopnost splácet svoje závazky řádně a včas je dobrá.
5 Vyšší Subjekty s tímto ratingem mají mírně sníženou úvěrovou kvalitu. od B+ do B-
Finanční situace je mírně zhoršená a ostatní ekonomické faktory jsou mírně podprůměrné.
Schopnost splácet svoje závazky řádně a včas je mírně nižší.
6 Vysoká Subjekty s tímto ratingem mají sníženou úvěrovou kvalitu. od CCC+ do CCC-
Finanční situace je zhoršená a ostatní ekonomické faktory jsou podprůměrné.
Schopnost splácet svoje závazky řádně a včas je nižší.
7 Velmi vysoká Subjekty s tímto ratingem mají nízkou úvěrovou kvalitu. od CC+ do C-
Finanční situace je nestabilní a ostatní ekonomické faktory jsou velmi podprůměrné.
Schopnost splácet svoje závazky řádně a včas je nejistá.
D Selhání Subjekty s tímto ratingem mají velmi nízkou úvěrovou kvalitu. selhání
Finanční situace je velmi nestabilní a ostatní ekonomické faktory jsou nepříznivé.
Schopnost splácet svoje závazky řádně a včas je nepravděpodobná nebo nemožná.
Významné zvýšení úvěrového rizika
Banka musí ke každému datu vykázání posoudit, zda se úvěrové riziko související s finančním aktivem od prvotního zaúčtování
významně zvýšilo, či nikoliv.
Posuzování toho, zda došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika od prvotního zaúčtování, je založeno na všech přiměřených
a doložitelných informacích, které má banka k dispozici bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. Ty zahrnují historické
informace, informace o vyhlídkách do budoucna a hodnocení úvěrového rizika v průběhu očekávané doby trvání finančního aktiva
včetně informací o okolnostech, které k případné modifikaci vedly. Posuzování toho, zda došlo k významnému zvýšení úvěrového
rizika od prvotního zaúčtování je založeno na významném zvýšení pravděpodobnosti rizika selhání od prvotního zaúčtování, nikoli až
na základě nastalých událostí. Banka přitom bere do úvahy při posuzování úvěrového rizika aktuální projekce klienta a dostupné
informace o očekávaném vývoji trhu i celé ekonomiky země. U pohledávek v portfoliu aktiv peněžního a kapitálového trhu se
předpokládá, že úvěrové riziko je nízké vzhledem k vysokému ratingu protistran. To je zajištěno velmi obezřetnou politikou uplatňovanou
rozhodovací úrovní při schvalování úvěrových limitů, které jsou přehodnocovány každých 12 měsíců.
V portfoliu pohledávek z úvěrů, úvěrových příslibů, vydaných záruk a obchodních pohledávek, které vznikají výhradně za klienty Banky,
Banka průběžně sleduje a vyhodnocuje následující varovné signály:
l
dlužník déle než 6 měsíců neplní své nefinanční smluvní povinnosti vůči ČEB (např. zřízení následného zajištění, finanční a nefinanční
kovenanty);
l
beneficient vystavené záruky zaslal ČEB výzvu k prodloužení záruky (extend or pay);
l
byla provedena modifikace finančního aktiva (expozice) s tím, že dopad změny (snížení) současné hodnoty budoucích C/F po
modifikaci a před modifikací vypočtené původní efektivní úrokovou mírou je nižší než 5 %;
l
ohledně dlužníka bylo zahájeno insolvenční řízení nebo obdobné úpadkové řízení podle zahraniční právní úpravy pro
nevýznamnou pohledávku
2
, které může vést k prohlášení konkursu a návrh na zahájení tohoto řízení nebyl zamítnut či odmítnut nebo
řízení nebylo zastaveno v průběhu 30 dnů od zahájení řízení;
l
výskyt právních sporů (aktivních i pasivních) o materiální částky (vyšší než 10 % účetní hodnoty aktiv dlužníka);
l
skutečné nebo očekávané změny, jejichž výsledkem by mohla být významná změna schopnosti dlužníka dostát svým dlužným
závazkům, např.:
– dopady významných změn makroekonomických veličin (např. vývoj HDP, inflace, významná změna kurzu měny, negativní vývoj
cen klíčových komodit, zhoršení ratingu země o 2 a více stupňů);
– jiné významné negativní informace související s obchodním případem nebo dlužníkem (např. nepříznivé změny tržních,
finančních, ekonomických nebo technologických podmínek);
l
podrozvahová položka splňující následující kritéria:
– existuje povinnost (právní nebo věcná) plnit, která je výsledkem minulých událostí, je možné provést přiměřeně spolehlivý odhad
pravděpodobnosti plnění;
– je pravděpodobné, že plnění nastane a vyžádá si odtok prostředků představujících ekonomický prospěch, přičemž „pravděpodobné“
znamená pravděpodobnost >50 %.
K uznání, že došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika (SICR) dochází nejpozději, když:
l
pohledávka je po splatnosti více než 30 dnů;
l
interní rating dlužníka se oproti prvotnímu zaúčtování zhoršil následovně:
l
platby probíhají od ručitele v případě, že při schvalování obchodního případu se dopředu nevědělo, že platby nebude posílat
dlužník, ale ručitel;
l
příkazce ze záruky vystavené Bankou neplní podmínky záruky s tím, že banka očekává zaslání výzvy od beneficienta k prodloužení
záruky (extend or pay);
l
ze sdělení jiného věřitele nebo orgánů činných v trestním řízení vyplývá, že ohledně dlužníka či členů statutárního orgánu dlužníka
bylo zahájeno trestní stíhání pro majetkovou trestnou činnost spáchanou v souvislosti s jejich podnikáním.
74
4. FINANČNÍ ČÁST
Pozn.:
2
Nevýznamnou pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíž plné uhrazení nevyvolá úpadek nebo vážné finanční problémy dlužníka (vyhodnotí úsek řízení rizik).
Rating při prvotním zaúčtování Zhoršení
1–3 o 3 stupně
4–5 o 2 stupně
6 o 1 stupeň
Selhání (default) dlužníka
Událost selhání byla v Bance definována na základě historických zkušeností u různých druhů finančních nástrojů.
Selháním (defaultem) dlužníka se rozumí situace, kdy je splněna alespoň jedna z následujících podmínek:
l
pohledávka nebo její významná část (nad 50 tis. Kč) není splácena déle než 90 dnů;
l
ohledně dlužníka byl zamítnut insolvenční návrh nebo bylo ukončeno insolvenční řízení či obdobné úpadkové řízení pro nedostatek
majetku dlužníka;
l
dlužník má v úmyslu vstoupit do likvidace nebo již vstoupil do likvidace;
l
byl zjištěn úpadek dlužníka nebo ohledně dlužníka byl prohlášen konkurs nebo bylo zahájeno konkursní řízení nebo obdobné řízení
podle zahraniční právní úpravy znamenající ztrátu či omezení dispozičních práv dlužníka;
l
soud rozhodl o neplatnosti založení či neexistenci dlužníka (právnické osoby) nebo došlo k úmrtí dlužníka (fyzické osoby);
l
pravomocným rozhodnutím soudu nebo správního úřadu byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem majetku dlužníka či exekuce
majetku dlužníka, vč. zřízení soudcovského zástavního práva
l
Banka byla nucena plnit ze záruky za dlužníka a
– dlužník takto vzniklou pohledávku banky neuhradil do 90 dnů po termínu daném doprovodnou úvěrovou smlouvou uzavřenou
pro případ plnění ze záruky (a není-li doprovodná smlouva uzavřena nebo v ní tato platnost stanovena, tak do 90 dní po termínu
daném výzvou Banky k plnění) a zároveň se Banka s dlužníkem nedohodla na splátkovém plánu za účelem splacení pohledávky
Banky vzniklé v souvislosti s plněním ze záruky za dlužníka nebo
– pravděpodobnost, že dlužník takto vzniklou pohledávku neuhradí bez realizace zajišťovacích prostředků je >50%;
l
u pohledávky je zřejmé, že bude uspokojena minimálně částečně z realizovaného zajištění;
l
expozice, které je ve zkušební době
3
poskytnuta úleva nebo je ve zkušební době více než 30 dnů po splatnosti
Tvorba opravných položek a rezerv (OP/R)
Tvorba opravných položek a rezerv vychází z výše očekávané úvěrové ztráty (ECL), která je vyjádřena jako vážený průměr úvěrových ztrát.
U aktiv zařazených do stupně 1 se pro vyčíslení výše opravných položek nebo rezerv (OP/R) používá dvanáctiměsíční ECL, které
představují očekávané úvěrové ztráty, jež vznikají v důsledku selhání finančního nástroje, které může nastat během dvanácti měsíců od
data účetní závěrky.
V segmentech úvěrových pohledávek, podrozvahových produktů a obchodních pohledávek zařazených do stupně I Banka používá pro
určení ECL portfoliový přístup. Kolektivně zjištěná pravděpodobnost ztráty (PZ) zjištěná na základě analýzy předchozích období se aplikuje
na expozici v selhání (EAD), přičemž EAD je hrubá účetní hodnota expozice snížená o veškerá regulatorně uznaná zajištění. Výsledná
tvorba OP/R se alokuje na jednotlivá finanční aktiva.
V segmentu pohledávek peněžního a kapitálového trhu nesoucích nízké úvěrové riziko používá Banka pro vyčíslení ECL individuální
přístup. Vyčíslení ECL vychází ze tří složek používaných Bankou: Pravděpodobnost selhání (PD), expozice při selhání (EAD) a odhad ztráty
při selhání (LGD). PD je odhad pravděpodobnosti selhání v daném časovém období. EAD vyjadřuje nezajištěnou část pohledávky. LGD
představuje očekávanou ztrátu Banky na expozici při započtení specifických charakteristik zajištění.
U portfoliově významných expozic Banka zahrnuje do výpočtu OP/R i koeficient vyjádřený z makroekonomických ukazatelů vycházející
z očekávání dalšího ekonomického vývoje země.
Pro aktiva zařazená do stupně 2, 3 a POCI se pro vyčíslení OP/R používá ECL za celou dobu trvání, což jsou očekávané úvěrové ztráty,
jež vznikají v důsledku všech možných nedodržení závazků během očekávané doby trvání finančního nástroje. Banka pro jeho určení
používá individuální přístup a metodu očekávaného cash flow. Hodnotitelé pro stanovení ECL využívají scénáře očekávaných cash flow.
Platí přitom následující:
l
vždy musí být použity minimálně 2 scénáře s nenulovou váhou, součet jednotlivých vah musí být 100 %;
l
výjimku tvoří jenom případ, kdy pohledávka je pojištěna úvěrovou pojišťovnou a došlo k vyjádření pojišťovny o pojistném plnění – v tomto
případě se použije jenom jeden scénář - tj. cash flow bude založené na splátkách pojistného a případném krácení – dle vyjádření
úvěrové pojišťovny;
l
v případě, že pohledávka je pojištěna úvěrovou pojišťovnou, musí být použit alespoň jeden scénář zohledňující možnost pojistného
plnění ze strany úvěrové pojišťovny;
75
Pozn.:
3
Doba trvající 2 roky, a to ode dne kdy byla nevýkonná expozice klasifikována jako výkonná.
l
v případě, že pohledávka je pojištěna úvěrovou pojišťovnou a předpokládá se (pravděpodobnost scénáře >10%), že C/F bude
tvořeno splátkami od pojišťovny, ale nedošlo ještě k vyjádření pojišťovny, jeden ze scénářů musí zohlednit možnost krácení pojistného
plnění ze strany pojišťovny.
Žádné finanční aktivum Banky nebylo sjednané nebo vzniklé jako úvěrově znehodnocené (POCI).
Covid-19
V souvislosti s pandemií Covid-19 a přijatými vládními opatřeními zasahujícími prakticky do všech oblastí hospodářského života Banka
přistoupila k následujícím opatřením:
l
Došlo k přehodnocení makroekonomického výhledu a expertnímu posouzení OP/R ve stupni 1
l
Jedenkrát v týdnu je na Úvěrovém výboru předkládána informace o aktuálním vývoji hospodaření společností s expozicí nad
50 mil. CZK v rámci tzv. COVID-listu, a to s ohledem na vlivy pandemie.
l
V dubnu 2020 a v říjnu 2020 proběhlo zpracování konzervativních (pesimistických) scénářů u 8 nejvýznamnějších expozic v Bance
s ohledem na možné vlivy pandemie.
V souvislosti s pandemií nedošlo ke zhoršení kreditní kvality portfolia. Zákonného moratoria využil jen jeden z klientů Banky. Dopad
pandemie na zvýšení tvorby OP/R byl celkově nevýznamný.
76
4. FINANČNÍ ČÁST
Banka se rozhodla zveřejňovat odděleně část krátkodobých Ostatních pohledávek za dlužníky, jejichž znehodnocení je sledováno
podle IFRS 9.
Expozice podle stupně úvěrového rizika
(mil. Kč) 2020
Účetní
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
(Netto)
Dluhové cenné papíry v RH vykázané do OCI 1 534 1 534 0 0 0 0 0
Vládní instituce 1 402 1 402 0 0 0 0 0
Úvěrové instituce 132 132 0 0 0 0 0
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 36 072 14 746 15 641 6 962 -20 -166 -1 091
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 1 603 1 603 0 0 0 0 0
Vládní instituce 1 553 1 553 0 0 0 0 0
Úvěrové instituce 50 50 0 0 0 0 0
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 34 469 13 143 15 641 6 962 -20 -166 -1 091
Centrální banky 4 988 4 989 0 0 -1 0 0
Vládní instituce 3 888 2 661 1 232 0 -1 -4 0
Úvěrové instituce 203 203 0 0 0 0 0
Ostatní finanční instituce 0 00 0 0 0 0
Nefinanční podniky 25 390 5 290 14 409 6 962 -18 -162 -1 091
Ostatní pohledávky 2 2 0 44 0 0 -44
(mil. Kč) 2019
Účetní
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
(Netto)
Dluhové cenné papíry v RH vykázané do OCI 1 821 1 821 0 0 0 0 0
Vládní instituce 1 640 1 640 0 0 0 0 0
Úvěrové instituce 181 181 0 0 0 0 0
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 39 587 21 584 10 672 13 179 -28 -152 -5 668
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 1 596 1 596 0 0 0 0 0
Vládní instituce 1 546 1 546 0 0 0 0 0
Úvěrové instituce 50 50 0 0 0 0 0
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 37 991 19 988 10 672 13 179 -28 -152 -5 668
Centrální banky 3 502 3 502 0 0 0 0 0
Vládní instituce 3 242 3 246 0 0 -4 0 0
Úvěrové instituce 2 327 2 294 0 37 -3 0 -1
Ostatní finanční instituce 4 4 0 1 0 0 -1
Nefinanční podniky 28 916 10 942 10 672 13 141 -21 -152 -5 666
(mil. Kč) 2019
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
Poskytnuté úvěrové přísliby celkem 3 373 0 0 -4 0 0
Vládní instituce 1 673 0 0 -1 0 0
Nefinanční podniky 1 700 0 0 -3 0 0
Poskytnuté finanční záruky celkem 1 265 57 68 -15 -2 -11
Nefinanční podniky 1 265 57 68 -15 -2 -11
(mil. Kč) 2020
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
Poskytnuté úvěrové přísliby celkem 1 136 1 745 0 -3 -20 0
Vládní instituce 795 0 0 -1 0 0
Úvěrové instituce 214 0 0 -1 0 0
Nefinanční podniky 127 1 745 0 -1 -20 0
Poskytnuté finanční záruky celkem 1 410 268 64 -35 -17 -10
Nefinanční podniky 1 410 268 64 -35 -17 -10
77
4. FINANČNÍ ČÁST
78
Vývoj expozic podle stupně úvěrového rizika v brutto hodnotě
(mil. Kč) 2020
Účetní hodnota expozice (brutto)
Pohyby během roku
Stav k 31. 12. 2019 Převody do (z) Stav k 31. 12. 2020
Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Nově Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Prodané/ Kurzové Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
koupené/ splacené rozdíly
poskytnuté
Dluhové cenné papíry v RH
vykázané do OCI 1 821 0 0 0 0 0 0 -305 18 1 534 0 0
Vládní instituce 1 640 0 0 0 00 0-249111 402 0 0
Úvěrové instituce 181 0 0 0 0 0 0 -56 7 13200
Finanční aktiva
v naběhlé hodnotě 21 584 10 672 13 179 7 203 -1 299 1 299 0 -16 380 1 091 14 746 15 641 6 962
Dluhové cenné papíry
v naběhlé hodnotě 1 596 0 0 0000-7 14 1 603 0 0
Vládní instituce 1 546 0 0 0000-7141 553 0 0
Úvěrové instituce 50 0 0 0000005000
Úvěry a pohledávky
v naběhlé hodnotě 19 988 10 672 13 179 7 203 -1 299 1 299 0 -16 373 1 077 13 143 15 641 6 962
Centrální banky 3 502 0 0 4 988 0 0 0 -3 502 1 4 989 0 0
Vládní instituce 3 246 0 0 1 602 -764 764 0 -834 -121 2 661 1 232 0
Úvěrové instituce 2 294 0 37 100 0 0 0 -2 240 12 20300
Ostatní finanční instituce 4 0 1 265 0 0 0 -281 11 000
Nefinanční podniky 10 942 10 672 13 141 248 -535 535 0 -9 516 1 174 5 290 14 409 6 962
Ostatní pohledávky 0 0 0 46 -1 1 0 0 0 2 0 44
z toho přesun z kategorie úvěry
a pohledávky v naběhlé hodnotě 0 0 0 -44 00 0 00000
z toho přesun do kategorie
ostatní pohledávky 0 0 0 44 00 0 00000
Poskytnuté úvěrové přísliby
celkem 3 373 0 0 1 164 -244 244 0 -1 743 87 1 136 1 745 0
Vládní instituce 1 673 0 0 636 0 0 0 -1 554 40 79500
Nefinanční podniky 1 700 0 0 314 -244 244 0 -189 47 127 1 745 0
Poskytnuté finanční záruky
celkem 1 265 57 68 570 -12 12 0 -225 7 1 410 268 64
Nefinanční podniky 1 265 57 68 570 -12 12 0 -225 7 1 410 268 64
(mil. Kč) 2019
Účetní hodnota expozice (brutto)
Pohyby během roku
Stav k 31. 12. 2018 Převody do (z) Stav k 31. 12. 2019
Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Nově Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Prodané/ Kurzové Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
koupené/ splacené rozdíly
poskytnuté
Dluhové cenné papíry v RH
vykázané do OCI 2 033 0 0 23 0 0 0 -230 -5 1 821 0 0
Vládní instituce 1 847 0 0 23 0 0 0 -227 -3 1 64000
Úvěrové instituce 186 0 0 0 00 0-3-218100
Finanční aktiva
v naběhlé hodnotě 26 637 12 690 21 569 8 658 -13 -4 17 -23 615 -504 21 584 10 672 13 179
Dluhové cenné papíry
v naběhlé hodnotě 1 635 0 0 0000-34 -5 1 596 0 0
Vládní instituce 1 585 0 0 0000-34-51 54600
Úvěrové instituce 50 0 0 0000005000
Úvěry a pohledávky
v naběhlé hodnotě 25 002 12 690 21 569 8 658 -13 -4 17 -23 581 -499 19 988 10 672 13 179
Centrální banky 10 984 0 0 3 505 0 0 0 -10 984 -3 3 502 0 0
Vládní instituce 3 970 0 0 1 250 0 0 0 -1 945 -29 3 24600
Úvěrové instituce 682 249 116 2 302 0 -236 236 -989 -29 2 294 0 37
Ostatní finanční instituce 6 0 3 4 00 0-8 0 401
Nefinanční podniky 9 360 12 441 21 450 1 597 -13 232 -219 -9 655 -438 10 942 10 672 13 141
Poskytnuté úvěrové přísliby
celkem 4 921 55 0 297 0 -54 54 -1 829 -71 3 37300
Vládní instituce 2 087 0 0 0 0 0 0 -376 -38 1 67300
Úvěrové instituce 16 55 0 14 00 0-84-1000
Nefinanční podniky 2 818 0 0 283 0 -54 54 -1 369 -32 1 700 0 0
Poskytnuté finanční záruky
celkem 957 24 153 475000-204-151 265 57 68
Ostatní finační instituce 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Nefinanční podniky 957 24 153 475 0 0 0 -204 -15 1 265 57 68
79
Vývoj opravných položek a rezerv podle stupně úvěrového rizika
(mil. Kč) 2020
Kumulované znehodnocení
Pohyby během roku
Stav k 31. 12. 2019 Převody do (z) Stav k 31. 12. 2020
Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Nově Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Prodané/ Kurzové Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
koupené/ splacené rozdíly
poskytnuté
Dluhové cenné papíry v RH
vykázané do OCI 0 0 0 000000000
Finanční aktiva
v naběhlé hodnotě -28 -152 -5 668 -90 29 -29 0 4 945 -284 -20 -166 -1 091
Dluhové cenné papíry
v naběhlé hodnotě 00 0 000000000
Úvěry a pohledávky
v naběhlé hodnotě -28 -152 -5 668 -90 29 -29 0 4 945 -284 -20 -166 -1 091
Centrální banky 0 0 0 -6 00 0 5 0-100
Vládní instituce -4 0 0 -6 1-1 0 5 0-1 -4 0
Úvěrové instituce -3 0 -1 -3 00 0 7 0 000
Ostatní finanční instituce 0 0 -1 -5 0 0 0 6 0 000
Nefinanční podniky -21 -152 -5 666 -70 28 -28 0 4 922 -284 -18 -162 -1 091
Ostatní pohledávky 0 0 0 -40 1 -1 0 -4 0 0 0 -44
z toho přesun z kategorie
Úvěry a pohledávky v naběhlé
hodnotě 0 0 0 40 00 0 0 00 0 0
z toho přesun do kategorie
ostatní pohledávky 0 0 0 -40 00 0 0 0 000
Poskytnuté úvěrové přísliby
celkem -4 0 0 -23 18 -18 0 5 -1 -3 -20 0
Vládní instituce -1 0 0 -1 00 0 1 0-100
Úvěrové instituce 0 0 0 0 00 00-1-100
Nefinanční podniky -3 0 0 -22 18 -18 0 4 0 -1 -20 0
Poskytnuté finanční záruky
celkem -15 -2 -11 -78 7 -7 0 42 2 -35 -17 -10
Nefinanční podniky -15 -2 -11 -78 7-7 042 2 -35 -17 -10
(mil. Kč) 2019
Kumulované znehodnocení
Pohyby během roku
Stav k 31. 12. 2018 Převody do (z) Stav k 31. 12. 2019
Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Nově Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Prodané/ Kurzové Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
koupené/ splacené rozdíly
poskytnuté
Dluhové cenné papíry v RH
vykázané do OCI 0 0 0 000000000
Finanční aktiva
v naběhlé hodnotě -12 -133 -7 026 -448 -39 47 -8 1 693 78 -28 -152 -5 668
Dluhové cenné papíry
v naběhlé hodnotě 00 0 000000000
Úvěry a pohledávky
v naběhlé hodnotě -12 -133 -7 026 -448 -39 47 -8 1 693 78 -28 -152 -5 668
Centrální banky -1 0 0 -5 00 0 6 0000
Vládní instituce -6 0 0 -1 00 0 3 0-400
Úvěrové instituce 0 0 -116 -135 0-1 1247 0 -3 0 -1
Ostatní finanční instituce 0 0 -3 0000200 0 -1
Nefinanční podniky -5 -133 -6 907 -307 -39 48 -9 1 435 78 -21 -152 -5 666
Poskytnuté úvěrové přísliby
celkem -4 0 0 -3 0 0 0 3 0 -400
Vládní instituce -1 0 0 000000-100
Nefinanční podniky -3 0 0 -3 0 0 0 3 0 -300
Poskytnuté finanční záruky
celkem -7 0 -34 -15000280-15 -2 -11
Nefinanční podniky -7 0 -34 -15 00 028 0-15 -2 -11
4. FINANČNÍ ČÁST
Vývoj expozic podle stupně úvěrového rizika v netto hodnotě
(mil. Kč) 2020
Účetní hodnota expozice(netto)
Pohyby během roku
Stav k 31. 12. 2019 Převody do (z) Stav k 31. 12. 2020
Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Nově Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Prodané/ Kurzové Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
koupené/ splacené rozdíly
poskytnuté
Dluhové cenné papíry v RH
vykázané do OCI 1 821 0 0 0 0 0 0 -305 18 1 534 0 0
Vládní instituce 1 640 0 0 0 0 0 0 -249 11 1 402 0 0
Úvěrové instituce 181 0 0 0 0 0 0 -56 7 132 0 0
Finanční aktiva
v naběhlé hodnotě 21 556 10 520 7 511 7 113 -1 270 1 270 0 -11 435 807 14 726 15 475 5 871
Dluhové cenné papíry
v naběhlé hodnotě 1 596 0 0 0000-7 14 1 603 0 0
Vládní instituce 1 546 0 0 0 0 0 0 -7 14 1 553 0 0
Úvěrové instituce 50 0 0 0 0 0 0 0 0 50 0 0
Úvěry a pohledávky
v naběhlé hodnotě 19 960 10 520 7 511 7 113 -1 270 1 270 0 -11 428 793 13 123 15 475 5 871
Centrální banky 3 502 0 0 4 982 0 0 0 -3 497 1 4 988 0 0
Vládní instituce 3 242 0 0 1 596 -763 763 0 -829 -121 2 660 1 228 0
Úvěrové instituce 2 291 0 36 97 0 0 0 -2 233 12 203 0 0
Ostatní finanční instituce 4 0 0 260 0 0 0 -275 11 0 0 0
Nefinanční podniky 10 921 10 520 7 475 178 -507 507 0 -4 594 890 5 272 14 247 5 871
Ostatní pohledávky 0 0 0 6 0 0 0 -4 0 2 0 0
z toho přesun z kategorie
Úvěry a pohledávky
v naběhlé hodnotě 0 0 0 -4 0 0 0 0 0 0 0 0
z toho přesun z kategorie
Ostatní pohledávky 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0
(mil. Kč) 2019
Účetní hodnota expozice(netto)
Pohyby během roku
Stav k 1. 1. 2019 Převody do (z) Stav k 31. 12. 2019
Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Nově Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Prodané/ Kurzové Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
koupené/ splacené rozdíly
poskytnuté
Dluhové cenné papíry v RH
vykázané do OCI 2 033 0 0 23 0 0 0 -230 -5 1 821 0 0
Vládní instituce 1 847 0 0 23 0 0 0 -227 -3 1 640 0 0
Úvěrové instituce 186 0 0 0 0 0 0 -3 -2 181 0 0
Finanční aktiva
v naběhlé hodnotě 26 625 12 557 14 543 8 210 -52 43 9 -21 922 -426 21 556 10 520 7 511
Dluhové cenné papíry
v naběhlé hodnotě 1 635 0 0 0000-34 -5 1 596 0 0
Vládní instituce 1 585 0 0 0 0 0 0 -34 -5 1 546 0 0
Úvěrové instituce 50 0 0 0 0 0 0 0 0 50 0 0
Úvěry a pohledávky
v naběhlé hodnotě 24 990 12 557 14 543 8 210 -52 43 9 -21 888 -421 19 960 10 520 7 511
Centrální banky 10 983 0 0 3 500 0 0 0 -10 978 -3 3 502 0 0
Vládní instituce 3 964 0 0 1 249 0 0 0 -1 942 -29 3 242 0 0
Úvěrové instituce 682 249 0 2 167 0 -237 237 -742 -29 2 291 0 36
Ostatní finanční instituce 6 0 0 4 0 0 0 -6 0 4 0 0
Nefinanční podniky 9 355 12 308 14 543 1 290 -52 280 -228 -8 220 -360 10 921 10 520 7 475
80
81
Změny v opravných položkách
(mil. Kč) 2020
Počáteční Zvýšení Snížení Změny Změny Snížení Ostatní Konečný Výnosy Odpisy
stav při vzniku při v úvěrovém z důvodu při úpravy stav z odpisu do Z/Z
odúčtování riziku modifikace odpisu do Z/Z
(netto) bez
odúčtování
(netto)
Opravné položky k dluhovým nástrojům
Pokladní hotovost
hotovost u centrálních bank
a ostatní vklady splatné na požádání -2 -3 4 0 0 0 0 -1 00
Dluhové cenné papíry 0 00 0 0000 00
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě -28 -19 17 0 0 0 10 -20
Stupeň 1 – k aktivům bez významného
zvýšení úvěrového rizika -30 -22 21 0 0 10 -21 00
Dluhové cenné papíry 0 00 0 0000 00
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě -152 0 0 -6 9 0 -17 -166 00
Stupeň 2 – k dluhovým nástrojům
s významným zvýšením úvěrového rizika -152 0 0 -6 9 0 -17 -166 00
Dluhové cenné papíry 0 00 0 0000 00
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě -5 668 0 0 135 0 4 722 -280 -1 091 2 175 -6 869
Stupeň 3 – k dluhovým nástrojům
úvěrově znehodnoceným -5 668 0 0 135 0 4 722 -280 -1 091 2 175 -6 869
Celkem -5 850 -22 21 129 9 4 722 -287 -1 278 2 175 -6 869
Rezervy k příslibům a finančním zárukám
Stupeň 1 19 116 -224 0 0 0 127 38 00
Stupeň 2 2 0037 00-237 00
Stupeň 3 11 00 0 00-110 00
Celkem 32 116 -224 37 0 0 124 85 0 0
(mil. Kč) 2019
Počáteční Zvýšení Snížení Změny Změny Snížení Ostatní Konečný Výnosy Odpisy
stav při vzniku při v úvěrovém z důvodu při úpravy stav z odpisu do Z/Z
odúčtování riziku modifikace odpisu do Z/Z
(netto) bez
odúčtování
(netto)
Opravné položky k dluhovým nástrojům
Pokladní hotovost
hotovost u centrálních bank
a ostatní vklady splatné na požádání 0 -3 1 0 0 0 0 -2 00
Dluhové cenné papíry 0 00 0 0000 00
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě -13 -39 24 0 0 0 0 -28 6 -6
Stupeň 1 – k aktivům bez významného
zvýšení úvěrového rizika -13 -42 25 0 0 0 0 -30 6 -6
Dluhové cenné papíry 0 00 0 0000 00
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě -133 0 0 -20 -1 0 2 -152 00
Stupeň 2 – k dluhovým nástrojům
s významným zvýšením úvěrového rizika -133 0 0 -20 -1 0 2 -152 00
Dluhové cenné papíry 0 00 0 0000 00
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě -7 025 0 0 -95 0 1 375 78 -5 668 6 664 -8 004
Stupeň 3 – k dluhovým nástrojům
úvěrově znehodnoceným -7 025 0 0 -95 0 1 375 78 -5 668 6 664 -8 004
Celkem -7 171 -42 25 -115 -1 1 375 80 -5 850 6 670 -8 010
Rezervy k příslibům a finančním zárukám
Stupeň 1 11 18 0 0 0 0 -10 19 00
Stupeň 2 0 0-7 0 0092 00
Stupeň 3 34 0 0 -23 0 0 1 11 00
Celkem 45 18 -7 -23 0 0 0 32 0 0
4. FINANČNÍ ČÁST
82
Rozdělení dle interního ratingu
(mil. Kč) 2020
Interní Účetní Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
ratingový hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
stupeň
Velmi nízké kreditní riziko AA+ až AA- 1 553 1 553 0 0 0 0 0
Nízké kreditní riziko horší než A- 50 50 0 0 0 0 0
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 1 603 1 603 0 0 0 0 0
Nejvyšší úvěrová kvalita 1 4 988 4 989 0 0 -1 0 0
Vysoká úvěrová kvalita 2 23 23 0 0 0 0 0
Velmi dobrá úvěrová kvalita 3 2 763 2 764 0 0 -1 0 0
Dobrá úvěrová kvalita 4 3 948 3 512 445 0 0 -9 0
Kvalita vyžadující opatrnost 5 14 073 1 690 12 465 0 -17 -65 0
Zranitelný 6 2 777 165 2 705 0 -1 -92 0
Neuspokojivý 7 26 0 26 0 0 0 0
Projektové financování 21-24 0 0 0 0 0 0 0
Selhání projektu D 5 871 0 0 6 962 0 0 -1 091
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 34 469 13 143 15 641 6 962 -20 -166 -1 091
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 36 072 14 746 15 641 6 962 -20 -166 -1 091
Minimální kreditní riziko AAA 132 132 0 0 0 0 0
Velmi nízké kreditní riziko AA+ až AA- 1 344 1 344 0 0 0 0 0
Mírné kreditní riziko A+ až A- 58 58
Dluhové nástroje v RH vykázané do OCI 1 534 1 534 0 0 0 0 0
(mil. Kč) 2019
Interní Účetní Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
ratingový hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
stupeň
Velmi nízké kreditní riziko AA+ až AA- 1 546 1 546 0 0 0 0 0
Nízké kreditní riziko horší než A- 50 50 0 0 0 0 0
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 1 596 1 596 0 0 0 0 0
Nejvyšší úvěrová kvalita 1 3 534 3 535 0 1 -1 0 -1
Vysoká úvěrová kvalita 2 1 893 1 895 0 0 -2 0 0
Velmi dobrá úvěrová kvalita 3 1 604 1 604 0 0 0 0 0
Dobrá úvěrová kvalita 4 4 853 4 478 405 0 -1 -29 0
Kvalita vyžadující opatrnost 5 15 496 8 442 7 118 0 -24 -40 0
Zranitelný 6 3 062 34 3 111 0 0 -83 0
Neuspokojivý 7 38 0 38 0 0 0 0
Projektové financování 21-24 0 0 0 0 0 0 0
Selhání projektu D 7 511 0 0 13 178 0 0 -5 667
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 37 991 19 988 10 672 13 179 -28 -152 -5 668
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 39 587 21 584 10 672 13 179 -28 -152 -5 668
Minimální kreditní riziko AAA 128 128 0 0 0 0 0
Velmi nízké kreditní riziko AA+ až AA- 1 576 1 576 0 0 0 0 0
Mírné kreditní riziko A+ až A- 116 116 0 0 0 0 0
Dluhové nástroje v RH vykázané do OCI 1 821 1 821 0 0 0 0 0
Výkonné a nevykonné expozice
Nevýkonná expozice je expozice, která splňuje alespoň jedno z kritérií:
a) je po splatnosti více než 90 dní,
b) dlužník je vyhodnocen Bankou jako subjekt, který pravděpodobně nebude schopen zaplatit všechny své závazky bez realizace
kolaterálu, přičemž se nebere ohled na existenci expozice po splatnosti nebo počtu dnů po splatnosti,
c) expozice je ve zkušební době, u níž jsou poskytnuty další úlevy nebo která je více než 30 dnů po splatnosti.
Taková expozice je vždy v Bance zařazená ve stupni 3 nebo POCI.
Výkonné a nevýkonné expozice do a po splatnosti
(mil. Kč) 2020
Účetní hodnota (netto)
Celkem Výkonné expozice Nevýkonné expozice
Interval po splatnosti =0 >30 dnů =0 >90 dnů >180 dnů >1 rok >5 let
≤30 dnů ≤90 dnů ≤90 dnů ≤180 dnů ≤1 rok ≤5 let
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 1 603 1 603 0 0 0 0 0 0
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 34 469 28 598 0 0 0 0 5 230 641
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 36 072 30 201 0 0 0 0 5 230 641
Dluhové cenné papíry v RH vykázané do OCI 1 534 1 534 0 0 0 0 0 0
Výkonné a nevýkonné expozice celkem 37 606 31 735 0 0 0 0 5 230 641
(mil. Kč) 2019
Účetní hodnota (netto)
Celkem Výkonné expozice Nevýkonné expozice
Interval po splatnosti =0 >30 dnů =0 >90 dnů >180 dnů >1 rok >5 let
≤30 dnů ≤90 dnů ≤90 dnů ≤180 dnů ≤1 rok ≤5 let
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 1 596 1 596 0 0 0 0 0 0
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 37 991 30 480 0 1 0 36 6 525 949
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 39 587 32 076 0 1 0 36 6 525 949
Dluhové cenné papíry v RH vykázané do OCI 1 821 1 821 0 0 0 0 0 0
Výkonné a nevýkonné expozice celkem 41 408 33 897 0 1 0 36 6 525 949
Výkonné a nevýkonné expozice s úlevou
Expozice s úlevou jsou expozice, u nichž se dlužník potýká nebo bude pravděpodobně potýkat s potížemi při plnění svých finančních
závazků a Banka proto přistoupila ke změně podmínek. Tyto nové podmínky jsou vůči dlužníkovi příznivější nebo jsou příznivější, než
by nabízela v dané době dlužníkům s obdobným rizikovým profilem. Při posuzování expozic s úlevou se vyhodnocuje, zda byla
expozice klasifikována jako nevýkonná před poskytnutím úlevy nebo by byla klasifikována jako nevýkonná, pokud by nedošlo ke
změně smluvních podmínek.
(mil. Kč) 2020
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě s úlevou
Účetní
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě s úlevou 18 957 1 785 11 959 5 807 0 -135 -459
(mil. Kč) 2019
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě s úlevou
Účetní
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě s úlevou 18 006 2 365 9 205 7 251 -1 -88 -726
Banka eviduje úroky z pohledávek s úlevou ve výši 609 mil. Kč (2019 612 mil. Kč).
83
84
4. FINANČNÍ ČÁST
Podíl expozic s úlevou na celkové expozici
(mil. Kč) 2020 2019
Úvěry a jiné Expozice Podíl Úvěry a jiné Expozice Podíl
pohledávky s úlevou na úvěrech pohledávky s úlevou na úvěrech
v naběhlé čisté a jiných za bankami čisté a jiných
hodnotě
pohledávkách a klienty pohledávkách
Nefinanční podniky 25 390 18 957 74,7 % 28 916 18 006 62,3 %
Expozice celkem
25 390 18 957 74,7 % 28 916 18 006 62,3 %
Modifikované smluvní peněžní toky
(mil. Kč) 2020 2019
Naběhlá hodnota pohledávek ve stupni 2 a 3 před modifikací 4 631 2 487
Čistý zisk/ztráta z modifikace 9 -1
Hrubá účetní hodnota pohledávek ve stupni 2 a 3 převedena během účetního období do stupně 1 0 0
Maximální úvěrová expozice
(mil. Kč) 2020
Celková hodnota expozice Alokované zajištění k expozicím
Rozvahové Podrozvahové Expozice Rozvahové Podrozvahové Zajištění Hodnota
pozice pozice celkem pozice pozice celkem expozice
Pokladní hotovost, hotovost u centrálních bank
a ostatní vklady splatné na požádání 2 638 0 2 638 000 2 638
Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě
vykázané do OCI 1 534 0 1 534 000 1 534
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 36 072 4 623 40 695 24 099 4 035 28 134 12 561
Pohledávky za úvěrovými institucemi 5 191 214 5 405 15 253 268 5 137
Pohledávky vůči osobám jiným
než úvěrovým institucím 29 278 4 409 33 687 24 084 3 782 27 866 5 821
Dluhové cenné papíry 1 603 0 1 603 000 1 603
Ostatní aktiva 992 0 992 000 992
Expozice celkem 41 236 4 623 45 859 24 099 4 035 28 134 17 725
(mil. Kč) 2019
Celková hodnota expozice Alokované zajištění k expozicím
Rozvahové Podrozvahové Expozice Rozvahové Podrozvahové Zajištění Hodnota
pozice pozice celkem pozice pozice celkem expozice
Pokladní hotovost, hotovost u centrálních bank
a ostatní vklady splatné na požádání 1 161 0 1 161 0001 161
Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě
vykázané do OCI 1 821 0 1 821 000 1 821
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 39 587 4 763 44 350 29 813 3 812 33 625 10 725
Pohledávky za úvěrovými institucemi 5 829 0 5 829 18 0 18 5 811
Pohledávky vůči osobám jiným
než úvěrovým institucím 32 162 4 763 36 925 29 795 3 812 33 607 3 318
Dluhové cenné papíry 1 596 0 1 596 000 1 596
Ostatní aktiva 1 307 0 1 307 000 1 307
Expozice celkem 43 876 4 763 48 639 29 813 3 812 33 625 15 014
Řízení úvěrového rizika
Banka strukturuje úrovně podstupovaného úvěrového rizika stanovováním limitů na množství přijatelného rizika ve vztahu k jednomu dlužníkovi
nebo skupině dlužníků, k zeměpisnému segmentu, odvětvové koncentraci nebo k jiné významné koncentraci se společným faktorem rizika.
.
85
Finanční deriváty
Úvěrové riziko vyplývající z otevřených derivátových pozic je řízeno v rámci celkových obchodních limitů na jednotlivé dlužníky, a to
objemově i termínově. Na úvěrové riziko vyplývající z těchto nástrojů se obvykle nepřijímají zástavy ani jiné záruky. V ostatních
případech je použit finanční kolaterál ve formě přijatého depozita úročeného základní úrokovou sazbou dané měny.
Úvěrové riziko z derivátových pozic Banka minimalizuje především výběrem kvalitních protistran a pravidelnou kontrolou jejich finanční
situace. Deriváty byly Bankou sjednány s protistranami majícími sídlo v zemích OECD (případně s tuzemskými bonitními protistranami),
které mají stanoven dlouhodobý rating od mezinárodních ratingových agentur A a lepší.
Ostatní finanční aktiva
K řízení úvěrového rizika ostatních finančních aktiv se používají stejné postupy jako při řízení úvěrového rizika poskytnutých úvěrů.
Podrozvahové expozice
Podrozvahové expozice představují především poskytnuté úvěrové přísliby a finanční záruky. Přísliby poskytnutí úvěru představují
nepoužitou část schválených úvěrových linek ve formě úvěrů. Pokud jde o úvěrové riziko vyplývající z příslibů poskytnutí úvěrů,
podstupuje Banka potenciální riziko ztráty, rovnající se celkové výši nevyužitých příslibů
Koncentrace úvěrového rizika
Banka nastavila systém řízení limitů na jednotlivé dlužníky a ekonomicky spjaté skupiny dlužníků, se zohledněním teritoria a odvětví
dlužníka, tak aby nepřekračovaly limity angažovanosti stanovené regulací. Úvěrové riziko je snižováno prostřednictvím zajišťovacích
instrumentů, z nichž nejvýznamnějšími v Bance jsou pojištění vývozních rizik, hotovostní kolaterál popř. cenné papíry přijaté jako zajištění
v repo obchodech.
86
4. FINANČNÍ ČÁST
(mil. Kč) 2020
Účetní
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
(netto) %
Česká republika 1 553 96,88 % 1 553 0 0 0 0 0
Nizozemí 50 3,12 % 50 0 0 0 0 0
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 1 603 100,00 % 1 603 0 0 0 0 0
Ázerbájdžán 2 980 8,65 % 0 2 993 0 0 -13 0
Česká republika 5 742 16,66 % 5 065 624 161 -2 -24 -82
Rusko 6 499 18,85 % 3 488 2 526 944 0 -78 -381
Slovenská republika 9 657 28,02 % 242 9 472 209 -5 -51 -210
Turecko 6 534 18,96 % 1 315 0 5 648 -11 0 -418
Ostatní 3 057 8,87 % 3 033 26 0 -2 0 0
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 34 469 100,00 % 13 143 15 641 6 962 -20 -166 -1 091
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 36 072 100,00 % 14 746 15 641 6 962 -20 -166 -1 091
Česká republika 1 344 87,61 % 1 344 0 0 0 0 0
Lucembursko 132 8,60 % 132 0 0 0 0 0
Francie 0 0,00 % 0 0 0 0 0 0
Slovenská republika 58 3,78 % 58 0 0 0 0 0
Dluhové nástroje v RH vykázané do OCI 1 534 100,00 % 1 534 0 0 0 0 0
(mil. Kč) 2019
Účetní
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
(netto) %
Česká republika 1 546 96,87 % 1 546 0 0 0 0 0
Nizozemí 50 3,13 % 50 0 0 0 0 0
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 1 596 100,00 % 1 596 0 0 0 0 0
Ázerbájdžán 4 010 10,56 % 4 015 0 0 -5 0 0
Česká republika 5 209 13,71 % 4 135 1 028 184 -1 -36 -101
Rusko 8 076 21,26 % 4 403 3 009 5 302 -1 -89 -4 548
Slovenská republika 10 270 27,03 % 3 368 6 596 932 -7 -27 -592
Turecko 7 559 19,90 % 1 273 0 6 723 -11 0 -426
Ostatní 2 867 7,55 % 2 794 39 38 -3 0 -1
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 37 991 100,00 % 19 988 10 672 13 179 -28 -152 -5 668
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 39 587 100,00 % 21 584 10 672 13 179 -28 -152 -5 668
Česká republika 1 524 83,69 % 1 524 0 0 0 0 0
Belgie 129 7,08 % 129 0 0 0 0 0
Francie 52 2,86 % 52 0 0 0 0 0
Slovenská republika 116 6,37 % 116 0 0 0 0 0
Dluhové nástroje v RH vykázané do OCI 1 821 100,00 % 1 821 0 0 0 0 0
Geografické členění
87
Odvětvové členění
(mil. Kč) 2020
Účetní
Účetní hodnota (brutto) znehodnocení
hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
(netto) %
Peněžnictví a pojišťovnictví 50 3,12 % 50 0 0 0 0 0
Veřejná správa a obrana 1 553 96,88 % 1 553 0 0 0 0 0
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 1 603 100,00 % 1 603 0 0 0 0 0
Zpracovatelský průmysl 4 459 12,94 % 1 729 2 705 372 -1 -92 -254
Výroba a rozvod elektřiny, plynu,
tepla a vzduchu 18 340 53,21 % 3 258 9 471 6 433 -12 -52 -758
Doprava a skladování 1 801 5,22 % 22 1 788 0 0 -9 0
Peněžnictví a pojišťovnictví 5 191 15,06 % 5 192 0 0 -1 0 0
Veřejná správa a obrana 3 888 11,28 % 2 661 1 232 0 -1 -4 0
Ostatní 790 2,29 % 281 445 157 -5 -9 -79
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 34 469 100,00 % 13 143 15 641 6 962 -20 -166 -1 091
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 36 072 14 746 15 641 6 962 -20 -166 -1 091
Veřejná správa a obrana 1 402 91,40 % 1 402 0 0 0 0 0
Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 132 8,60 % 132 0 0 0 0 0
Dluhové nástroje v RH vykázané do OCI 1 534 100,00 % 1 534 0 0 0 0 0
(mil. Kč) 2019
Účetní
Účetní hodnota (brutto) znehodnocení
hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
(netto) %
Peněžnictví a pojišťovnictví 50 3,13 % 50 0 0 0 0 0
Veřejná správa a obrana 1 546 96,87 % 1 546 0 0 0 0 0
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 1 596 100,00 % 1 596 0 0 0 0 0
Zpracovatelský průmysl 5 632 14,82 % 2 035 3 111 1 470 0 -83 -901
Výroba a rozvod elektřiny, plynu,
tepla a vzduchu 19 958 52,53 % 6 580 6 596 11 492 -14 -27 -4 669
Doprava a skladování 2 116 5,57 % 2 080 38 0 -2
Peněžnictví a pojišťovnictví 5 833 15,35 % 5 800 0 38 -3 0 -2
Veřejná správa a obrana 3 242 8,53 % 3 246 0 0 -4 0 0
Ostatní 1 210 3,18 % 247 927 179 -5 -42 -96
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 37 991 100,00 % 19 988 10 672 13 179 -28 -152 -5 668
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 39 587 21 584 10 672 13 179 -28 -152 -5 668
Veřejná správa a obrana 1 640 90,06 % 1 640 0 0 0 0 0
Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 181 9,94 % 181 0 0 0 0 0
Dluhové nástroje v RH vykázané do OCI 1 821 100,00 % 1 821 0 0 0 0 0
88
4. FINANČNÍ ČÁST
Hodnoty EVE
(mil. Kč) 12 měsíců do 31. prosince 2020 12 měsíců do 31. prosince 2019
ΔEVE Průměrná Nejvyšší Nejnižší Průměrná Nejvyšší Nejnižší
Úrokové riziko -213,93 -53,29 -358,56 -160,72 -115,83 -303,90
Měnové riziko -3,21 -0,14 -9,14 -1,96 -0,30 -7,79
Celková ΔEVE -217,14 -55,14 -364,61 -162,68 -117,61 -305,91
(mil. Kč) 31. prosince 2020 31. prosince 2019*
ΔEVE
Paralelní posun nahoru -90,29 -303,90
Paralelní posun dolů 40,04 120,57
Krátkodobý nárůst -48,59 -122,40
Úrokové riziko Krátkodobý pokles -6,25 42,54
Strmější -36,74 -32,17
Rovnější -22,76 -26,77
Maximum -90,29 -303,90
Paralelní posun nahoru 0,00 0,00
Měnové riziko Paralelní posun dolů -3,87 -2,01
Maximum -3,87 -2,01
Celková ΔEVE -94,17 -305,91
* Hodnoty vykázané se záporným znaménkem představují ztrátu, zatímco hodnoty vykázané s kladným znaménkem přestavují kladný dopad šokových scénářů.
(c) Tržní riziko
Tato tržní rizika vyplývají z otevřených pozic v oblasti úrokových a měnových produktů, které podléhají všeobecným i specifickým
pohybům trhu. Banka používá analýzy GAP ke sledování rozložení úrokového rizika v jednotlivých měnách v čase, odhad dopadu
změny úrokových sazeb na krátkodobé výnosy banky (změna NII – Net Interest Income) a Economic Value of Equity“ (dále jen „EVE“)
k odhadu tržního rizika svých pozic a maximální očekávané ztráty na základě standardních šokových scénářů změny tržních podmínek
(dle standardu Interest rate risk in the banking book z dubna 2016 připraveného Basel Committee on Banking Supervision se
zohledněním aktualizace předpisů vydaných EBA v roce 2018). Představenstvo stanovuje akceptovatelnou míru rizika, od které jsou
odvozeny všechny limity pro řízení tržních rizik. Aktuální pozice vůči limitům je sledována denně oddělením Řízení bankovních rizik.
Banka používá metodu EVE, která počítá možnou maximální změnu ekonomické hodnoty kapitálu banky při aplikování standardních
šokových scénářů změny úrokových sazeb a měnových kurzů. Banka nebyla vystavena rizikům vyplývajícím z nelineárních instrumentů.
Všechny hodnoty změn EVE jsou shrnuty v následující tabulce.
Banka pravidelně čtvrtletně provádí stresové testování dopadu významných změn na finančních trzích na úroveň podstupovaných
tržních rizik. V rámci metody EVE jsou použity tzv. stresové scénáře vycházející ze standardních šokových scénářů pro denní řízení
úrokového a měnového rizika s tím, že tyto jsou modifikovány tak, aby zachytily ještě větší pohyb tržních faktorů.
Reforma IBORů bude mít dopad na vynosové křivky, které Banka používá zejména v rámci kvantifikace změny ekonomické hodnoty
kapitálu. V této souvislosti existuje možnost používat vynosové křivky, které v reakci na reformu IBORů poskytuje systém Refinitiv
4
.
(d) Měnové riziko
Banka je vystavena riziku vyplývajícímu z dopadů pohybů aktuálních devizových kurzů na její finanční pozici a peněžní toky. Měnové
riziko je řízeno analýzou měnové citlivosti a EVE, pro které jsou stanoveny limity omezující potenciální expozici. Velikost otevřené měnové
pozice, pokud je celková čistá měnová pozice větší než 2 % kapitálu, se odráží v kapitálovém požadavku, který Banka na toto riziko
alokuje.
Dále uvedená tabulka shrnuje angažovanost Banky z hlediska měnového rizika. Tabulka obsahuje aktiva a závazky Banky v účetní
hodnotě, v členění podle jednotlivých měn. Čistá měnová pozice zahrnuje také angažovanost vůči měnovému riziku, vyplývajícímu
z měnových derivátů, které jsou využívány především ke snižování rozvahového měnového rizika Banky.
4
Společnost Refinitiv je globálním poskytovatelem dat z finančních trhů a do října 2018 byla Financial and Risk business divizí společnosti Thomson Reuters.
89
e) Úrokové riziko
Banka je vystavena úrokovému riziku vzhledem ke skutečnosti, že úročená aktiva a pasiva mají různé splatnosti nebo termíny změny
úrokových sazeb. V případě proměnlivých úrokových sazeb je Banka vystavena bazickému riziku, které je dáno rozdílem v mechanismu
úpravy jednotlivých typů úrokových sazeb, především LIBOR, EURIBOR a případně PRIBOR. Úrokové riziko je řízeno analýzou úrokových
GAPů, analýzou změny čistých úrokových výnosů (NII) a změny EVE. Pro ukazatele změna NII a EVE je stanovena soustava limitů
omezujících potencionální expozici. Aktivity v oblasti řízení úrokového rizika mají za cíl minimalizovat citlivost Banky na změny úrokových
sazeb.
Při získávání zdrojů Banky formou vydávání dluhopisů a syndikovaných úvěrů volí Banka v souladu se strategií řízení rizik schválenou
představenstvem takovou strukturu zdrojů, aby nedocházelo k výrazným rozdílům mezi durací úrokově citlivých aktiv a závazků.
Úrokové deriváty jsou používány ke snižování nesouladu mezi úrokovou citlivostí aktiv a pasiv. Tyto transakce jsou uzavírány v souladu
se strategií řízení rizik schválené představenstvem a pravidly využívání zajišťovacího účetnictví schválenými Komisí pro řízení aktiv a pasiv
tak, aby snižovaly úrokové riziko Banky.
(f) Riziko likvidity
Riziko likvidity vzniká z typu financování aktivit Banky a řízení jejích pozic. Zahrnuje jak riziko schopnosti financovat aktiva Banky nástroji
s vhodnou splatností, tak i schopnost Banky zlikvidnit nebo prodat aktiva za přijatelnou cenu v přijatelném časovém horizontu.
Banka pro řízení rizika likvidity používá vlastní metody pro měření a sledování čistých peněžních toků a likviditní pozice. Rozdíly mezi
přílivem a odlivem finančních prostředků jsou měřeny gapovou analýzou likvidity, která stanovuje likvidní pozice pro různé časové
Koncentrace aktiv, závazků a podrozvahových položek
(mil. Kč) CZK EUR USD Ostatní Celkem
K 31. prosinci 2020
AKTIVA
Pokladní hotovost, hotovost u centrálních bank a ostatní vklady
splatné na požádání 354 2 054 230 0 2 638
Dluhové cenné papíry v RH vykázané do OCI 1 202 332 0 0 1 534
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě 6 770 25 901 3 390 11 36 072
Hmotný majetek 96 0 0 0 96
Nehmotný majetek 10 0 0 0 10
Daňové pohledávky 9 0 0 0 9
Ostatní aktiva 9 868 0 0 877
Aktiva celkem 8 450 29 155 3 620 11 41 236
ZÁVAZKY
Deriváty k obchodování 255 1 0 0 256
Finanční závazky v naběhlé hodnotě 4 654 24 861 3 496 11 33 022
Zajišťovací deriváty 0 16 0 0 16
Rezervy 158 54 31 0 243
Daňové závazky 94 0 0 0 94
Ostatní závazky 120 101 62 0 283
Závazky celkem 5 281 25 033 3 589 11 33 914
Čistá rozvahová pozice 3 169 4. 122 31 0 7 322
Měnový forward 3 859 -4 120 0 0 -261
Čistá měnová pozice 7 028 2 31 0 7 061
K 31. prosinci 2019
Aktiva celkem 7 441 32 865 3 416 154 43 876
Závazky celkem 4 126 29 001 3 427 151 36 705
Čistá rozvahová pozice 3 315 3 864 -11 3 7 171
Měnový forward 3 675 -3 811 0 0 -136
Čistá měnová pozice 6 990 53 -11 3 7 035
90
4. FINANČNÍ ČÁST
Splatnost nederivátových finančních závazků
(mil. Kč) Do 1 měsíce 1–3 měsíce 3–12 měsíců 1–5 let Více než 5 let Celkem
K 31. prosinci 2020
Finanční závazky v naběhlé hodnotě k úvěrovým institucím 963 10 5 4 501 1 176 6 655
Finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči osobám
jiným než úvěrovým institucím 74 68 811 1 137 11 2 101
Emitované dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 43 1 991 10 700 12 065 0 24 799
Finanční závazky v naběhlé hodnotě celkem 1 080 2 069 11 516 17 703 1 187 33 555
Poskytnuté úvěrové přísliby 605 1 082 347 847 0 2 881
K 31. prosinci 209
Finanční závazky v naběhlé hodnotě k úvěrovým institucím 63 11 1 645 61 0 1 780
Finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči osobám jiným
než úvěrovým institucím 725 1 060 705 26 48 2 564
Emitované dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 42 151 8 330 23 121 1 046 32 690
Finanční závazky v naběhlé hodnotě celkem 830 1 222 10 680 23 208 1 094 37 034
Úvěrové přísliby 373 322 2 678 0 0 3 373
Splatnost derivátových závazků
Skupina derivátů vypořádávaných v čisté hodnotě zahrnuje závazky z úrokových swapů.
(mil. Kč) Do 1 měsíce 1–3 měsíce 3–12 měsíců 1–5 let Více než 5 let Celkem
K 31. prosinci 2020
Deriváty zajišťovací -1 -2 -6 -6 0 -15
K 31. prosinci 2019
Deriváty zajišťovací -1 -2 -7 -14 0 -24
koše (gapy). Vývoj likvidity v měnové struktuře CZK, EUR, USD a za Banku celkem je sledován na několika úrovních chování trhu, a to
na úrovni standardního a alternativního scénáře a 3 stresových scénářů, které kvantifikují dopady do likvidity v případě krize zejména,
krize trhu a kombinované krize. Jednotlivé scénáře jsou základem pro pravidelnou analýzu doby přežití. Banka má stanovený minimální
požadavek na dobu přežití nejméně 2 měsíců podle standardního scénáře. Banka má dále stanovenu soustavu ukazatelů včasného
varování, jejichž úkolem je zachytit negativní trendy a spustit případnou reakci na identifikovanou situaci. Dostatečná úroveň likvidity
je usměrňována soustavou limitů a je řízena za pomoci bilančních (např. hotovost, likvidní cenné papíry FVOCI, emise dluhopisů,
přijaté úvěry od bank) a mimobilančních obchodů (FX swapy, úrokové měnové swapy). Podle aktuálního vývoje rizika likvidity,
finančních trhů atd. Banka pravidelně přehodnocuje plán získávání zdrojů.
Banka má přístup k diverzifikovaným zdrojům financování, které sestávají z vydaných dluhopisů, bilaterálních nebo klubových úvěrů
z domácího i mezinárodních finančních trhů a ostatních vkladů přijatých od bank a klientů. Tato diverzifikace dává Bance flexibilitu
ve volbě poptávaných zdrojů a banka tak není závislá na jednom zdroji financování. Banka pravidelně vyhodnocuje riziko likvidity,
a to zejména monitorováním změn ve struktuře financování. Banka dále udržuje v souladu se svou strategií řízení rizika likvidity
dostatečnou likviditní rezervu složenou především z hotovosti uložené u centrální banky a dluhopisů finančních institucí Evropské unie.
Od 1. října 2015 vstoupil v platnost regulatorní požadavek pro ukazatel krytí likvidity (LCR) s minimální požadovanou úrovní 100 %.Banka
k 31. prosinci 2020 vykázala LCR ve výši 1 300 % (k 31. prosinci 2019 ve výši 1 928 %).
Dopad pandemie covid-19 je z pohledu banky zanedbatelný. Likviditní situace banky je stabilizovaná, splatné zdroje jsou bez problémů
nahrazovány novými středně a dlouhodobými zdroji.
Uváděné hodnoty jsou na bázi nediskontovaných peněžních toků.
91
Skupina derivátů vypořádávaných v hrubé hodnotě sestává z měnových swapů, měnových forwardů a z měnově úrokových swapů.
(g) Reálné hodnoty finančních aktiv a závazků
Následující tabulka uvádí účetní hodnoty a reálné hodnoty finančních aktiv a závazků, které nejsou uvedeny v rozvaze Banky v reálné
hodnotě. Reálná hodnota zahrnuje očekávané budoucí ztráty, zatímco účetní hodnota (naběhlá hodnota a související znehodnocení)
obsahuje pouze ztráty vzniklé ke konci účetního období.
Výnosové křivky používané k výpočtu reálné hodnoty poskytuje systém Refinitiv. U pohledávek klasifikovaných ve stupni 2 a 3 je reálná
hodnota rovna účetní hodnotě.
Emitované dluhové cenné papíry, dluhové cenné papíry státní a centrálních bank jsou všechny kótované a oceněné na úrovni 1.
Pro všechna ostatní finanční aktiva a finanční závazky je použito ocenění reálnou hodnotou na úrovni 2.
Pohledávky vůči úvěrovým institucím
Pohledávky vůči úvěrovým institucím zahrnují mezibankovní vklady a jiné pohledávky za bankami. Reálná hodnota vkladů s pohyblivou
úrokovou mírou a jednodenních vkladů se rovná jejich účetní hodnotě. Odhadovaná reálná hodnota pevně úročených vkladů je
určována na základě diskontovaných peněžních toků na základě běžné výnosové křivky pro příslušnou zbytkovou splatnost.
(mil. Kč) Do 1 měsíce 1–3 měsíce 3–12 měsíců 1–5 let Více než 5 let Celkem
K 31. prosinci 2020
Měnové deriváty k obchodování
odliv -184 0 0 0 0 -184
příliv 184 0 0 0 0 184
Úrokové měnové deriváty k obchodování
odliv 0 0 -3 941 0 0 -3 941
příliv 0 0 3 695 0 0 3 695
Celkový odliv -184 0 -3 941 0 0 -4 125
Celkový příliv 184 0 3 695 0 0 3 879
K 31. prosinci 2019
Úrokové měnové deriváty k obchodování
odliv 0 0 -15 -3 819 0 -3 834
příliv 0 0 109 3 729 0 3 838
Celkový odliv 0 0 -15 -3 819 0 -3 834
Celkový příliv 0 0 109 3 729 0 3 838
(mil. Kč) 2020 2019 2020 2019
Účetní hodnota Reálná hodnota
FINANČNÍ AKTIVA
Vklady u centrální banky 4 988 3 502 5 001 3 502
Vklady u úvěrových institucí 32 2 179 32 2 182
Úvěry úvěrovým institucím 171 148 260 162
Pohledávky vůči úvěrovým institucím celkem 5 191 5 829 5 294 5 846
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím 29 278 32 162 31 232 34 465
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 1 603 1 596 1 648 1 627
FINANČNÍ ZÁVAZKY
Finanční závazky v naběhlé hodnotě k úvěrovým institucím 6 614 1 768 6 728 1 774
Finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči osobám jiným než úvěrovým institucím 2 089 2 529 2 096 2 530
Emitované dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 24 319 31 782 26 771 33 887
92
4. FINANČNÍ ČÁST
(mil. Kč) 2020 2019
Úroveň 1 Úroveň 2 Úroveň 1 Úroveň 2
Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě vykázané do OCI 1 534 0 1 821 0
Zajišťovací deriváty 0 0 0 0
Celkem 1 534 0 1 821 0
Deriváy k obchodování 0 265 0 110
Zajišťovací deriváty 0 16 0 24
Celkem 0272 0134
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím a cenné papíry držené do splatnosti
Odhadovaná reálná hodnota půjček, úvěrů a cenných papírů držených do splatnosti představuje diskontovanou hodnotu
předpokládaných budoucích peněžních toků. Očekávané peněžní toky jsou diskontovány s použitím úrokových sazeb běžných pro
úvěry a cenné papíry s podobným úvěrovým rizikem a zbytkovou splatností se zohledněním úvěrových marží příslušného finančního
nástroje na konci roku včetně existujících úvěrových zabezpečení.
Závazky vůči bankám a klientům
Odhadovaná reálná hodnota vkladů s neuvedenou splatností včetně neúročených vkladů je částka splatná na požádání.
Odhadovaná reálná hodnota pevně úročených vkladů a ostatních výpůjček, pro které nejsou kótovány tržní ceny, je založena na
diskontovaných peněžních tocích s využitím běžné výnosové křivky pro příslušnou zbytkovou splatnost.
Závazky z emitovaných dluhových cenných papírů
Pro závazky z emitovaných dluhových cenných papírů se používá tržní ocenění dle kotace trhu (cena bid poskytovaná společností
Reuters).
Ocenění reálnou hodnotou vykázanou do ostatního úplného výsledku
V následující tabulce je uvedena analýza finančních nástrojů, které jsou následně po prvotním zachycení oceněny reálnou hodnotou
a které jsou rozděleny do úrovní 1 až 2 podle míry, do níž je možné reálnou hodnotu zjistit či ověřit:
l
ocenění reálnou hodnotou na úrovni 1 jsou ocenění, která vycházejí z (neupravených) kotovaných cen stejných aktiv či závazků
na aktivních trzích (pro účely ocenění se používá průměr cen bid/ask poskytovaných společností Refinitiv),
l
ocenění reálnou hodnotou na úrovni 2 jsou ocenění, která vycházejí z jiných vstupů než kotovaných cen využívaných na úrovni 1;
tyto informace je možné získat u aktiva nebo závazku přímo (tzn. ceny) nebo nepřímo (tzn. údaje odvozené z cen)
Banka nemá pohledávky ani závazky oceňované reálnou hodnotou na úrovni 3, tj. ocenění vycházející z oceňovacích technik, jež
využívají informací o aktivu nebo závazku a které nejsou odvozeny ze zjistitelných tržních dat (neověřitelné vstupy).
Pro ocenění na úrovni 2 se používá diskontování budoucích peněžních toků při použití bezrizikových výnosových křivek (poskytovatel
Refinitiv).
Započtení finančních nástrojů
Banka je oprávněna prezentovat ve Výkazu o finanční situaci určité finanční nástroje v čistých částkách podle kritérií uvedených
v bodě 2 d).
Následující tabulka poskytuje informace o vlivu kompenzace v rozvaze, jakož i finanční dopad započtení pro nástroje podléhající
dohodám o započtení či obdobným smlouvám.
93
(h) Řízení kapitálu
Cílem Banky v otázce řízení kapitálu je vyhovět regulatorním požadavkům v oblasti kapitálové přiměřenosti a udržovat dostatečný
kapitál k podpoře rozvoje podpořeného financování poskytovaného ve smyslu Zákona č. 58/1995 Sb.
Pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia, tj. pro výpočet rizikově vážených expozic, používá
Banka standardizovaný přístup založený na externím ratingu. Riziková váha expozice vychází z kategorie expozic a úvěrové kvality.
Úvěrová kvalita je určena na základě externího ratingu, který byl stanoven ratingovou agenturou registrovanou v souladu s nařízením
(ES) č. 1060/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách zapsanou na seznamu agentur pro
úvěrové hodnocení vedeném pro tyto účely Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) nebo exportní úvěrovou agenturou,
která zveřejňuje svá hodnocení a dodržuje metodiku OECD pro klasifikaci zemí. Kategorie expozic a rizikové váhy při používání
standardizovaného přístupu definuje Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních
požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
Při výpočtu rizikově vážených expozic Banka zohledňuje také techniky snižování úvěrového rizika, kterými jsou majetkové zajištění
(finanční kolaterály) a osobní zajištění expozic (zejména pojištění a jiné záruky a ručení).
K naplňování zákonné povinnosti v oblasti plánování a průběžného udržování vnitřně stanoveného kapitálu ke krytí rizik, kterým Banka
je nebo by mohla být vystavena, Banka vytvořila a používá systém vnitřně stanoveného kapitálu (SVSK).
SVSK byl v Bance uspořádán tak, aby byl přiměřený povaze Banky, která je specializovanou bankovní institucí v přímém a nepřímém
vlastnictví státu určená k financování a poskytování podpořeného financování a navazujících služeb ve smyslu Zákona č. 58/1995 Sb.,
rozsahu a složitosti činností vyplývajících z provozování podpořeného financování a navazujících služeb a s nimi spjatými riziky.
Koncepce SVSK byla schválena představenstvem ve formě strategie řízení kapitálu, která definuje hlavní cíle, zásady, parametry
a limity SVSK, včetně metod pro vyhodnocování a měření jednotlivých rizik podstupovaných Bankou.
(mil. Kč) 2020
Hrubá výše Hrubá výše Hrubá výše Dopad Peněžní Čistá částka
finančních finančních finančních rámcových kolaterál
aktiv aktiv aktiv dohod
započtená vykázaná o započtení
v rozvaze
Kladná hodnota finančních derivátů 0 0 0 000
Reverzní repo 0 0 0 000
Aktiva celkem 0 0 0 000
Záporná tržní hodnota derivátů 272 0 272 0-15 0
Repo 0 0 0 000
Pasiva celkem 272 0 272 0 -15 0
(mil. Kč) 2019
Hrubá výše Hrubá výše Hrubá výše Dopad Peněžní Čistá částka
finančních finančních finančních rámcových kolaterál
aktiv aktiv aktiv dohod
započtená vykázaná o započtení
v rozvaze
Kladná hodnota finančních derivátů 0 0 0 000
Reverzní repo 3 298 0 3 298 0 0 3 298
Aktiva celkem 3 298 0 3 298 0 0 3 298
Záporná tržní hodnota derivátů 134 0 134 0-24110
Repo 0 0 0 000
Pasiva celkem 134 0 134 0 -24 110
94
4. FINANČNÍ ČÁST
Kvantifikovatelná rizika jsou v rámci SVSK vyhodnocena v podobě vnitřně stanovené kapitálové potřeby. Další rizika v rámci SVSK jsou
pokryta kvalitativními opatřeními v oblasti řízení rizik, organizace procesů a kontrolních mechanismů (etický kodex, kodex správy a řízení
Banky atp.).
Banka v letech 2020 a 2019 splňovala všechny regulatorní požadavky v oblasti kapitálové přiměřenosti.
Banka postupuje podle pravidel BASEL 3 kodifikovaných v Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června
2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
Regulatorní kapitál
4 / DŮLEŽITÉ ÚČETNÍ ODHADY A VYUŽITÍ ÚSUDKU PŘI APLIKACI ÚČETNÍCH POSTUPŮ
Banka činí odhady a úsudky, které ovlivňují vykázané částky aktiv a závazků. Tyto odhady a úsudky jsou průběžně vyhodnocovány
a jsou založeny na minulých zkušenostech a dalších faktorech, včetně očekávání budoucích událostí, které Banka považuje za
současných podmínek za přiměřené.
(a) Ztráty ze znehodnocení finančních aktiv, poskytnutých úvěrových příslibů, záruk a smluvních aktiv
Pro měření výše očekávané úvěrové ztráty byl připraven systém zahrnující pracovní postupy, modely a vstupy do informačního systému.
Kritickými oblastmi jsou metodická usměrnění týkající se selhání (Default), významného zvýšení úvěrového rizika (SICR), stanovení
pravděpodobnosti selhání (PD), úvěrové expozice při selhání (EAD), ztráty při selhání (LGD) a makroekonomické modely. Banka
průběžně kontroluje a ověřuje tyto modely a vstupy do informačních systémů. Pro účely stanovení ztrát ze znehodnocení je zaveden
systém průběžného a periodického sledování úvěrových expozic a reportování změn v úvěrových rizicích vedení společnosti.
Hodnocení události významného zvýšení úvěrového rizika, které vede k natvoření opravných položek a rezerv ve výši očekávané
úvěrové ztráty za dobu trvání, je předmětem odborných odhadů a posouzení vedení Banky. Při tomto hodnocení se porovnává změna
úvěrového rizika při prvotním zaúčtování a k datu vykázání. Banka využívá různé pozorovatelné a doložitelné události, které jsou
dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů, k indikaci vyhlídek do budoucna.
(b) Posouzení obchodního modelu a smluvních peněžních toků
Obchodní model Banky
Obchodní model Banky řídí klasifikaci finančních aktiv. Při deklaraci obchodního modelu Banky vycházel management Banky
z četnosti, načasování a hodnot transakcí, charakteristik peněžních toků a očekávání vztahující se k budoucím prodejům.
U nástrojů klasifikovaných jako AC je cílem shromáždit peněžní toky, které jsou jistinou a úrokem. Předpokládá se, že k prodejům bude
docházet ojediněle a v nevýznamných objemech popř. pouze v situacích jako je:
a) snížení úvěrové kvality emitenta aktiva, prodej aktiv se zvýšeným úvěrovým rizikem;
b) prodeje krátce (3 měsíce) před splatností;
c) akutní nepředpokládané finanční potřeby exportní banky na základě výskytu mimořádné události definované v pohotovostním
plánu a/nebo ohrožení limitů pro řízení likvidity v rámci stresových scénářů, tj. zajištění finančních potřeb exportní banky při
výskytu mimořádné krizové situace a střednědobých problémů s likviditou;
(mil. Kč) 2020 2019
Splacený základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku 5 000 5 000
Rezervní fondy 2 141 2 074
Ztráta za běžné účetní období 00
Kumulovaný ostatní úplný výsledek hospodaření 16 29
Odčitatelné položky z původního kapitálu – nehmotný majetek -2 -350
Úpravy kapitálu z důvodu použití obezřetnostních filtrů -2 -2
Ostatní přechodné úpravy kapitálu 0318
Ostatní odpočty od CET1 kapitálu (implementace IFRS 9) 0 0
Původní kapitál (Tier 1) 7 153 7 069
Kapitál 7 153 7 069
95
d) plnění regulatorních limitů pro řízení úvěrového rizika, pokud tyto prodeje nejsou časté anebo jsou časté, ale jejich hodnota
samostatně/souhrnně není významná.
U finančních aktiv oceňovaných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku se naplňují záměry obchodního modelu jak
shromážděním jistiny a úroku, tak prodejem. K prodejům může docházet také v případě:
e) reinvestování aktiva s cílem upravit výnosový profil portfolia nebo upravit náklady na držení likviditní rezervy;
f) úpravy splatnosti, durace či rizikového profilu portfolia s ohledem na jeho diverzifikaci či měnovou strukturu;
g) zajištění finančních potřeb exportní banky při výskytu mimořádné krizové situace a/nebo ohrožení limitů pro řízení likvidity v rámci
stresových scénářů a přechodných či krátkodobých problémů s likviditou;
h) snížení potřeby držet likviditní rezervu s ohledem na plnění regulatorních limitů LCR či akceptovatelné míry rizika likvidity při
měření doby přežití;
i) ověřování obchodovatelnosti/likvidity aktiva na trhu nebo při testování funkčnosti pohotovostního plánu pro řešení mimořádných
událostí při řízení likvidity exportní banky;
j) v rámci poskytování produktů syndikace.
Smluvní peněžní toky
Při rozhodování o klasifikaci finančních aktiv je důležité posoudit, zda smlouva stanoví konkrétní data peněžních toků, které jsou tvořeny
výlučně splátkami jistiny a úroků (SPPI). Pro posouzení, zda smluvní peněžní toky jsou v souladu se základním úvěrovým ujednáním byla
vyvinuta procedura, která se v Bance provádí při prvotním zaúčtování. Výjimečné odchylky od standardního modelu splátek jistin
a úroků, umožňujícího klasifikovat aktivum jako AC nebo FVOCI jsou vyhodnocovány komisí ALCO.
Nástroje, které nevyhoví testu SPPI jsou oceňovány reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty (FVTPL).
(c) Státní dotace
Vykazování nároku na státní dotaci bylo s ohledem na podstatu Zákona č. 58/1995 Sb., jehož záměrem je cílená podpora českého
vývozu a nikoliv podpora Banky z titulu jejího vlastnictví státem, posouzeno podle IAS 20 jako dotace do výnosů sloužící k náhradě části
nákladů a nikoli jako transakce s vlastníkem s dopadem na vlastní kapitál.
(d) Daně z příjmů
Banka je zdaňována daní z příjmů v České republice podle obecně platných předpisů. Banka vykazuje závazky ve výši očekávaných
daňových výměrů na základě odhadu vyměřené výše. Pokud se konečná daňová povinnost liší od původně očekávaných částek, tyto
rozdíly mají dopad na daňový náklad a odloženou daň v období, kdy došlo k vyměření.
96
4. FINANČNÍ ČÁST
5 / PROVOZNÍ SEGMENTY
Poskytování podpořeného financování se člení na financování s vazbou na státní rozpočet a bez vazby na státní rozpočet. Banka
výkonnost provozních segmentů posuzuje zejména podle úrokových výnosů, úrokových nákladů, ztráty ze snížení hodnoty úvěrů
a výše poskytnutých/přijatých úvěrů.
Do okruhu 001 jsou zařazeny činnosti provozního charakteru, financování bez nároku na dotaci a jiné související činnosti v souladu
s bankovní licencí a z toho vyplývající výnosy a náklady. Všechny tyto operace jsou provozovány za tržních podmínek bez přímé vazby
na státní rozpočet.
Do okruhu 002 jsou zařazeny všechny ty činnosti spojené s podpořeným financováním, které mají nárok na dotaci ze státního rozpočtu,
a z toho vyplývající výnosy a náklady.
V odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví přesáhly výnosy od 1 subjektu 10 % celkových výnosů (1 subjekt v roce 2019). V odvětví Výroba
a rozvod elektřiny více než 10 % výnosů přesáhly 3 subjekty (v roce 2019 5 subjektů).
(mil. Kč) 2020 2019
okruh 001 okruh 002 Celkem okruh 001 okruh 002 Celkem
Úrokové výnosy 520 745 1 265 496 808 1 304
z toho: nad 10% výnosů
odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví 85 0 85 62 0 62
odvětví Výroba a rozvod elektřiny 157 350 507 160 381 541
odvětví Veřejná správa a obrana 63 0 63 00 0
odvětví Výroba základních kovů, spracování kovů 0 116 116 00 0
Úrokové náklady -35 -450 -485 -5 -746 -751
Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů 12 147 159 -4 -92 -96
Tvorba rezerv (-) nebo jejich reverzování -24 -23 -47 -119 13 -106
Ztráta/zisk před zdaněním -47 484 437 32 16 48
Daň z příjmů -273 0 -273 18 0 18
Čistý zisk za účetní období -320 484 164 50 16 66
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě 8 357 26 112 34 469 6 610 31 381 37 991
Aktiva celkem 13 401 27 835 41 236 10 593 33 283 43 876
Finanční závazky v naběhlé hodnotě 1 266 31 756 33 022 618 35 461 36 079
Závazky a vlastní kapitál celkem 9 063 32 173 41 236 8 159 35 717 43 876
Výnosy z hlavní činnosti Banky v geografickém členění
2020 2019
Úrokové Výnosy Celkem Úrokové Výnosy Celkem
výnosy z poplatků výnosy z poplatků
a provizí a provizí
Česká republika 181 20 201 226 18 244
Slovenská republika 402 5 407 311 0 311
Rusko 338 0 338 415 0 415
Čína 0 0 0 01 1
Turecko 164 0 164 179 0 179
Ostatní 180 0 180 173 0 173
Výnosy z úroků a poplatků celkem 1 265 25 1 290 1 304 19 1 323
97
6 / ČISTÝ VÝNOS Z ÚROKŮ
Úroky na aktiva jsou záporné úroky z finančních aktiv a úroky ze závazků jsou přijaté úroky z finančních závazků, které vyplývají ze
záporných úrokových sazeb. Položka Úroky ostatní – leasing zahrnuje úrokové náklady vyměřené k Závazku z nájmu pomocí výpůjční
úrokové míry ve výšii 2,12 % p. a.
Úrokové výnosy jsou vyměřeny pomocí efektivní úrokové míry s výjimkou úroků ze zajištění ve výši 0 mil. Kč (2019 2 mil. Kč) a trestných
úroků, které jsou součástí položky Úroky z úvěrů osobám jiným než úvěrovým institucím ve výši 139 mil. Kč (2019 1 mil. Kč).
Úrokové náklady jsou vyměřeny pomocí efektivní úrokové míry s výjimkou úroků ze zajištění ve výši 10 mil. Kč (2019: 58 mil. Kč) a úroků
z finančního leasingu ve výši 2 mil. Kč (2019: 1 mil. Kč).
(mil. Kč) 2020 2019
Úroky z úvěrů úvěrovým institucím 32
z toho: Úroky z nevýkonných úvěrů 00
Úroky z úvěrů osobám jiným než úvěrovým institucím 1 102 1 099
z toho: Úroky z nevýkonných úvěrů 336 286
Úroky z mezibankovních depozit 40 29
Úroky z pohledávek za centrální bankou – repo 61 93
Úroky z běžných účtů ostatních bank 10
Úroky z úvěrů a jiných pohledávek v naběhlé hodnotě 1 207 1 223
Úroky z dluhových cenných papírů v reálné hodnotě vykázaných do OCI 19 31
Úroky z dluhových cenných papírů v naběhlé hodnotě 37 38
Úroky z ostatních aktiv – kolaterál 01
Úroky ze závazků 29
Zisk ze zajištění úroků 02
Ostatní výnosy z úroků 58 81
Úrokové výnosy 1 265 1 304
Úroky na přijaté úvěry od úvěrových institucí -35 -63
Úroky na termínované vklady -22 -28
Úroky na běžné účty 00
Úroky na mezibankovní operace s úvěrovými institucemi -33 -1
Náklady na úroky z emitovaných cenných papírů -382 -593
Úroky na finanční závazky v naběhlé hodnotě -472 -685
Úroky na aktiva -1 -7
Ztráta ze zajištění úroků -10 -58
Úroky ostatní – leasing -2 -1
Úrokové náklady -485 -751
Čisté úrokové výnosy 780 553
(mil. Kč) 2020 2019
Poplatky a provize z úvěrových smluv 10
Poplatky a provize z platebního styku 22
Poplatky a provize ze záruk 22 17
Výnosy z poplatků a provizí 25 19
Poplatky a provize z clearingu a vypořádání 0 -1
Poplatky za záruky -7 -6
Poplatek za operace s cennými papíry -1 -1
Poplatky a provize za rating -4 -7
Náklady na poplatky a provize -12 -15
Čisté výnosy z poplatků a provizí 13 4
98
4. FINANČNÍ ČÁST
8 / ČISTÝ ZISK / ZTRÁTA (-) Z FINANČNÍCH OPERACÍ VČETNĚ STÁTNÍ DOTACE
Zisk z finančních operací
(mil. Kč) 2020 2019
Zisk / ztráta (-) z finančních aktiv v reálné hodnotě vykázané do OCI 1 0
Zisk / ztráta (-) z odúčtování finančních aktiv a závazků nevykázaných v RH do Z/Z 1 0
Ztráta z derivátových operací s měnovými nástroji -215 -25
Zisk z derivátových operací s měnovými nástroji 243 111
Zisk / ztráta (-) z finančních aktiv a závazků k obchodování 28 86
Zisk / ztráta (-) z odúčtování nefinančních aktiv 01
Kurzové rozdíly – zisk / ztráta (-) -7 -42
Čistý zisk z finančních operací včetně státní dotace 22 45
V roce 2020 i v roce 2019 Bance nevznikl nárok na státní dotaci ke ztrátě z podpořeného financování.
9 / SPRÁVNÍ NÁKLADY, ODPISY A OSTATNÍ PROVOZNÍ NÁKLADY
2020 2019
Evidenční počet zaměstnanců 131 140
Průměrný evidenční počet zaměstnanců 137 145
Představenstvo a dozorčí rada 66
(mil. Kč) Poznámka 2020 2019
Mzdy a odměny -148 -153
Náklady na sociální a zdravotní pojištění -43 -51
Ostatní náklady na zaměstnance -3 -12
Náklady na zaměstnance -194 -216
Reklama -2 -4
Poradenství -5 -4
Informační technologie -29 -28
Příspěvek do Garančního systému finančního trhu -12 -8
Ostatní -15 -21
Správní náklady celkem -257 -281
Odpisy softwaru 17 -36 -44
Odpisy dlouhodobého majetku 16 -31 -29
Odpisy -67 -73
Náklady na vymáhání pohledávek -20 -15
Daň z přidané hodnoty 21 -7 13
Ostatní -253 -1
Ostatní provozní náklady -280 -3
Provozní náklady celkem -604 -357
V průběhu roku 2020 byly příjmy členů představenstva a dozorčí rady 24 mil. Kč (2019: 23 mil. Kč). V položce Náklady na zaměstnance jsou
vykázány také rezervy na odměny a zaměstnanecké požitky. Rezerva na bonusy skupin pracovníků s vlivem na celkový rizikový profil banky,
jejichž výplata je odložena a závisí na dosažených hospodářských výsledcích a dalších kritériích v budoucích letech, byla (z důvodu čerpání
poměrné části rezervy) snížena o 3 mil Kč na 26 mil. Kč. Rezerva na sociální a zdravotní pojištění k těmto odloženým odměnám se snížila
(z důvodu čerpání poměrné části rezervy) o 1 mil. Kč na 9 mil. Kč. Rezerva na zaměstnanecké požitky se snížila o 3 mil. Kč na 5 mil. Kč.
Ostatní provozní náklady se zvýšily o 251 mil. Kč v důsledku výplaty vratky konkurznímu správci v souvislosti se znehodnoceným
obchodním případem. Náklad byl částečně kompenzován
náhradou škody od pojišťovny, která je vykázána v položce Ostatní provozní
výnosy.
Odpisy dlouhodobého majetku zahrnují odpisy práva užívání pronajatého majetku ve výši 17 mil. Kč.
99
10 / ZTRÁTY (-) ZE ZNEHODNOCENÍ FINANČNÍCH AKTIV NEVYKÁZANÝCH V REÁLNÉ HODNOTĚ DO ZISKU NEBO ZTRÁTY NEBO JEJICH
REVERZOVÁNÍ
(mil. Kč) 2020 2019
Tvorba opravných položek Stupeň 1 3 -3
Tvorba opravných položek Stupeň 3 0 -1
Tvorba opravných položek k pohledávkám za úvěrovými institucemi 3 -4
Tvorba opravných položek Stupeň 1 6-14
Tvorba opravných položek Stupeň 2 -14 -20
Tvorba opravných položek Stupeň 3 135 -94
Tvorba opravných položek k pohledávkám vůči osobám jiným než úvěrovým institucím 127 -128
Použití opravných položek k pohledávkám za úvěrovými institucemi 0 115
Použití opravných položek k pohledávkám vůči osobám jiným než úvěrovým institucím 4 724 1 260
Odepsané pohledávky za úvěrovými institucemi 0-115
Odepsané pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím -6 869 -7 895
Výnosy z odepsaných pohledávek vůči osobám jiným než úvěrovým institucím – přijaté pojistné plnění 2 169 6 667
Výnosy z odepsaných pohledávek vůči osobám jiným než úvěrovým institucím – z ostatního zajištění 5 4
Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů 159 -96
Položka Výnosy z odepsaných pohledávek – přijaté pojistné plnění zahrnuje i plnění k pohledávkám prodaným v předchozích obdobích
v částce 27 mil. Kč (2019 30 mil. Kč).
Tvorba (-) a reverzování rezerv
(mil. Kč) 2020 2019
Tvorba Tvorba Reverzování Tvorba Tvorba Reverzování
rezerv rezerv
Rezervy na poskytnuté úvěrové přísliby -17 -24 7 7 -3 3
Rezervy na poskytnuté finanční záruky -38 -79 41 41 -15 28
Rezervy na soudní spory 126 -50 176 176 -119 0
Rezerva na penále a úroky z prodlení -118 -118 0 0 0 0
Tvorba rezerv nebo jejich reverzování -47 -271 224 -106 -137 31
11 / DAŇ Z PŘÍJMŮ
Daňový náklad ze zisku Banky před zdaněním může být analyzován následovně:
(mil. Kč) Poznámka 2020 2019
Splatná daň z příjmu 58 0
Rezerva na potenciální doměrek daně 190 0
Odložená daň 22 25 -18
Daň z příjmů 273 -18
Očekávaná daň 19 % (2018: 19 %) -83 -9
Dopad daňově neuznatelných nákladů -966 -372
Dopad daňově neuznatelných výnosů 958 357
Daňová povinnost / daňová ztráta za účetní období -91 -24
Daň z příjmů předchozích období 00
Rezerva na potenciální doměrek daně -190 0
Odložená daň -25 18
Neuplatněná odložená daňová pohledávka z titulu daňové ztráty 33 24
Daň z příjmů -273 18
Daňově neuznatelné náklady zahrnují především odpis pohledávek ve výši 5 038 mil. Kč, tvorbu rezerv napenále a úroky z prodlení
související s rezervou na potencionální doměrek daně ze zisku ve výši 118 mil. Kč a ztrátu z části vratky konkurznímu správci do výše
100
4. FINANČNÍ ČÁST
176 mil. Kč. Daňově neuznatelné výnosy představují především výnosy z odepsaných pohledávek (přijaté pojistné plnění) v částce
435 mil. Kč a použití daňově neuznatelných opravných položek ve výši 4 608 mil. Kč.
Na daňovou povinnost za běžné účetní období byla uplatněna zbývající část daňové ztráty vykázané v roce 2017.
12 / HOTOVOST A HOTOVOSTNÍ EKVIVALENTY
Pro účely výkazu peněžních toků hotovost a hotovostní ekvivalenty zahrnují následující zůstatky s dobou splatnosti od pořízení kratší než
3 měsíce.
Pro účely měření ECL jsou všechny vklady zahrnuté v hotovostních ekvivalentech zařazeny do stupně 1. Banka účtovala minimální,
nevýznamné opravné položky k úvěrovým ztrátám pro peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty.
(mil. Kč) Poznámka 2020 2019
Hotovost u centrálních bank 1 903 223
Ostatní vklady splatné na požádání 736 941
Pokladní hotovost, hotovost u centrálních bank a ostatní vklady splatné na požádání 2 639 1 164
Vklady u centrálních bank 120 3 502
Vklady u ostatních úvěrových institucí 10 1 202
Vklady zahrnuté do hotovostních ekvivaltentů 130 4 704
Hotovost a hotovostní ekvivalenty brutto 2 769 5 868
Opravná položka k hotovosti -1 -3
Opravná položka k hotovostním ekvivalentům 0 -2
Hotovost a hotovostní ekvivalenty netto 2 768 5 863
Výše povinných minimálních rezerv je stanovena jako 2 % z hodnoty závazků Banky z vkladů a úvěrů přijatých od osob jiných než
úvěrových institucí a z emitovaných dluhových cenných papírů v držení těchto osob, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky, vykázaných
k ultimu kalendářního měsíce, který o jeden měsíc předchází měsíc, v němž začíná udržovací období. Prostředky na účtu povinných
minimálních rezerv jsou denně k dispozici, a tudíž jsou zahrnuty mezi hotovost a hotovostní ekvivalenty.
13 / ÚVĚRY A POHLEDÁVKY V NABĚHLÉ HODNOTĚ
(mil. Kč) 2020 2019
Vklady zahrnuté do hotovostních ekvivalentů 130 4 704
Ostatní pohledávky za úvěrovými institucemi 4 891 980
Úvěry vůči uvěrovým institucím 171 149
Opravná položka k pohledávkám -1 -4
Pohledávky vůči úvěrovým institucím celkem 5 191 5 829
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím 30 554 38 006
Opravná položka k pohledávkám -1 276 -5 844
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím celkem 29 278 32 162
Úvěry a pohledávky v naběhlé hodnotě celkem 34 469 37 991
Zbytková splatnost:
Úvěry a jiné pohledávky krátkodobé 5 773 7 081
Úvěry a jiné pohledávky dlouhodobé 28 695 30 910
Banka eviduje ke konci roku 2020 odepsané a dále vymáhané pohledávky v hodnotě 19 329 mil. Kč (2019 15 547 mil. Kč). Vesměs se
jedná po pohledávky vymáhané s ohledem na povinnosti Banky plynoucí z pojistných smluv.
101
Pohledávky vůči úvěrovým institucím
(mil. Kč) 2020 2019
Vklady u centrální banky 4 989 3 502
Vklady u úvěrových institucí 32 2 182
Vklady celkem 5 021 5 684
Odkup pohledávek 171 149
Prodej pohledávek 00
Pohledávky za úvěrovými institucemi v naběhlé hodnotě 171 149
Opravná položka k pohledávkám -1 -4
Pohledávky vůči úvěrovým institucím v naběhlé hodnotě celkem 5 191 5 829
Zbytková splatnost:
Pohledávky vůči úvěrovým institucím krátkodobé 5 031 5 690
Pohledávky vůči úvěrovým institucím dlouhodobé 160 139
Opravné položky k pohledávkám vůči úvěrovým institucím
(mil. Kč) 2020 2019
K 1. lednu -4 -117
Navýšení opravných položek -12 -135
Použití opravných položek na odpis pohledávek 0115
Snížení opravných položek 15 133
Čistý pohyb opravných položek 3113
Kurzové rozdíly 00
K 31. prosinci -1 -4
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím
(mil. Kč) 2020 2019
Úvěry
Předexportní 677 1 035
Exportní 28 119 35 218
Investiční 1 714 1 664
Z plnění ze záruky 410
Obchodní pohledávky 044
Odkup pohledávek 40 35
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím v naběhlé hodnotě 30 554 38 006
Opravná položka k pohledávkám -1 276 -5 844
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím v naběhlé hodnotě celkem 29 278 32 162
Zbytková splatnost:
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím krátkodobé 742 1 390
Pohledávky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím dlouhodobé 28 536 30 772
Opravné položky k pohledávkám vůči osobám jiným než úvěrovým institucím
(mil. Kč) 2020 2019
K 1. lednu -5 844 -7 054
Navýšení opravných položek -120 -308
Použití opravných položek na odpis pohledávek 4 722 1 260
Snížení opravných položek 246 180
Čistý pohyb opravných položek 4 848 1 132
Kurzové rozdíly -280 78
K 31. prosinci -1 276 -5 844
102
4. FINANČNÍ ČÁST
14 / FINANČNÍ DERIVÁTY
Banka využívá finanční deriváty výhradně k zajišťování. Předmětem zajištění je změna reálné hodnoty nebo cash flow zajištěné položky
vlivem změny úrokových sazeb. U jednotlivých derivátů se potom rozhoduje, zda na ně aplikuje zajišťovací účetnictví ve smyslu IAS 39.
Při aplikaci zajišťovacího účetnictví se stanoví zajišťovací poměr 1:1. V roce 2020 a v roce 2019 neaplikovala Banka metodu zajištění
cash flow na žádný nový derivát. Banka provádí transakce s úrokovými a měnovými deriváty. Protistranami jsou ostatní finanční
instituce.
Deriváty celkem
(mil. Kč)
Nominální hodnota Reálná hodnota
Aktiva Závazky Aktiva Závazky
31. prosince 2020
Deriváty k obchodování 3 859 4 120 0 256
Deriváty zajišťovací 289 289 0 16
Deriváty celkem 4 148 4 409 0 272
Zbytková splatnost:
Deriváty k obchodování krátkodobé 0 0 0 0
Deriváty k obchodování dlouhodobé 3 859 4 120 0 256
Deriváty zajišťovací krátkodobé 0 0 0 0
Deriváty zajišťovací dlouhodobé 289 289 0 16
31. prosince 2019
Deriváty k obchodování 3 675 3 811 0 110
Deriváty zajišťovací 330 330 0 24
Deriváty celkem 4 005 4 141 0 134
Zbytková splatnost:
Deriváty k obchodování krátkodobé 0 0 0 0
Deriváty k obchodování dlouhodobé 3 675 3 811 0 110
Deriváty zajišťovací krátkodobé 0 0 0 0
Deriváty zajišťovací dlouhodobé 330 330 0 24
Deriváty k obchodování
(mil. Kč)
Nominální hodnota Reálná hodnota
Aktiva Závazky Aktiva Závazky
31. prosince 2020
Měnové úrokové swapy 3 859 4 120 0 256
Deriváty k obchodování celkem 3 859 4 120 0 256
31. prosince 2019
Měnové úrokové swapy 3 675 3 811 0 110
Deriváty k obchodování celkem 3 675 3 811 0 110
103
Deriváty k zajištění reálné hodnoty
(mil. Kč)
Nominální hodnota Reálná hodnota
Aktiva Závazky Aktiva Závazky
31. prosince 2020
Úrokové swapy 289 289 0 16
Deriváty zajišťovací celkem 289 289 0 16
31. prosince 2019
Úrokové swapy 330 330 0 24
Deriváty zajišťovací celkem 330 330 0 24
V souladu s pravidly využívání zajišťovacího účetnictví schválenými Komisí pro řízení aktiv a pasiv uzavřela Banka úrokové swapy,
kterými zajišťuje reálnou hodnotu části úrokových plateb poskytnutých úvěrů v EUR či USD (převádí fixní úrokové platby na variabilní).
Testování efektivity zajištění prokázalo, že zajištění je vysoce efektivní a odpovídá požadavku standardu IAS 39.
15 / DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY
Dluhové cenné papíry jsou v podmínkách Banky reprezentovány portfoliem převážně státních kupónových dluhopisů a dluhopisů
mezinárodních rozvojových bank.
Cenné papíry jsou dluhové cenné papíry s fixním nebo variabilním kuponem emitované Ministerstvem financí ČR, resp. právnickými
osobami hodnocenými zahraniční ratingovou agenturou v investičním ratingovém stupni.
Všechny investiční cenné papíry v portfoliu banky jsou dle IFRS 9 kategorizovány ve stupni 1. Výše opravných položek k nim vytvořených
je nevýznamná a nelze ji v řádu mil. Kč vykázat.
Členění dle obchodovatelnosti
(mil. Kč) 2020
IFRS 9
Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě
Účetní
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
vykázané do OCI hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
1 534 1 534 0 0 0 0 0
– kótované 1 534 1 534 0 0 0 0 0
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě
1 603 1 603 0 0 0 0 0
– kótované 1 553 1 553 0 0 0 0 0
– nekótované 50 50 0 0 0 0 0
(mil. Kč) 2019
IFRS 9
Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě
Účetní
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
vykázané do OCI hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
1 821 1 821 0 0 0 0 0
– kótované 1 821 1 821 0 0 0 0 0
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě
1 596 1 596 0 0 0 0 0
– kótované 1 546 1 546 0 0 0 0 0
– nekótované 50 50 0 0 0 0 0
104
4. FINANČNÍ ČÁST
Členění dle zbytkové splatnosti
(mil. Kč) 2020
Zbytková splatnost IFRS 9
Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě
Účetní
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
vykázané do OCI hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
1 534 1 534 0 0 0 0 0
– krátkodobé 16 16 0 0 0 0 0
– dlouhodobé 1 518 1 518 0 0 0 0 0
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě
1 603 1 603 0 0 0 0 0
– krátkodobé 480 480 0 0 0 0 0
– dlouhodobé 1 123 1 123 0 0 0 0 0
(mil. Kč) 2019
Zbytková splatnost IFRS 9
Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě
Účetní
Účetní hodnota (brutto) Kumulované znehodnocení
vykázané do OCI hodnota Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
1 821 1 821 0 0 0 0 0
– krátkodobé 288 288 0 0 0 0 0
– dlouhodobé 1 533 1 533 0 0 0 0 0
Dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě
1 596 1 596 0 0 0 0 0
– krátkodobé 18 18 0 0 0 0 0
– dlouhodobé 1 578 1 578 0 0 0 0 0
16 / DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK
(mil. Kč)
Právo Kancelářské Motorová Nedokončené Celkem
užívání vybavení vozidla investice
POŘIZOVACÍ CENA
K 1. lednu 2019 0 125 3 8 136
Přírůstky 86 27 0 22 135
Modifikace 16 0 0 0 16
Úbytky 0 -15 -1 -27 -43
K 31. prosinci 2019 102 137 2 3 244
Přírůstky 0 5 0 4 9
Modifikace 0 0 0 0 0
Úbytky 0 -14 0 -5 -19
K 31. prosinci 2020 102 128 2 2 234
Oprávky
K 1. lednu 2019 0 -105 -3 0 -108
Přírůstky -17 -11 -1 0 -29
Modifikace 0 0 0 0 0
Úbytky 0 15 2 0 17
K 31. prosinci 2019 -17 -101 -2 0 -120
Přírůstky -17 -14 0 0 -31
Modifikace 0 0 0 0 0
Úbytky 0 13 0 0 13
K 31. prosinci 2020 -34 -102 -2 0 -138
Konečná zůstatková hodnota
K 31. prosinci 2019 85 36 0 3 124
K 31. prosinci 2020 68 26 0 2 96
105
Banka využívá operativní nájem s výpovědní lhůtou 1 rok a ročními nájemným 18 mil. Kč splácených rovnoměrně na počátku čtvrtletí.
Platby nájemného nebyly odloženy v důsledku covid-19. Předpokládaná doba nájmu k 1. lednu 2020 byla 5 let. Právo užívání bylo
oceněno k 1. lednu 2021 hodnotou 68 mil. Kč.
17 / DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK
(mil. Kč) 2020 2019
Dlouhodobý nehmotný majetek
Pořizovací cena k 1.1. 351 340
Přírůstky 13 23
Úbytky/převody -3 -12
Pořizovací cena k 31.12. 361 351
Oprávky k 1.1. -318 -286
Přírůstky -36 -44
Úbytky/převody 312
Oprávky k 31.12. -351 -318
Zůstatková hodnota k 1.1. 33 54
Zůstatková hodnota k 31.12. 10 33
18 / OSTATNÍ AKTIVA
(mil. Kč) 2020 2019
Dohadná položka na pojistné plnění 866 945
Dohadná položka na plnění z ostatního zajištění 11
Náklady a příjmy příštích období 614
Daňové pohledávky 14
Pohledávky za různými dlužníky 11
Ostatní pohledávky 20
Ostatní aktiva celkem 877 965
Zbytková splatnost:
Ostatní aktiva krátkodobá 9 20
Ostatní aktiva dlouhodobá 868 945
19 / FINANČNÍ ZÁVAZKY V NABĚHLÉ HODNOTĚ
Finanční závazky v naběhlé hodnotě celkem
(mil. Kč) 2020 2019
Vklady a ostatní finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči úvěrovým institucím 6 614 1 768
Vklady a ostatní finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči osobám jiným než úvěrovým institucím 2 089 2 529
Vklady, úvěry a ostatní finanční závazky v naběhlé hodnotě 8 703 4 297
Emitované dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 24 319 31 782
Finanční závazky v naběhlé hodnotě celkem 33 022 36 079
Zbytková splatnost:
Krátkodobé závazky v naběhlé hodnotě 14 108 11 910
Dlouhodobé závazky v naběhlé hodnotě 18 914 24 169
4. FINANČNÍ ČÁST
106
Finanční závazky v naběhlé hodnotě k úvěrovým institucím
(mil. Kč) 2020 2019
Přijaté vklady 900 1 768
Výpůjčky 5 714 0
Finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči úvěrovým institucím celkem 6 614 1 768
Typ sazby:
Pevné úrokové sazby 4 902 182
Proměnné úrokové sazby 1 712 1 586
Zbytková splatnost:
Krátkodobé závazky vůči úvěrovým institucím 966 1 588
Dlouhodobé závazky vůči úvěrovým institucím 5 648 180
Finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči osobám jiným než úvěrovým institucím
(mil. Kč) 2020 2019
Běžné účty 224 615
Termínové vklady 1 798 1 847
Vázané účty 67 67
Finanční závazky v naběhlé hodnotě vůči osobám jiným než úvěrovým institucím celkem 2 089 2 529
Typ sazby:
Pevné úrokové sazby 2 089 2 529
Neúročené vklady 00
Zbytková splatnost:
Krátkodobé závazky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím 951 2 463
Dlouhodobé závazky vůči osobám jiným než úvěrovým institucím 1 138 66
Vázané účty jsou vklady od klientů Banky držené jako forma peněžního zajištění poskytnutých úvěrů.
Finanční závazky Banky se snížily s ohledem na nižší potřebu zdrojů. Závazky k úvěrovým institucím se zvýšily v roce 2020 o 4 846 mil. Kč
(2019: snížení o 4 147 mil. Kč).
Závazky z vydaných dluhopisů se snížily o 7 463 mil. Kč (2019: snížení o 7 348 mil. Kč). Závazky vůči osobám jiným než úvěrovým
institucím se v roce 2020 snížily o 440 mil. Kč (2019: zvýšení o 1 564 mil. Kč).
107
Finanční závazky v naběhlé hodnotě z emitovaných dluhových cenných papírů
(mil. Kč) 2020
ISIN Měna Datum Emise Splatnost Emise Naběhlá hodnota
XS0598967502 EUR 3. 3. 2011 3. 3. 2021 1 900
XS0630593233 CZK 26. 5. 2011 26. 5. 2021 1 904
XS0828623073 EUR 3. 10. 2012 3. 10. 2022 2 623
XS0849907281 EUR 5. 11. 2012 5. 11. 2024 6 567
XS0850460634 EUR 15. 11. 2012 15. 11. 2022 3 679
XS0911304326 EUR 8. 4. 2013 8. 3. 2025 1 320
XS1082830255 EUR 2. 7. 2014 2. 7. 2021 3 936
XS1121094632 EUR 16. 10. 2014 16. 10. 2024 1 318
XS1210661572 EUR 1. 4. 2015 3. 4. 2023 1 072
Emitované dluhové cenné papíry v naběhlé hodnotě 24 319
(mil. Kč) 2020
Zbytková splatnost:
Krátkodobé závazky 12 191
Dlouhodobé závazky 12 128
V průběhu roku 2020 byly splaceny dluhopisy XS0501185929 v nominální hodnotě 150 mil. EUR a XS0973829483 v nominální hodnotě
150 mil. EUR.
Dluhopisy emitované Bankou jsou kótované na Lucemburské burze cenných papírů.
20 / OSTATNÍ ZÁVAZKY
(mil. Kč) 2020 2019
Závazky z leasingu 69 86
Přijatá záloha na pojistné plnění 00
Výnosy a výdaje příštích období 6 75
Daňové závazky 23
Závazky vůči různým věřitelům 206 130
z toho finanční kolaterál 152 47
Ostatní závazky celkem 283 294
Zbytková splatnost:
Ostatní závazky krátkodobé 148 285
Ostatní závazky dlouhodobé 135 9
Závazky z leasingu se vztahují k nájmu budov na základě smlouvy na dobu neurčitou s předpokládaným trváním do konce roku 2024.
Závazky z leasingu byly na počátku roku 2020 oceněny na částku 86 mil. Kč. Závazky z krátkodobých nájmů a nájmů nízkých hodnot
jsou nevýznamné jak k 1. lednu 2020, tak 31. prosinci 2020.
4. FINANČNÍ ČÁST
108
21 / REZERVY
(mil. Kč) Poznámka 2020 2019
Rezervy na odložené odměny včetně odvodů pojistného
K 1. lednu 39 47
Tvorba rezervy 96 9
Rozpuštění rezervy 9 0 -9
Čerpání rezervy 9 -10 -8
K 31. prosinci 35 39
Rezervy na zaměstnanecké požitky
K 1. lednu 82
Tvorba rezervy 95 8
Rozpuštění rezervy 9 -4 -2
Čerpání rezervy 9-4 0
K 31. prosinci 58
Rezervy na dodatečně uplatněnou DPH
K 1. lednu 022
Tvorba rezervy 00
Rozpuštění rezervy 9 0 -22
Čerpání rezervy 00
K 31. prosinci 00
Rezerva na finanční záruky
K 1. lednu 28 41
Tvorba rezervy 10 79 15
Rozpuštění rezervy 10 -41 -28
Čerpání rezervy 00
Kurzové rozdíly -1 0
K 31. prosinci 65 28
Rezervy na úvěrové přísliby
K 1. lednu 44
Tvorba rezervy 10 24 3
Rozpuštění rezervy 10 -7 -3
Čerpání rezervy 00
Kurzové rozdíly -1 0
K 31. prosinci 20 4
Rezerva na penále a úroky z prodlení
K 1. lednu 00
Tvorba rezervy 10 118 0
Rozpuštění rezervy 10 0 0
Čerpání rezervy 00
Kurzové rozdíly 00
K 31. prosinci 118 0
Rezervy na soudní spory
K 1. lednu 119 0
Tvorba rezervy 10 50 119
Rozpuštění rezervy 10 -176 0
Čerpání rezervy 00
Kurzové rozdíly 70
K 31. prosinci 0119
Rezervy celkem 243 198
Banka natvořila rezervu na penále a úroky z prodlení ve výši 118 mil. Kč v souvislosti s potencionální daňovou povinností vyplývající z případných
zjištění správce daně v rámci probíhající kontroly.
Rezerva na soudní spory byla realizována výplatou vratky konkurznímu správci.
109
22 / ODLOŽENÁ DAŇ
Odložená daň z příjmů za rok 2020 je vypočtena s použitím daňové sazby pro období očekávaného využití odložené daně ve výši 19%
pro rok 2020 a následující roky.
Pohyb na účtu odložené daně lze analyzovat následovně:
(mil. Kč) Poznámka 2020 2019
K 1. lednu 31 21
Změna k rezervám na dodatečně uplatněnou DPH 0 -4
Změna k hmotnému a nehmotnému majetku 2 -1
Změna k rezervě na zaměstnanecké požitky -4 0
Změna k rezervám na soudní spory -23 23
Celková odložená daň zaúčtovaná do výkazu zisku a ztráty 11 -25 18
Cenné papíry
Změna k dluhovým cenným papírům v reálné hodnotě vykázaných do OCI 24 3 0
Zajištění peněžních toků
Změna odložené daně k zajišťovacím derivátům 24 0 -8
K 31. prosinci 931
Odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky vznikly u následujících položek:
(mil. Kč) 2020 2019
Odložené daňové závazky
Odložená daň ke hmotnému a nehmotnému majetku 0 -1
Odložená daň k dluhovým cenným papírům v RH vykázané do OCI -4 -7
Odložená daň k zajišťovacím derivátům 00
-4 -8
Odložené daňové pohledávky
Odložená daň k rezervě na dodatečně uplatněnou DPH 0 0
Odložená daň ke hmotnému a nehmotnému majetku 1 0
Odložená daň k rezervě na zaměstnanecké požitky 12 16
Odložená daň k rezervě na soudní spory 0 23
13 39
Čistá odložená daňová pohledávka/(závazek) 931
Odložené daňové pohledávky a závazky se vzájemně započítávají, pokud existuje právně vynutitelný nárok na tento zápočet.
Odložená daňová pohledávka je tvořena k titulům, u kterých je předpoklad, že v následujících zdaňovacích obdobích bude dosaženo
dostatečného základu daně pro jejich uplatnění.
4. FINANČNÍ ČÁST
110
23 / ZÁKLADNÍ KAPITÁL
Podle Zákona č. 58/1995 Sb. musí český stát vlastnit nejméně dvě třetiny akcií Banky. Akcionářská práva Českého státu vykonává
Ministerstvo financí České republiky. Všechny Bankou emitované akcie jsou akciemi kmenovými a nejsou s nimi spojena žádná zvláštní
práva
(mil. Kč)
Počet akcií Nominální Nominální Podíl
hodnota akcie hodnota celkem
(ks) (%)
31. prosince 2020
Český stát 3 200 1 3 200
Český stát 100 10 1 000
Český stát celkem 3 300 4 200 84,0
EGAP 300 1 300
EGAP 50 10 500
EGAP celkem 350 800 16,0
Celkem 3 650 5 000 100,0
31. prosince 2019
Český stát 3 200 1 3 200
Český stát 100 10 1 000
Český stát celkem 3 300 4 200 84,0
EGAP 300 1 300
EGAP 50 10 500
EGAP 350 800 16,0
Celkem 3 650 5 000 100,0
24 / OCEŇOVACÍ ROZDÍLY
(mil. Kč) Poznámka 2020 2019
Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě vykázané do OCI
K 1. lednu 29 28
Změny reálné hodnoty -16 3
Odložená daň 22 3 -1
Celková změna -13 2
Vliv křížových zaokrouhlení 0-1
K 31. prosinci 16 29
Zajištění peněžních toků
K 1. lednu 0 35
Změny reálné hodnoty 0 43
Odložená daň 22 0 -8
Celková změna 0 35
Vliv křížových zaokrouhlení 00
K 31. prosinci 00
Oceňovací rozdíly celkem 16 29
111
25 / REZERVNÍ FONDY
Zákonný rezervní fond
Na základě stanov je Banka povinna tvořit zákonný rezervní fond ze zisku nebo z příspěvků akcionářů. Do zákonného rezervního fondu
je přidělováno 5 % ze zisku po zdanění, dokud není dosaženo hodnoty 20 % základního kapitálu. Tento rezervní fond je možné použít
pouze na úhradu ztrát. V roce 2020 byl navýšen o 3 mil. Kč přídělem ze zisku roku 2019 a dosáhl hodnoty 794 mil. Kč.
Ostatní účelové fondy ze zisku
Banka vytváří především fond vývozních rizik, který je určen přednostně ke krytí ztrát Banky. V roce 2020 byl navýšen o 63 mil. Kč
přídělem ze zisku roku 2019. Zůstatek fondu činí 1 346 mil. Kč. Jiné ostatní účelové fondy ze zisku tvoří 2 mil. Kč.
26 / POTENCIÁLNÍ ZÁVAZKY A PŘÍSLIBY
Smluvní částky podrozvahových finančních nástrojů, které zavazují Banku poskytnout klientům úvěr a příslušné přijaté záruky a zajištění
jsou následující:
Poskytnuté úvěrové přísliby a záruky
2020 2019
Úvěrové instituce Ostatní klienti Úvěrové instituce Ostatní klienti
Poskytnuté úvěrové přísliby 214 2 667 0 3 373
Poskytnuté finanční záruky 0 1 742 0 1 390
Celkem 214 4 409 0 4 763
Přijatá zajištění a zástavy
(mil. Kč) 2020 2019
Úvěrové instituce
Přijaté pojištění 00
Přijaté finanční záruky 1 341 1 555
Cenné papíry přijaté při reverzních repo transakcích 0 3 237
Přijaté ostatní finanční zajištění 77
Celkem 1 348 4 799
Ostatní klienti
Přijaté pojištění 45 306 47 771
Přijaté finanční záruky 25 050 30 365
Přijaté ostatní finanční zajištění 336 212
Celkem 70 692 78 348
Celkem přijaté zajištění a zástavy 72 040 83 147
Podmíněná aktiva (přijaté neodvolatelné záruky, zajištění a pojištění) jsou uvedena v nominální hodnotě očekávaného plnění. Jedná
se o zajištění rozvahových i podrozvahových expozic Banky.
Cenné papíry přijaté v reverzních repo operacích jsou oceněny reálnou hodnotou.
4. FINANČNÍ ČÁST
112
27 / TRANSAKCE SE SPŘÍZNĚNÝMI STRANAMI
Banka poskytuje služby podporující vývozní aktivity v souladu se Zákonem č. 58/1995 Sb. Tento zákon rovněž předepisuje vlastnickou
strukturu. Banka je plně kontrolována českým státem, který vlastní 84 % podíl na základním kapitálu Banky přímo a 16 % podíl na
základním kapitálu Banky prostřednictvím EGAP, který je plně vlastněný českým státem.
Transakce se spřízněnými stranami jsou prováděny v rámci běžných obchodních operací. Spřízněné strany jsou identifikovány podle
kritérií IAS 24.
Jednotlivé obchody se spřízněnými stranami jsou uzavírány za běžných tržních podmínek. Poplatky související se zajištěními a přijatými
zárukami, včetně plateb pojistného, jsou přeúčtovány klientům.
Zůstatky s osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (český stát) nebo mající podstatný vliv
Pohledávky
(mil. Kč) 2020 2019
Stav Výnosy Stav Výnosy
Mezibankovní depozita
Česká národní banka 6 890 82 3 521 94
Nakoupené dluhopisy
Ministerstvo financí ČR 2 897 75 3 070 60
Pohledávka z pojistného a ostatní pohledávky
EGAP, a.s 866 142 950 0
Pohledávka z titulu státní dotace
Ministerstvo financí ČR 0 0 0 0
Právo užívání – leasing 68 -17 86 -17
EGAP, a.s. celkem 934 125 1 036 -17
Pohledávky celkem 10 721 282 7 627 137
Závazky
(mil. Kč) 2020 2019
Stav Výnosy Stav Výnosy
Vklady klientů
EGAP, a.s. 1 722 -22 1 911 -24
Ministerstvo financí ČR 0 0 0 0
Přijatá záloha na pojistné plnění
EGAP, a.s. 00 00
Závazek z titulu státní dotace
Ministerstvo financí ČR 0 0 73 0
Závazek z nájmu
EGAP, a.s. 70 -2 86 1
Závazky celkem 1 792 -24 2 070 -23
Záloha přijatá z titulu státní dotace v roce 2019 byla vypořádána s Ministerstvem financí ČR v zákonném termínu v roce 2020.
Mzdy a odměny vyplacené členům představenstva a dozorčí rady jsou vykázány v poznámce 9.
113
28 / NÁSLEDNÉ UDÁLOSTI
Všechny události, které se vyskytly od data konce účetního období do data sestavení účetní závěrky a které měly významný dopad
na účetní závěrku k 31. prosinci 2020, byly zohledněny.
Datum sestavení: 19. března 2021
Jménem představenstva Banky:
Ing. Jaroslav Výborný, MBA Ing. Jiří Schneller
předseda představenstva člen představenstva
a generální ředitel a náměstek generálního ředitele
4. FINANČNÍ ČÁST
5
Zpráva o vztazích
115
podle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
v platném znění
Obchodní firma: Česká exportní banka, a.s. (dále také „Banka“)
Sídlo společnosti: Praha 1, Vodičkova 34 č. p. 701, PSČ 111 21
Identifikační číslo: 63078333
Daňové identifikační číslo: CZ63078333
Zápis v obchodním rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl B, vložka 3042
a/ Struktura vztahů mezi osobami ovládajícími a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými
stejnou ovládající osobou
Informace o propojení dalších osob viz příloha č. 1
b/ Úloha ovládané osoby
Banka je pověřena zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, především provozováním
financování vývozu se státní podporou, v souladu s mezinárodními pravidly veřejné podpory, uplatňovanými při financování
vývozních úvěrů se splatností delší než 2 roky (zejména s tzv. Konsensem OECD) a pravidly WTO.
Ve smyslu ust. § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou stát ručí za
závazky Banky ze splácení finančních zdrojů získaných Bankou a za závazky z ostatních operací Banky na finančních trzích.
c/ Způsob a prostředky ovládání
Ovládající osobou Banky je stát. Stát vykonává svá akcionářská práva přímo prostřednictvím níže uvedeného ministerstva
a dále nepřímo prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s.
Složení akcionářů a jejich podíl na hlasovacích právech:
Svá práva vykonávají jednotliví akcionáři zejména prostřednictvím následujících orgánů:
Valné hromady která je nejvyšším orgánem Banky, který rozhoduje většinou přítomných akcionářů o otázkách, které do její
kompetence svěřuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních
korporacích), v platném znění, a Stanovy Banky,
Dozorčí rady která je kontrolním orgánem Banky, který dohlíží na výkon působnosti Představenstva, uskutečňování
podnikatelské činnosti Banky a předkládá svá vyjádření Valné hromadě.
Česká exportní banka, a.s
Ministerstvo financí ČR 84 %
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. 16 %
5
|
Zpráva o vztazích
1. Stát – Ministerstvo financí ČR 84 % akcií
se sídlem Letenská 15, Praha 1, PSČ 118 10, IČ 00006947 4 200 hlasů
2. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. 16 % akcií
se sídlem Vodičkova 34, Praha 1, PSČ 111 21, IČ 45279314 800 hlasů
.
d/ Přehled jednání učiněných v posledním účetním období
Banka neučinila na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob žádné jednání týkající se majetku, který
přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky.
e/ Přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými (Exportní garanční
a pojišťovací společnost, a.s.)
Smlouva o pojištění vývozních úvěrových rizik
1. Pojistná smlouva č. 202002391 ze dne 20. 7. 2020
2. Pojistná smlouva č. 202002389 ze dne 23. 7. 2020
3. Pojistná smlouva č. 202002334 ze dne 25. 5. 2020
4. Pojistná smlouva č. 107011441 ze dne 11. 3. 2020
5. Pojistná smlouva č. 135006637 ze dne 31. 3. 2020
6. Pojistná smlouva č. 107011272 ze dne 11. 3. 2020
Dodatky k jednotlivým pojistným smlouvám
1. Dodatek č.10 ze dne 28. 8. 2020 k pojistné smlouvě č. 107008177
2. Dodatek č. 6 ze dne 17. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 107010203
3. Dodatek č. 7 ze dne 17. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 107010078
4. Dodatek č. 8 ze dne 17. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 107007863
5. Dodatek č. 1 ze dne 17. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 107011204
6. Dodatek č. 1 ze dne 17. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 107011248
7. Dodatek č. 1 ze dne 17. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 107011237
8. Dodatek č. 1 ze dne 17. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 107011182
9. Dodatek č. 1 ze dne 17. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 107011193
10. Dodatek č. 1 ze dne 17. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 107011226
11. Dodatek č. 1 ze dne 17. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 107011171
12. Dodatek č. 1 ze dne 17. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 107011259
13. Dodatek č. 1 ze dne 6. 11. 2020 k pojistné smlouvě č. 135006637
14. Dodatek č. 1 ze dne 6. 11. 2020 k pojistné smlouvě č. 107011272
15. Dodatek č. 9 ze dne 7. 1. 2020 k pojistné smlouvě č. 133004813
16. Dodatek č. 10 ze dne 4. 12. 2020 k pojistné smlouvě č. 133004813
17. Dodatek č. 9 ze dne 7. 1. 2020 k pojistné smlouvě č. 137001915
18. Dodatek č. 10 ze dne 4. 12. 2020 k pojistné smlouvě č. 137001915
19. Dodatek č. 3 ze dne 23. 12. 2020 k pojistné smlouvě č. 125008188
20. Dodatek č. 2 ze dne 8. 4. 2020 k pojistné smlouvě č. 125008188
21. Dodatek č. 6 ze dne 7. 1. 2020 k pojistné smlouvě č. 133004824
22. Dodatek č. 6 ze dne 7. 1. 2020 k pojistné smlouvě č. 137001926
Pojistná rozhodnutí
1. Pojistné rozhodnutí č. 002 ze dne 4. 3. 2020 k limitní pojistné smlouvě č. 202002064
2. Pojistné rozhodnutí č. 003 ze dne 4. 3. 2020 k limitní pojistné smlouvě č. 202002064
3. Pojistné rozhodnutí č. 004 ze dne 6. 3. 2020 k limitní pojistné smlouvě č. 202002064
4. Pojistné rozhodnutí č. 005 ze dne 11. 3 .2020 k limitní pojistné smlouvě č. 202002064
5. Pojistné rozhodnutí č. 006 ze dne 23. 3. 2020 k limitní pojistné smlouvě č. 202002064
6. Pojistné rozhodnutí č. 007 ze dne 23. 3. 2020 k limitní pojistné smlouvě č. 202002064
7. Pojistné rozhodnutí č. 008 ze dne 30. 3. 2020 k limitní pojistné smlouvě č. 202002064
8. Pojistné rozhodnutí č. 001 ze dne 14. 8. 2020 k limitní pojistné smlouvě č. 202002391
9. Pojistné rozhodnutí č. 002 ze dne 16. 12. 2020 k limitní pojistné smlouvě č. 2022002391
10. Pojistné rozhodnutí č. 001 ze dne 27. 5. 2020 k limitní pojistné smlouvě č. 2022002334
11. Pojistné rozhodnutí č. 4 ze dne 7. 1. 2020 k pojistné smlouvě č. 107008291
12. Pojistné rozhodnutí č. 5 ze dne 12. 5. 2020 k pojistné smlouvě č. 107008291
13. Pojistné rozhodnutí č. 6 ze dne 9. 7. 2020 k pojistné smlouvě č. 107008291
5. ZPRÁVA O VZTAZÍCH
116
117
14. Pojistné rozhodnutí č. 7 ze dne 10. 11. 2020 k pojistné smlouvě č. 107008291
15. Pojistné rozhodnutí č. 9 ze dne 4. 5. 2020 k pojistné smlouvě č. 107009055
16. Pojistné rozhodnutí č. 10 ze dne 9. 11 .2020 k pojistné smlouvě č. 107009055
17. Pojistné rozhodnutí č. 6 ze dne 11. 3. 2020 k pojistné smlouvě č. 107009257
18. Pojistné rozhodnutí č. 7 ze dne 14. 9. 2020 k pojistné smlouvě č. 107009257
19. Pojistné rozhodnutí č. 9 ze dne 5. 8. 2020 k pojistné smlouvě č. 107007571
20. Pojistné rozhodnutí č. 11 ze dne 13. 2. 2020 k pojistné smlouvě č. 107006941
21. Pojistné rozhodnutí č. 13 ze dne 4. 8. 2020 k pojistné smlouvě č. 107006941
Dodatky k pojistným rozhodnutím
Žádný
Jiný typ smlouvy
1. Dohoda o vypořádání pojistného ze dne 12. 3. 2020 k pojistné smlouvě č. 202001873
2. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2020 k pojistné smlouvě č. 107005128
3. Additional Agreement No. 1 to Assignment Agreement ze dne 2. 12. 2020 k pojistné smlouvě č. 107005128
4. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 13. 7. 2020 k pojistné smlouvě č. 121000308
5. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 13. 7. 2020 k pojistné smlouvě č. 107007525
6. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 13. 7. 2020 k pojistné smlouvě č. 107004353
7. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 13. 7. 2020 k pojistné smlouvě č. 107005534
8. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 13. 7. 2020 k pojistné smlouvě č. 107004397
9. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 13. 7. 2020 k pojistné smlouvě č. 203000322
10. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 13. 7. 2020 k pojistné smlouvě č. 107007378
11. Smlouva o smíru SMŘ 001/3/2019 ze dne 9. 3. 2020 k pojistné smlouvě č. 107006941
12. Smlouva o smíru SMŘ 001/1/2019 ze dne 9. 3. 2020 k pojistné smlouvě č. 107006941
13. Smlouva o smíru SMŘ 001/2/2019 ze dne 9. 3. 2020 k pojistným smlouvám č. 107006851 a č. 107008583
Pojistné smlouvy s ČEB v účinnosti k 31. 12. 2020 (včetně smluv uzavřených v roce 2020)
Charakteristika smluv Počet
Jednorázová pojistná smlouva typu Bf 1
Jednorázová pojistná smlouva typu If 1
Jednorázové pojistné smlouvy typu Z 8
Jednorázová pojistná smlouva typu F 1
Jednorázové pojistné smlouvy typu D 31
Celkem jednorázové pojistné smlouvy v účinnosti k 31. 12. 2020 42
Limitní pojistné smlouvy typu Bf včetně pojistných rozhodnutí k těmto smlouvám 18
Limitní pojistné smlouvy typu D včetně pojistných rozhodnutí k těmto smlouvám 12
Celkem limitní pojistné smlouvy a pojistná rozhodnutí vydaná k limitním pojistným smlouvám
(vč. rozhodnutí k limitním pojistným smlouvám z předchozích let) v účinnosti k 31. 12. 2020 30
Celkový počet pojistných smluv (včetně pojistných rozhodnutí k limitním pojistným smlouvám),
jež byly v účinnosti k 31. 12. 2020 72
5. ZPRÁVA O VZTAZÍCH
118
Smlouvy a Dodatky uzavřené s EGAP v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020
l
Dohoda o dočasném přidělení zaměstnanců (uzavřena ve smyslu § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů) ze dne 28. 5. 2020 s účinností od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020. Následně byla na základě opakovaných žádostí
ze strany EGAP (poslední ze dne 11. 12. 2020) a souhlasem ze strany ČEB prodloužena pro dočasné přidělení 1 zaměstnance
na dobu od 1. 7. 2020 do 28. 2. 2021.
l
Dodatek č. 1 ke Smlouvě o komerčních běžných účtech č. 21684 ze dne 10. 8. 2020
l
Dodatek č. 2 ke Smlouvě o komerčních běžných účtech č. 21684 ze dne 7. 10. 2020
l
Dodatek č. 3 ke Smlouvě o zřizování vkladových účtů a o pravidlech a podmínkách pro ukládání termínovaných vkladů
s individuální úrokovou sazbou na vkladové účty 30. 9. 2020
Další smlouvy s EGAP účinné v průběhu období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020
l
Smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 4. 1998
l
Dodatek č. 11 ke Smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 29. 10. 2019
l
Smlouva o zřizování vkladových účtů a o pravidlech a podmínkách pro ukládání pro ukládání termínovaných vkladů
s individuální úrokovou sazbou na vkladové účty ze dne 1. 12. 2005
l
Dodatek č. 1 ke Smlouvě o zřizování vkladových účtů a o pravidlech a podmínkách pro ukládání termínovaných vkladů
s individuální úrokovou sazbou na vkladové účty 15. 8. 2018
l
Dodatek č. 2 ke Smlouvě o zřizování vkladových účtů a o pravidlech a podmínkách pro ukládání termínovaných vkladů
s individuální úrokovou sazbou na vkladové účty ze dne 17. 4. 2019
l
Smlouva o komerčních běžných účtech č. 21684 ze dne 23. 4. 2014
l
Rámcová smlouva o obchodování na finančním trhu ze dne 4. 4. 2014
l
Dohoda o spolupráci při pojišťování obchodních případů – předexportních úvěrů proti riziku jejich nesplacení a bankovních
záruk proti riziku jejich uplatnění, poskytnutých pro malé a střední podniky ze dne 26. 6. 2008
l
Smlouva o ochraně a nezveřejňování důvěrných informací uzavřená mezi ČEB, a.s. a EGAP, a.s. ze dne 11. 11. 2015
l
Dohoda o spolupráci při poskytování podpory malého a středního podnikání uzavřená mezi ČEB, a.s. a ČMZRB, a.s.
a EGAP, a.s. a Raiffeisenbank a.s. ze dne 10. 12. 2009
l
Dohoda o spolupráci při poskytování podpory malého a středního podnikání uzavřená mezi ČEB, a.s. a ČMZRB, a.s. a EGAP,
a.s. a KB, a.s. ze dne 6. 10. 2009
l
Smlouva o používání kompatibilního média v platebním styku ze dne 6. 11. 2000
Pojistné smlouvy a dodatky k pojistným smlouvám s ČEB uzavřené v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020
Charakteristika smluv / dodatků Počet
Nové jednorázové pojistné smlouvy typu Bf 1
Nové limitní pojistné smlouvy typu Bf 2
Nové jednorázové pojistné smlouvy typu Z 1
Dodatky k pojistným smlouvám typu Z 7
Dodatky k pojistným smlouvám typu F 2
Nové jednorázové pojistné smlouvy typu D 2
Dodatky k pojistným smlouvám typu D 13
Celkem nové jednorázové a limitní pojistné smlouvy a dodatky 28
Pojistná rozhodnutí vydaná v roce 2020 k limitním pojistným smlouvám typu Bf 10
Celkem nová pojistná rozhodnutí vydaná k limitním pojistným smlouvám
(vč. rozhodnutí k limitním smlouvám z předchozích let) 10
Celkový počet nových pojistných smluv, dodatků k pojistným smlouvám uzavřených v roce 2020
a pojistných rozhodnutí k pojistnýn smlouvám uzavřeným v roce 2020
(včetně rozhodnutí k limitním pojistným smlouvám z předchozích let) 38
Charakteristika smluv / dodatků Počet
Dohoda o vypořádání pojistného u limitní pojistné smlouvy Bf 1
119
Další smlouvy s MF ČR účinné a uzavřené v průběhu období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020
l
Smlouva o pravidlech a podmínkách pro poskytování půjček mezi ČEB, a.s. a MF ze dne 17. 2. 2010
l
Rámcová smlouva o obchodování na finančním trhu ze dne 12. 3. 2020
Všechny výše uvedené smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek, z titulu smluv Bance nevznikla žádná újma.
f/ Stát jako ovládající osoba neučinil žádná opatření, která by Bance v posledním účetním období způsobila újmu. Banka
během účetního období nepřijala ani neuskutečnila žádná ostatní opatření z vlastní vůle ani v zájmu nebo na popud
dalších propojených osob, než je uvedeno výše.
g/ Výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi osobami ovládajícími a ovládanou osobou a mezi ovládanou osobou a osobami
ovládanými stejnou ovládající osobou
Ze vztahů mezi Bankou a akcionáři plynou pro Banku jednoznačné výhody, a to zejména ve formě:
l
efektivnějšího přístupu k procesu úprav a novelizace legislativy definující podmínky podpořeného financování za účelem
naplňování aktuálních potřeb českých vývozců a dodavatelů pro vývoz při vývozních transakcích;
l
možnosti získání ratingu na úrovni státu, díky němuž Banka získává levnější finanční prostředky na finančních trzích;
l
efektivnějšího využití nástrojů ekonomické diplomacie v zájmu českých vývozců;
l
úzké koordinace institucí systému státní podpory exportu a podpory podnikání při propojování podpory inovací a nových
technologií s podporou podnikání, exportu a internacionalizace.
V Praze dne 19. 3. 2021
Ing. Jaroslav Výborný, MBA Ing. Emil Holan
předseda představenstva místopředseda představenstva
5. ZPRÁVA O VZTAZÍCH
120
ČEPRO, a.s.
IČ: 60193531
Majetková účast / Podíl: 100.00
MERO ČR, a.s.
IČ: 6019346
8
Majetková účast / Podíl: 100.00
MUFIS a.s.
IČ: 60196696
Majetková účast / Podíl: 49.00
IMOB a.s.
1
IČ: 60197901
Majetková účast / Podíl: 100.00
ČEZ, a.s.
IČ: 45274649
Majetková účast / Podíl: 69.78
Letiště Praha, a.s.
IČ: 28244532
Majetková účast / Podíl: 100.00
SEVEROČESKÉ MLÉKÁRNY, a.s.
TEPLICE
IČ: 48291749
Majetková účast / Podíl: 40.78
Majetková účast / Podíl: 84.00
Majetková účast / Podíl: 16.00
PRISKO a.s.
IČ: 46355901
Majetková účast / Podíl: 100.00
THERMAL-F, a.s.
IČ: 25401726
Majetková účast / Podíl: 100.00
GALILEO REAL, k.s.
2
IČ: 26175291
Majetková účast / Podíl: 100.00
Kongresové centrum Praha, a.s.
IČ: 63080249
Majetková účast / Podíl: 54.35
Výzkumný a zkušební letecký
ústav, a.s.
IČ: 00010669
Majetková účast / Podíl: 100.00
HOLDING KLADNO a.s.
v likvidaci
IČ: 45144419
Majetková účast / Podíl: 96.85
Česká exportní banka, a.s.
IČ: 63078333
Majetková účast / Podíl: 100.00
Seznam akciových společností ovládaných akcionáři s akciovým podílem ve výši 40 –100 %
Ministerstvo financí ČR
Ministerstvo financí České republiky
IČ: 00006947
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.
IČ: 45279314
1
IMOB a.s. – uvedena do likvidace, zapsáno do VR 1. 12. 2020
2
ALILEO REAL, k.s. – uvedena do likvidace, zapsáno do VR 1. 12. 2020
Příloha 1
www.ceb.cz